Luisa Meklenburská: Porovnání verzí
m robot přidal: ca:Lluïsa de Mecklenburg; kosmetické úpravy |
typo, doplnění data narození syna |
||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
== Manželství a život v Dánsku == |
== Manželství a život v Dánsku == |
||
[[5. prosince]] [[1695]] se v Kodani provdala za dánského korunního prince Frederika a po smrti jeho otce [[Kristián V. Dánský|Kristiána V.]] se stala dánskou královnou. Korunovace královského páru se uskutečnila v roce [[1700]] v kapli zámku Frederiksborg. |
[[5. prosince]] [[1695]] se v Kodani provdala za dánského korunního prince Frederika a po smrti jeho otce [[Kristián V. Dánský|Kristiána V.]] se stala dánskou královnou. [[Korunovace]] královského páru se uskutečnila v roce [[1700]] v kapli zámku [[Frederiksborg]]. |
||
Budoucí král poznal Luisu během pobytu na meklenburském dvoře při jedné ze svých zahraničních cest. Prameny se při uvádění důvodů sňatku liší: některé hovoří o manželství z rozumu, jiné o manželství z lásky. Pokud by tyto měly pravdu, potom Frederikův cit rychle vyprchal - kromě řady příležitostných nevěr a avantýr se již po osmi letech manželství dopustil [[bigamie]], oženiv se s ''Helenou von Vieregg''. Ta po roce zemřela při porodu, Frederik ovšem po čase opět uzavřel bigamický sňatek, a to s [[Anna Žofie Reventlow|Annou Žofií Reventlow]]. (Když v roce 1721 královna Luisa zemřela, oženil se s ní znovu, oficiálně, necelé tři týdny po královnině smrti.) |
Budoucí král poznal Luisu během pobytu na meklenburském dvoře při jedné ze svých zahraničních cest. Prameny se při uvádění důvodů sňatku liší: některé hovoří o manželství z rozumu, jiné o manželství z lásky. Pokud by tyto měly pravdu, potom Frederikův cit rychle vyprchal - kromě řady příležitostných nevěr a avantýr se již po osmi letech manželství dopustil [[bigamie]], oženiv se s ''Helenou von Vieregg''. Ta po roce zemřela při porodu, Frederik ovšem po čase opět uzavřel bigamický sňatek, a to s [[Anna Žofie Reventlow|Annou Žofií Reventlow]]. (Když v roce 1721 královna Luisa zemřela, oženil se s ní znovu, oficiálně, necelé tři týdny po královnině smrti.) |
||
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
Královna Luisa tedy žila v Dánsku většinu času bez manžela a jeho lásky, hluboce ponížená a osamělá, vzdálená nejen života u dvora, kde byla jen ''"královnou na obraze"'', objevující se pouze při oficiálních ceremoniích, ale i skrytá před veřejností, u níž nebyla snad i z tohoto důvodu populární, na rozdíl od svého oblíbeného charismatického manžela. Během let se zcela ponořila do svého bolu a hledala útěchu ve víře a [[pietismus|pietismu]]. Shromáždila úctyhodou kolekci náboženských knih (cca 400 svazků), která po její smrti byla věnována Královské dánské knihovně. |
Královna Luisa tedy žila v Dánsku většinu času bez manžela a jeho lásky, hluboce ponížená a osamělá, vzdálená nejen života u dvora, kde byla jen ''"královnou na obraze"'', objevující se pouze při oficiálních ceremoniích, ale i skrytá před veřejností, u níž nebyla snad i z tohoto důvodu populární, na rozdíl od svého oblíbeného charismatického manžela. Během let se zcela ponořila do svého bolu a hledala útěchu ve víře a [[pietismus|pietismu]]. Shromáždila úctyhodou kolekci náboženských knih (cca 400 svazků), která po její smrti byla věnována Královské dánské knihovně. |
||
Svým dětem vštěpovala nenávist k Anně Žofii Reventlow, kterou nazývala německy (neboť dánsky se nikdy nenaučila) ''"die Hure (děvka, čubka)'' |
Svým dětem vštěpovala nenávist k Anně Žofii Reventlow, kterou nazývala německy (neboť dánsky se nikdy nenaučila) ''"die Hure" (děvka, čubka)''. Dcera Šarlota Amálie však měla k Anně Žofii Reventlow vlídný vztah a snažila se předcházet silnému nepřátelství, projevovanému jí po smrti Frederika IV. od dvora (a především od krále). |
||
Se svým synem Kristiánem (budoucím králem Kristiánem VI.) měla Luisa velmi úzký a pevný vztah. I on byl hluboce nábožensky založen a i on se ve svém manželství utíkal k náboženství a pietismu. |
Se svým synem Kristiánem (budoucím králem Kristiánem VI.) měla Luisa velmi úzký a pevný vztah. I on byl hluboce nábožensky založen a i on se ve svém manželství utíkal k náboženství a pietismu. |
||
== Potomstvo == |
== Potomstvo == |
||
Přes všechny peripetie manželství alespoň v prvních letech plnilo svou základní funkci a vzešlo z něj pět potomků; pouze dva se však dožili dospělosti: |
Přes všechny peripetie manželství alespoň v prvních letech plnilo svou základní funkci a vzešlo z něj pět potomků; pouze dva se však dožili dospělosti: druhý syn, budoucí král Kristián VI. a nejmladší dcera Šarlota Amálie, která se nikdy neprovdala. |
||
* Kristián (1697-1698) |
* Kristián (1697-1698) |
||
* Kristián, pozdější dánský král [[Kristián VI.]] |
* Kristián, pozdější dánský král [[Kristián VI.]] (1699-1746) |
||
* Frederik Karel (1701-1702) |
* Frederik Karel (1701-1702) |
||
* Jiří (narodil se i zemřel 1704) |
* Jiří (narodil se i zemřel 1704) |
||
Verze z 22. 11. 2010, 23:42
Luisa meklenburská dánsky Louise, německy Louise zu Mecklenburg), (28. srpna 1667, Güstrow - 15. března 1721, Kodani) byla meklenburská princezna a jako manželka dánského a norského krále Frederika IV. dánská a norská královna.
Původ
Luisa Meklenburská se narodila jako deváté dítě z jedenácti potomků vévody meklenbursko-güstrowského Gustava Adolfa (1633-1695) a jeho manželky Magdaleny Sibylly Holstein-Gottorp.
Manželství a život v Dánsku
5. prosince 1695 se v Kodani provdala za dánského korunního prince Frederika a po smrti jeho otce Kristiána V. se stala dánskou královnou. Korunovace královského páru se uskutečnila v roce 1700 v kapli zámku Frederiksborg.
Budoucí král poznal Luisu během pobytu na meklenburském dvoře při jedné ze svých zahraničních cest. Prameny se při uvádění důvodů sňatku liší: některé hovoří o manželství z rozumu, jiné o manželství z lásky. Pokud by tyto měly pravdu, potom Frederikův cit rychle vyprchal - kromě řady příležitostných nevěr a avantýr se již po osmi letech manželství dopustil bigamie, oženiv se s Helenou von Vieregg. Ta po roce zemřela při porodu, Frederik ovšem po čase opět uzavřel bigamický sňatek, a to s Annou Žofií Reventlow. (Když v roce 1721 královna Luisa zemřela, oženil se s ní znovu, oficiálně, necelé tři týdny po královnině smrti.)
V letech 1708-1709 byla Luisa manželovou regentkou po dobu jeho cesty do Itálie.
Královna Luisa tedy žila v Dánsku většinu času bez manžela a jeho lásky, hluboce ponížená a osamělá, vzdálená nejen života u dvora, kde byla jen "královnou na obraze", objevující se pouze při oficiálních ceremoniích, ale i skrytá před veřejností, u níž nebyla snad i z tohoto důvodu populární, na rozdíl od svého oblíbeného charismatického manžela. Během let se zcela ponořila do svého bolu a hledala útěchu ve víře a pietismu. Shromáždila úctyhodou kolekci náboženských knih (cca 400 svazků), která po její smrti byla věnována Královské dánské knihovně.
Svým dětem vštěpovala nenávist k Anně Žofii Reventlow, kterou nazývala německy (neboť dánsky se nikdy nenaučila) "die Hure" (děvka, čubka). Dcera Šarlota Amálie však měla k Anně Žofii Reventlow vlídný vztah a snažila se předcházet silnému nepřátelství, projevovanému jí po smrti Frederika IV. od dvora (a především od krále).
Se svým synem Kristiánem (budoucím králem Kristiánem VI.) měla Luisa velmi úzký a pevný vztah. I on byl hluboce nábožensky založen a i on se ve svém manželství utíkal k náboženství a pietismu.
Potomstvo
Přes všechny peripetie manželství alespoň v prvních letech plnilo svou základní funkci a vzešlo z něj pět potomků; pouze dva se však dožili dospělosti: druhý syn, budoucí král Kristián VI. a nejmladší dcera Šarlota Amálie, která se nikdy neprovdala.
- Kristián (1697-1698)
- Kristián, pozdější dánský král Kristián VI. (1699-1746)
- Frederik Karel (1701-1702)
- Jiří (narodil se i zemřel 1704)
- Šarlota Amálie Dánská (1706-1782), zůstala svobodná
Smrt
Královna Luisa zemřela v Kodani 15. března 1721. Její ostatky byly pochovány v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.
Bibliografie
- Kay Nielsen, Ib Askholm: Danmarks kongelige familier i 1000 år, 2007, ISBN 978-87-91679-09-4
- Rikke Agnete Olsen: Kongerækken, Kopenhaga 2005, ISBN 87-595-2525-8