Ladino: Porovnání verzí
m Robot přidal Kategorie:Románské jazyky |
m Robot opravil přesměrování na Holocaust - Změněn(y) odkaz(y) na Holokaust |
||
Řádek 32: | Řádek 32: | ||
* severoafrické ladino – používáno židy v Maroku a Tunisu, zachovává hodně prvků hebrejštiny. |
* severoafrické ladino – používáno židy v Maroku a Tunisu, zachovává hodně prvků hebrejštiny. |
||
Během '''[[ |
Během '''[[Holokaust|holocaustu]]''' bylo zničeno mnoho [[Židovská diaspora|židovských diaspor]], jejichž základní řečí bylo ladino – jednalo se zejména o oblast Balkánu a Soluně, kde ladino téměř zcela vymizelo. Lidé mluvící ladinem v Turecku a Bulharsku se přestěhovali do Izraele, kde však většinou začali mluvit hebrejsky a jejich děti se mluvit ladinem styděly, protože připomínalo jejich přistěhovalectví. |
||
== Ladino dnes == |
== Ladino dnes == |
Verze z 8. 12. 2010, 17:59
Šablona:Infobox jazyk Ladino (לאדינו) je jazyk sefardských židů. Další názvy mohou být: djudezmo nebo lengua djudeo-espanyola.
Historie
Ladino se vyvinulo z nářečí kastilských sefardských židů v 15. století, ve kterém se míchalo kastilské nářečí s hebrejštinou a aramejštinou. Po vyhnání židů ze Španělska roku 1492 a jejich rozptýlení po Osmanské říši se ladino proměnilo v jazyk vyhnaných židů - mluvili jím židé v Malé Asii, na Balkáně, v jižním Rumunsku, v severní Africe, ve východním středomoří a Izraeli.
Ladino má tyto základní dialekty - jejich pravidla velkou měrou závisí na příměsi jazyků dané lokality:
- jihovýchodní ladino – používáno v Turecku a na Rhodu, přežívá v něm kastilské nářečí;
- severozápadní ladino – používáno v Řecku, Makedonii, Bosně, Srbsku, zachovává nářečí severních sefardů a prvky portugalštiny;
- severoafrické ladino – používáno židy v Maroku a Tunisu, zachovává hodně prvků hebrejštiny.
Během holocaustu bylo zničeno mnoho židovských diaspor, jejichž základní řečí bylo ladino – jednalo se zejména o oblast Balkánu a Soluně, kde ladino téměř zcela vymizelo. Lidé mluvící ladinem v Turecku a Bulharsku se přestěhovali do Izraele, kde však většinou začali mluvit hebrejsky a jejich děti se mluvit ladinem styděly, protože připomínalo jejich přistěhovalectví.
Ladino dnes
Ladino se dnes nepoužívá jako dříve jakožto primární jazyk sefardských židů a těch, kteří ladino ovládají, ubývá. Užití ladina dnes přechází do oblasti uměleckého vyjádření, divadla, módy a vědeckých studií.
Kneset přijal „zákon povolující kultivovat ladino“, jehož cílem bylo zachování a kultivace dědictví ladina. Na základě tohoto zákona pak začaly vznikat organizace, které měly ladino střežit - mnohé z nich vznikly při univerzitách.
Bibliografie
- PĚKNÝ, Tomáš. Historie židů v Čechách a na Moravě. 2. vyd. Praha: Sefer, 2001. ISBN 80-85924-33-1. s. 201-202.
Související články
Externí odkazy
- Ladino Center
- Aki Yerushalayim
- Ladinokomunita
- Festiladino - festival ladina
- Socolovsky, Jerome. „Lost Language of Ladino Revived in Spain“, Morning Edition, National Public Radio, March 19, 2007. [1]