Výsypka: Porovnání verzí
Verze 5939182 uživatele 83.208.175.17 (diskuse) zrušena: POV bez zdrojů |
m upřesnění definice,wiki link |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
[[Soubor:Sd-bilina.9.08.JPG|thumb|upright=1.3| Výsypkové hospodářství lomu Bílina v severních čechách ]] |
[[Soubor:Sd-bilina.9.08.JPG|thumb|upright=1.3| Výsypkové hospodářství lomu Bílina v severních čechách ]] |
||
'''Výsypka''' nebo také '''halda''' (z [[němčina|něm.]] ''die Halde'') nebo '''odval''' či '''kypa''' je velká hromada více méně sypkého |
'''Výsypka''' nebo také '''halda''' (z [[němčina|něm.]] ''die Halde'') nebo '''odval''' či '''kypa''' je velká hromada více méně sypkého materiálu (hlušiny), který vzniká skrývkou při těžbě různých nerostných surovin ([[uhlí]], [[uran (prvek)|uran]], [[kaolín]], [[bentonit]]).Je to tedy [[antropogenní]] krajinný útvar, tj. útvar vytvořený člověkem, obsahující nadložní a podzemní vrstvy, vytěžené v [[lom]]ech a hlubinných dolech. Slouží k dočasnému nebo trvalému uložení těchto vytěžených skrývkových hmot. |
||
== Obecně == |
|||
Výsypka neobsahuje těžené materiály v dostatečné koncentraci, přesto může obsahovat stopy látek nebezpečných, například radioaktivních. Materiál výsypky pochází z hlubších vrstev a jen pozvolna se na něm může uchytit vegetace, a to jen jistého typu. Naopak u výsypek nezpevněných vegetací hrozí sesuvy půdy; sesuv výsypky v Aberfanu ve [[Wales]]u roku [[1966]] si vyžádal 144 obětí, zčásti školních dětí. Jiné nebezpečí, zejména u výsypek uhelných dolů, představuje podzemní hoření zbytků uhlí, které se obvykle nedá hasit a může trvat několik let. |
Výsypka neobsahuje těžené materiály v dostatečné koncentraci, přesto může obsahovat stopy látek nebezpečných, například radioaktivních. Materiál výsypky pochází z hlubších vrstev a jen pozvolna se na něm může uchytit [[vegetace]], a to jen jistého typu. Naopak u výsypek nezpevněných vegetací hrozí sesuvy půdy; sesuv výsypky v Aberfanu ve [[Wales]]u roku [[1966]] si vyžádal 144 obětí, zčásti školních dětí. Jiné nebezpečí, zejména u výsypek uhelných dolů, představuje podzemní hoření zbytků uhlí, které se obvykle nedá hasit a může trvat několik let. |
||
V mnoha zemích proto zákon nařizuje těžebním společnostem, že musí výsypky |
V mnoha zemích proto zákon nařizuje těžebním společnostem, že musí výsypky [[rekultivace|rekultivovat]]. Výsypky tvoří významné krajinné dominanty o [[mocnost]]i až kolem [[100]] m a výrazně dokáží změnit ráz okolí. Například v [[Belgie|Belgii]] se rekultivované výsypky využívají jako lyžařské svahy, terénem vedou cyklostezky a podobně. Na jižních svazích se zakládají [[vinice]] (v Česku např. Litvínov) nebo sady. Někdy se změnou technologie stane materiál výsypky znovu ekonomicky zajímavým a začne se zpracovávat. |
||
Od výsypek, jež mají více méně homogenní složení, je třeba odlišovat [[skládka|skládky]], vzniklé skladováním různorodých, často organických nebo chemicky aktivních odpadů. U těch je třeba zvláštních opatření kvůli nebezpečí kontaminace podzemní vody a podobně. |
Od výsypek, jež mají více méně homogenní složení, je třeba odlišovat [[skládka|skládky]], vzniklé skladováním různorodých, často organických nebo chemicky aktivních odpadů. U těch je třeba zvláštních opatření kvůli nebezpečí kontaminace podzemní vody a podobně.Podobný případ jsou [[odkaliště]]. |
||
'''Výsypky se dělí podle umístění na:''' |
'''Výsypky se dělí podle umístění na:''' |
||
Řádek 18: | Řádek 19: | ||
== Využití == |
== Využití == |
||
Takto nově vzniklé lokality výsypek po rekultivačních a [[Revitalizace|revitalizačních]] úpravách jsou jako ideální pro realizace nejrůznějších staveb a areálů s mnoha využitími. Konkrétní proces který navrací krajině původní vzhled a funkci jsou [[rekultivace]]. |
Takto nově vzniklé lokality výsypek po rekultivačních a [[Revitalizace|revitalizačních]] úpravách jsou jako ideální pro realizace nejrůznějších staveb a areálů s mnoha využitími. Konkrétní proces který navrací krajině původní vzhled a funkci jsou [[rekultivace]].Stavby lze realizovat až s časovým odstupem řady let,kdy nasypaný materiál slehne. |
||
* '''Rekreační centra''' – jako příklad [[Most (jezero)|jezero Most]]. Kde vzniká jezero s malým přístavem a rekreační zónou pro přilehlé město. Kolem se chytá bruslařská dráha a cyklostezka nebo také zázemí pro podnikatelskou činnost a procházky po [[Lesnické rekultivace|lesnických rekultivacích]] a nových parcích. |
* '''Rekreační centra''' – jako příklad [[Most (jezero)|jezero Most]]. Kde vzniká jezero s malým přístavem a rekreační zónou pro přilehlé město. Kolem se chytá bruslařská dráha a cyklostezka nebo také zázemí pro podnikatelskou činnost a procházky po [[Lesnické rekultivace|lesnických rekultivacích]] a nových parcích. |
Verze z 8. 12. 2010, 21:18
Výsypka nebo také halda (z něm. die Halde) nebo odval či kypa je velká hromada více méně sypkého materiálu (hlušiny), který vzniká skrývkou při těžbě různých nerostných surovin (uhlí, uran, kaolín, bentonit).Je to tedy antropogenní krajinný útvar, tj. útvar vytvořený člověkem, obsahující nadložní a podzemní vrstvy, vytěžené v lomech a hlubinných dolech. Slouží k dočasnému nebo trvalému uložení těchto vytěžených skrývkových hmot.
Obecně
Výsypka neobsahuje těžené materiály v dostatečné koncentraci, přesto může obsahovat stopy látek nebezpečných, například radioaktivních. Materiál výsypky pochází z hlubších vrstev a jen pozvolna se na něm může uchytit vegetace, a to jen jistého typu. Naopak u výsypek nezpevněných vegetací hrozí sesuvy půdy; sesuv výsypky v Aberfanu ve Walesu roku 1966 si vyžádal 144 obětí, zčásti školních dětí. Jiné nebezpečí, zejména u výsypek uhelných dolů, představuje podzemní hoření zbytků uhlí, které se obvykle nedá hasit a může trvat několik let.
V mnoha zemích proto zákon nařizuje těžebním společnostem, že musí výsypky rekultivovat. Výsypky tvoří významné krajinné dominanty o mocnosti až kolem 100 m a výrazně dokáží změnit ráz okolí. Například v Belgii se rekultivované výsypky využívají jako lyžařské svahy, terénem vedou cyklostezky a podobně. Na jižních svazích se zakládají vinice (v Česku např. Litvínov) nebo sady. Někdy se změnou technologie stane materiál výsypky znovu ekonomicky zajímavým a začne se zpracovávat.
Od výsypek, jež mají více méně homogenní složení, je třeba odlišovat skládky, vzniklé skladováním různorodých, často organických nebo chemicky aktivních odpadů. U těch je třeba zvláštních opatření kvůli nebezpečí kontaminace podzemní vody a podobně.Podobný případ jsou odkaliště.
Výsypky se dělí podle umístění na:
- vnitřní - uvnitř lomu v lokalitě, která je už vytěžena
- vnější - v blízkém okolí lokality těžby.
Využití
Takto nově vzniklé lokality výsypek po rekultivačních a revitalizačních úpravách jsou jako ideální pro realizace nejrůznějších staveb a areálů s mnoha využitími. Konkrétní proces který navrací krajině původní vzhled a funkci jsou rekultivace.Stavby lze realizovat až s časovým odstupem řady let,kdy nasypaný materiál slehne.
- Rekreační centra – jako příklad jezero Most. Kde vzniká jezero s malým přístavem a rekreační zónou pro přilehlé město. Kolem se chytá bruslařská dráha a cyklostezka nebo také zázemí pro podnikatelskou činnost a procházky po lesnických rekultivacích a nových parcích.
- Navrácení přírodě – mnoho výsypek je navráceno zpět přírodě. A ponechána přirozenému vývoji sukcesních společenstev rostlin a osídlení novými živočichy. Typickým příkladem je Kopistská výsypka.
Seznam výsypek v Podkrušnohoří (vnější výsypky)
Sokolovsko:
- Loketská výsypka
- Smolnická výsypka
- Velká podkrušnohorská výsypka
- Výsypka Antonín
- Výsypka Lítov - Boden
- Výsypka Silvestr
Mostecko
- Čepirožská výsypka
- Hornojiřetínská výsypka
- Kopistská výsypka
- Růžodolská výsypka
- Střimická výsypka
- Velebudická výsypka
- Výsypka Malé Březno
Teplicko
Haldy v Ostravě
Ostatní výsypky
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Výsypka na Wikimedia Commons
Související články
Externí odkazy
- Skládka 11/19 v Loos-en-Gohelle, Belgie (fr)
- http://chaine.des.terrils.free.fr (fr)
- http://www.terrils.be/ (en, fr, de)
- http://www.land-art-charleroi.be/index_eng.html (Soutěž v Land Art na skládce v Charleroi, Belgie)
- Turning coal waste into light, 8 October 2004 (en)
- Výsypky na Mostecku
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slag heap na anglické Wikipedii.