Kniha Pláč: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 12. 11. 2010, 23:04

Kniha Pláč, někdy Pláč Jeremjášův (איכה Ejcha), je jednou z krátkých poetických knih Starého zákona. V židovském dělení Písma se vkládá mezi Spisy (ktuvim), v křesťanských Biblích a v Septuagintě se nachází za knihou Jeremjáš, neboť právě proroku Jeremjášovi tradice připisuje autorství. V talmudickém období se nazývala קינות kinot, „nářky“ nebo „žalozpěvy“, podle toho v Septuagintě Θρένοι „thrénoi“, latinsky threni nebo lamentationes.

Obsah knihy

Kniha obsahuje celkem 5 relativně krátkých lyrických básní v žánru pláče, které naříkají nad zničeným Jeruzalémem a nad katastrofou, která dolehla na Judsko v létě 587/586 př. n. l., kdy bylo město dobyto, chrám zničen a obyvatelstvo odvedeno do vyhnanství. Básně líčí poměrně naturalistickým způsobem zničený Jeruzalém a bídu jeho lidu a prosí Boha o pomoc, srovnávajíce to s jeho bohatstvím a blahobytem před katastrofou. Přes celkově smutné ladění se nevzdávají optimismu, tj. naděje, že se nakonec Bůh smiluje nad svým lidem a zachrání ho. Pěti nářkům odpovídá přesně pět kapitol podle dnešního dělení textu.

První čtyři písně jsou akrostycké, každá sloka začíná jedním písmenem hebrejské abecedy. Poetická skladba je velmi silná. Kromě klasického hebrejského paralelismu se vyskytuje i pravidelný rytmus, většinou 3 + 2 přízvuky, někdy 3 + 3 nebo 2 + 2. Tento rytmus se obvykle vyskytuje právě u nářků a podle toho se nazývá kina.

Vznik a datace

Poetické skladby vznikly v Judsku krátce po zničení Jeruzaléma jako spontánní a současně liturgická odpověď na nedávné události. Jak dosvědčují některé pasáže jiných biblických knih z této doby (např. Jer 41,4-5; Za 7,1-5), jistá forma kultu a nářku probíhala i v troskách chrámu. Je možné, že Kniha Pláč vznikla byla používána při těchto liturgiích.

Dnešní použití knihy

Dnes je Kniha Pláč soušástí tzv. megilot, „pěti svátečních svitků“, které se čtou při židovských svátcích. Kniha Pláč se čte během bohoslužeb na Tiš'a be-av, kdy si Židé připomínají zničení prvního a druhého chrámu i další tragické události jako např. porážku Bar Kochbova povstání.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Kniha Pláč''', někdy '''Pláč Jeremjášův''' ( איכה ʾēḫā(h), Ejcha), je jednou z krátkých poetických knih [[Starý zákon|Starého zákona]]. V židovském dělení Písma se vkládá mezi Spisy (''ketúvím''), v křesťanských [[Bible|Biblích]] a v [[Septuaginta|Septuagintě]] se nachází za [[Kniha Jeremjáš|knihou Jeremjáš]], neboť právě proroku [[Jeremjáš]]ovi tradice připisuje autorství. [[Hebrejština|Hebrejsky]] se nazývá obvykle '''קינות''' ''Qínót'', „nářky“, podle toho v Septuagintě ''Θρένοι'' „thrénoi“, [[latina|latinsky]] ''threni'' nebo ''lamentationes''.
+'''Kniha Pláč''', někdy '''Pláč Jeremjášův''' (איכה '''Ejcha'''), je jednou z krátkých poetických knih [[Starý zákon|Starého zákona]]. V židovském dělení Písma se vkládá mezi Spisy (''ktuvim''), v křesťanských [[Bible|Biblích]] a v [[Septuaginta|Septuagintě]] se nachází za [[Kniha Jeremjáš|knihou Jeremjáš]], neboť právě proroku [[Jeremjáš]]ovi tradice připisuje autorství. V [[talmud]]ickém období se nazývala '''קינות''' ''kinot'', „nářky“ nebo „žalozpěvy“, podle toho v Septuagintě ''Θρένοι'' „thrénoi“, [[latina|latinsky]] ''threni'' nebo ''lamentationes''.
 == Obsah knihy ==
@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 Kniha obsahuje celkem 5 relativně krátkých [[lyrika|lyrických]] básní v žánru pláče, které naříkají nad zničeným [[Jeruzalém]]em a nad katastrofou, která dolehla na [[Judsko]] v létě [[587 př. n. l.|587]]/[[586 př. n. l.]], kdy bylo město dobyto, chrám zničen a obyvatelstvo odvedeno do vyhnanství. Básně líčí poměrně [[naturalismus (literatura)|naturalistickým]] způsobem zničený Jeruzalém a bídu jeho lidu a prosí Boha o pomoc, srovnávajíce to s jeho bohatstvím a blahobytem před katastrofou. Přes celkově smutné ladění se nevzdávají [[optimismus|optimismu]], tj. naděje, že se nakonec Bůh smiluje nad svým lidem a zachrání ho. Pěti nářkům odpovídá přesně pět kapitol podle dnešního dělení textu.
-První čtyři písně jsou [[akrostych|akrostycké]], každá sloka začíná jedním písmenem [[hebrejské písmo|hebrejské abecedy]]. Poetická skladba je velmi silná. Kromě klasického hebrejského paralelismu se vyskytuje i pravidelný rytmus, většinou 3 + 2 přízvuky, někdy 3 + 3 nebo 2 + 2. Tento rytmus se obvykle vyskytuje právě u nářků a podle toho se nazývá „qíná“.
+První čtyři písně jsou [[akrostych|akrostycké]], každá sloka začíná jedním písmenem [[hebrejské písmo|hebrejské abecedy]]. Poetická skladba je velmi silná. Kromě klasického hebrejského paralelismu se vyskytuje i pravidelný rytmus, většinou 3 + 2 přízvuky, někdy 3 + 3 nebo 2 + 2. Tento rytmus se obvykle vyskytuje právě u nářků a podle toho se nazývá ''kina''.
 == Vznik a datace ==
-Poetické skladby vznikly v Judsku krátce po zničení Jeruzaléma jako spontánní a současně [[liturgie|liturgická]] odpověď na nedávné události. Jak dosvědčují některé pasáže jiných biblických knih z této doby (např. [[Kniha Jeremjáš|Jer]] 41,4-5; [[Kniha Zacharjáš|Zach]] 7,1-5), jistá forma kultu a nářku probíhala i v troskách chrámu. Je možné, že Kniha Pláč vznikla byla používána při těchto liturgiích.
+Poetické skladby vznikly v Judsku krátce po zničení Jeruzaléma jako spontánní a současně [[liturgie|liturgická]] odpověď na nedávné události. Jak dosvědčují některé pasáže jiných biblických knih z této doby (např. [[Kniha Jeremjáš|Jer]] 41,4-5; [[Kniha Zacharjáš|Za]] 7,1-5), jistá forma kultu a nářku probíhala i v troskách chrámu. Je možné, že Kniha Pláč vznikla byla používána při těchto liturgiích.
 == Dnešní použití knihy ==
-Dnes je Kniha Pláč soušástí tzv. ''[[megillót]]'', „svátečních svitků“, které se čtou při velkých židovských slavnostech. Kniha Pláč se čte [[Tiš'a be-av|9. dne měsíce av]], kdy si Židé připomínají zničení prvního chrámu, zničení druhého chrámu i porážku [[Bar Kochba|Bar Kochbova]] povstání.
+Dnes je Kniha Pláč soušástí tzv. ''[[megilot]]'', „pěti svátečních svitků“, které se čtou při židovských svátcích. Kniha Pláč se čte během bohoslužeb na [[Tiš'a be-av]], kdy si Židé připomínají zničení prvního a druhého chrámu i další tragické události jako např. porážku [[Bar Kochba|Bar Kochbova]] povstání.
 {{Starý zákon}}