Fajsal I.: Porovnání verzí
m + Kategorie:Muži |
→Externí odkazy: + kat |
||
| Řádek 29: | Řádek 29: | ||
[[Kategorie:Úmrtí 1933]] |
[[Kategorie:Úmrtí 1933]] |
||
[[Kategorie:Iráčtí králové]] |
[[Kategorie:Iráčtí králové]] |
||
[[Kategorie:Hášimovci]] |
|||
[[Kategorie:Muži]] |
[[Kategorie:Muži]] |
||
Verze z 1. 12. 2010, 15:39
Fajsal bin Al Husajn bin Ali El-Hašemi (arabsky: فيصل بن حسين, Fajṣal ibn Ḥusajn; 20. května 1883 – 8. září 1933) byl po krátké období v roce 1920 králem Velké Sýrie a od 23. srpna 1921 do roku 1933 králem Iráku. Byl členem hášimovské dynastie, která se pokládá za potomky proroka Mohameda. Fajsal vybízel k překonání rozporu mezi sunnitskými a ší'itskými muslimy a k podpoře panarabismu, jež by vedl k vytvoření arabského státu, který by zahrnoval Irák, Sýrii a další části úrodného půlměsíce. Když byl u moci, snažil se diverzifikovat svou administraci mezi různé etnické a náboženské skupiny. Čelil velké výzvě, neboť většina oblasti Blízkého východu byla pod evropskou, konkrétně francouzskou a britskou, kontrolou a jiní arabští vůdci se k jeho myšlenkám stavěli odmítavě. Fajsal nakonec svou snahou o panarabský nacionalismus nevyhnutelně izoloval některé náboženské skupiny.
V roce 1919 podepsal společně s Chajimem Weizmannem ze Světové sionistické organizace takzvanou Fajsal-Weizmannovu dohodu, podle které měl, tehdy ještě emír, Fajsal podpořit sionistickou myšlenku, výměnou za sionistickou podporu arabskému státu v Sýrii, a to i navzdory odporu Francie.[1] Dohoda však měla dodatek, že Fajsal nepodpoří židovské přistěhovalectví do doby, než v Sýrii vznikne jeho stát.[1] Několik měsíců po podepsání dohody uvedl Fajsal v jednom ze svých dopisů:
| „ | My Arabové, a obzvláště pak ti vzdělaní mezi námi, pohlížíme s nejhlubšími sympatiemi na sionistické hnutí … vřele vítáme Židy zpátky doma … Pracujeme společně na reformovaném a novém Blízkém východě a naše hnutí doplňují jedno druhé. Naše hnutí jsou národní, nikoliv imperialistická. Je dost prostoru v Sýrii pro oba naše národy a domnívám se, že ani jedna strana nemůže být úspěšná bez té druhé | “ |
| — emír Fajsal, několik měsíců po podepsání Fajsal-Weizmanovy dohody[1] | ||
Nakonec celá dohoda ztroskotala, neboť Spojené království nedodrželo své závazky vůči Arabům a přenechalo Sýrii Francouzům.[1]
Odkazy
Poznámky
- V tomto článku byl použit překlad textu z článku Faisal I of Iraq na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
CHYBA: {{Wikicitáty}} — Chybí některý z parametrů „dílo“, „kategorie“, „osoba“, „téma“.
- (anglicky) Jewishmag.com - Fajsal-Weizmannova dohoda