Radomil Eliška

Radomil Eliška (* 6. dubna 1931 Podbořany) je český dirigent.

Je absolventem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, kde studoval dirigování u prof. Břetislava Bakaly. Jeho dalšími pedagogy byli prof. František Stupka, Bohumír Liška a Josef Veselka. Po působení v orchestru Armádního uměleckého souboru a orchestru Mladých symfoniků stál jako hlavní dirigent celá dvě desetiletí (1969–1990) v čele Karlovarského symfonického orchestru, který pod jeho vedením dosáhl pozoruhodné interpretační úrovně. S orchestrem mimo jiné vystoupil na Pražském jaru, podnikl řadu koncertních zájezdů (zejména do Španělska a Německa) a nahrál s ním řadu gramofonových desek a rozhlasových snímků. Poté přijal místo šéfdirigenta Západočeského symfonického orchestru (1991–1996). Také tento soubor zaznamenal velmi záhy radikální změnu svých výkonů.

Radomil Eliška hostuje u dirigentského pultu všech našich předních orchestrů, řídil symfonická tělesa v mnoha evropských zemích i v Japonsku. Odborná kritika vyzdvihuje především jeho spontánní hudebnost, výrazovou intenzitu, rytmickou pregnanci a smysl pro stavbu interpretovaných děl. Mnoho českých autorů vděčí R. Eliškovi za premiéru nejednoho ze svých děl, obzvláště v období jeho karlovarského působení.

Významná je i jeho pedagogická činnost. Od r. 1978 vyučuje na Akademii múzických umění v Praze, kde byl v roce 1986 jmenován docentem a roku 1996 profesorem dirigování. Vychoval celou řadu mladých dirigentů.

Od roku 2001 je předsedou Společnosti Antonína Dvořáka.

Externí odkazy

• Eliška na serveru musicologica.cz