Troján: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
TXiKiBoT (diskuse | příspěvky)
DirlBot (diskuse | příspěvky)
m robot odebral: bar, de, es, hr, ja, nl, sk, sr, sv změnil: ru; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy|tento=tělesech v libračních bodech Jupiteru|druhý=tělesech v libračních bodech Neptunu|stránka=Neptunovi trojáni}}
{{Různé významy|tento=tělesech v libračních bodech Jupiteru|druhý=tělesech v libračních bodech Neptunu|stránka=Neptunovi trojáni}}
[[Image:Asteroid Belt-cs.jpg|thumb|Schematické znázornění Trojánů předcházejících a následujících [[Jupiter (planeta)|Jupiter]] na jeho oběžné dráze. Zobrazen je též hlavní pás planetek mezi oběžnými drahami [[Mars (planeta)|Marsu]] a Jupiteru.]]'''Troján''' (někdy též '''Trojan''' či '''Trójan''') je označení příslušníka skupiny [[planetka|planetek]], obíhajících po stejné dráze jako planeta [[Jupiter (planeta)|Jupiter]], tedy jejich [[oběžná dráha|oběžné dráhy]] jsou v [[komensurabilita|komensurabilitě]] 1:1 s drahou Jupiteru. V důsledku [[resonance|resonančního]] [[gravitace|gravitačního]] vlivu Jupiteru jsou soustředěny kolem bodů, předcházejících o 60&deg;, respektive následujících o 60&deg; planety (tedy kolem [[librační centrum|libračních center]] L<sub>4</sub> resp. L<sub>5</sub> soustavy Slunce-Jupiter).
[[Soubor:Asteroid Belt-cs.jpg|thumb|Schematické znázornění Trojánů předcházejících a následujících [[Jupiter (planeta)|Jupiter]] na jeho oběžné dráze. Zobrazen je též hlavní pás planetek mezi oběžnými drahami [[Mars (planeta)|Marsu]] a Jupiteru.]]'''Troján''' (někdy též '''Trojan''' či '''Trójan''') je označení příslušníka skupiny [[planetka|planetek]], obíhajících po stejné dráze jako planeta [[Jupiter (planeta)|Jupiter]], tedy jejich [[oběžná dráha|oběžné dráhy]] jsou v [[komensurabilita|komensurabilitě]] 1:1 s drahou Jupiteru. V důsledku [[resonance|resonančního]] [[gravitace|gravitačního]] vlivu Jupiteru jsou soustředěny kolem bodů, předcházejících o 60°, respektive následujících o 60° planety (tedy kolem [[librační centrum|libračních center]] L<sub>4</sub> resp. L<sub>5</sub> soustavy Slunce-Jupiter).


Prvním objeveným Trojánem byla planetka ([[Seznam planetek 501-750|588]]) [[Achilles (planetka)|Achilles]], kterou objevil [[Maximilian Franz Joseph Cornelius Wolf|Max Wolf]] na hvězdárně v [[Heidelberg]]u ([[Německo]]) a pojmenoval ji podle jednoho z hrdinů ''trójské války''. Tato planetka se pohybuje kolem libračního bodu L<sub>4</sub>, v němž bylo až dosud nalezeno více těles, než v bodě L<sub>5</sub> (1110 resp. 717). Celkově je mezi trojány počítáno 936 objektů s definitivním označením a 891 pouze s provizorním označením (tyto statistické údaje platí pro 23. srpna 2005). Vzhledem k tomu, že mezi těmito tělesy nezbytně musí docházet k častým srážkám, jejich počet se v čase mění. V [[Seznam planetek|seznamech planetek]] jsou označeny kódem JUT ve sloupci „Typ obj.“.
Prvním objeveným Trojánem byla planetka ([[Seznam planetek 501-750|588]]) [[Achilles (planetka)|Achilles]], kterou objevil [[Maximilian Franz Joseph Cornelius Wolf|Max Wolf]] na hvězdárně v [[Heidelberg]]u ([[Německo]]) a pojmenoval ji podle jednoho z hrdinů ''trójské války''. Tato planetka se pohybuje kolem libračního bodu L<sub>4</sub>, v němž bylo až dosud nalezeno více těles, než v bodě L<sub>5</sub> (1110 resp. 717). Celkově je mezi trojány počítáno 936 objektů s definitivním označením a 891 pouze s provizorním označením (tyto statistické údaje platí pro 23. srpna 2005). Vzhledem k tomu, že mezi těmito tělesy nezbytně musí docházet k častým srážkám, jejich počet se v čase mění. V [[Seznam planetek|seznamech planetek]] jsou označeny kódem JUT ve sloupci „Typ obj.“.
Řádek 6: Řádek 6:
Vzhledem k výjimečnosti dráhy Achilla došlo mezi astronomy k dohodě, že i další podobné planetky budou pojmenovávány podle hrdinů trójské války, popisované v eposu [[Ílias]], jehož autorství je připisováno [[Homér]]ovi. Později byla tato konvence upřesněna v tom smyslu, že objekty soustředěné v blízkosti bodu L<sub>4</sub> budou pojmenovávány podle obléhajících [[Řecko|Řeků]] (výjimkou je planetka ([[Seznam planetek 501-750|624]]) [[Hektor (planetka)|Hektor]], pojmenovaná ještě před přijetím tohoto dodatečného pravidla), zatímco objekty kolem bodu L<sub>5</sub> budou pojmenovány podle obránců města [[Trója]] (výjimkou je planetka ([[Seznam planetek 501-750|617]]) [[Patroclus (planetka)|Patroclus]]).
Vzhledem k výjimečnosti dráhy Achilla došlo mezi astronomy k dohodě, že i další podobné planetky budou pojmenovávány podle hrdinů trójské války, popisované v eposu [[Ílias]], jehož autorství je připisováno [[Homér]]ovi. Později byla tato konvence upřesněna v tom smyslu, že objekty soustředěné v blízkosti bodu L<sub>4</sub> budou pojmenovávány podle obléhajících [[Řecko|Řeků]] (výjimkou je planetka ([[Seznam planetek 501-750|624]]) [[Hektor (planetka)|Hektor]], pojmenovaná ještě před přijetím tohoto dodatečného pravidla), zatímco objekty kolem bodu L<sub>5</sub> budou pojmenovány podle obránců města [[Trója]] (výjimkou je planetka ([[Seznam planetek 501-750|617]]) [[Patroclus (planetka)|Patroclus]]).


Jupiterovi trojáni patří k velmi tmavým tělesům [[sluneční soustava|sluneční soustavy]], s [[albedo|albedem]] v rozmezí od 0,02 do 0,07. Zatím největším z nich je (624) Hektor o rozměrech přibližně 370 &times; 195&nbsp;km.
Jupiterovi trojáni patří k velmi tmavým tělesům [[sluneční soustava|sluneční soustavy]], s [[albedo|albedem]] v rozmezí od 0,02 do 0,07. Zatím největším z nich je (624) Hektor o rozměrech přibližně 370 × 195&nbsp;km.


[[Kategorie:Planetky]]
[[Kategorie:Planetky]]


{{Link FA|en}}
{{Link FA|en}}

{{Link FA|es}}
{{Link FA|es}}


[[bar:Trojaner (Astronomie)]]
[[be-x-old:Траянскі астэроід]]
[[be-x-old:Траянскі астэроід]]
[[ca:Asteroide troià]]
[[ca:Asteroide troià]]
[[da:Trojanske asteroider]]
[[da:Trojanske asteroider]]
[[de:Trojaner (Astronomie)]]
[[en:Jupiter Trojan]]
[[en:Jupiter Trojan]]
[[es:Asteroide troyano]]
[[fi:Troijalainen asteroidi]]
[[fi:Troijalainen asteroidi]]
[[fr:Astéroïde troyen]]
[[fr:Astéroïde troyen]]
[[hr:Trojanski asteroid]]
[[it:Asteroidi troiani di Giove]]
[[it:Asteroidi troiani di Giove]]
[[ja:トロヤ群]]
[[ko:트로이 소행성군]]
[[ko:트로이 소행성군]]
[[lb:Trojaner (Astronomie)]]
[[lb:Trojaner (Astronomie)]]
[[nl:Trojanen-planetoïden]]
[[nn:Jupitertrojan]]
[[nn:Jupitertrojan]]
[[no:Jupitertrojan]]
[[no:Jupitertrojan]]
[[pl:Trojańczycy]]
[[pl:Trojańczycy]]
[[pt:Asteroides troianos de Júpiter]]
[[pt:Asteroides troianos de Júpiter]]
[[ru:Троянские астероиды]]
[[ru:Троянские астероиды Юпитера]]
[[simple:Trojan asteroid]]
[[simple:Trojan asteroid]]
[[sk:Trójan (planétka)]]
[[sl:Trojanski asteroid]]
[[sl:Trojanski asteroid]]
[[sr:Тројански астероид]]
[[sv:Trojansk asteroid]]
[[tr:Troyalı göktaşları]]
[[tr:Troyalı göktaşları]]
[[zh:特洛伊小行星]]
[[zh:特洛伊小行星]]

Verze z 22. 10. 2010, 07:02

Tento článek je o tělesech v libračních bodech Jupiteru. O tělesech v libračních bodech Neptunu pojednává článek Neptunovi trojáni.
Schematické znázornění Trojánů předcházejících a následujících Jupiter na jeho oběžné dráze. Zobrazen je též hlavní pás planetek mezi oběžnými drahami Marsu a Jupiteru.

Troján (někdy též Trojan či Trójan) je označení příslušníka skupiny planetek, obíhajících po stejné dráze jako planeta Jupiter, tedy jejich oběžné dráhy jsou v komensurabilitě 1:1 s drahou Jupiteru. V důsledku resonančního gravitačního vlivu Jupiteru jsou soustředěny kolem bodů, předcházejících o 60°, respektive následujících o 60° planety (tedy kolem libračních center L4 resp. L5 soustavy Slunce-Jupiter).

Prvním objeveným Trojánem byla planetka (588) Achilles, kterou objevil Max Wolf na hvězdárně v Heidelbergu (Německo) a pojmenoval ji podle jednoho z hrdinů trójské války. Tato planetka se pohybuje kolem libračního bodu L4, v němž bylo až dosud nalezeno více těles, než v bodě L5 (1110 resp. 717). Celkově je mezi trojány počítáno 936 objektů s definitivním označením a 891 pouze s provizorním označením (tyto statistické údaje platí pro 23. srpna 2005). Vzhledem k tomu, že mezi těmito tělesy nezbytně musí docházet k častým srážkám, jejich počet se v čase mění. V seznamech planetek jsou označeny kódem JUT ve sloupci „Typ obj.“.

Vzhledem k výjimečnosti dráhy Achilla došlo mezi astronomy k dohodě, že i další podobné planetky budou pojmenovávány podle hrdinů trójské války, popisované v eposu Ílias, jehož autorství je připisováno Homérovi. Později byla tato konvence upřesněna v tom smyslu, že objekty soustředěné v blízkosti bodu L4 budou pojmenovávány podle obléhajících Řeků (výjimkou je planetka (624) Hektor, pojmenovaná ještě před přijetím tohoto dodatečného pravidla), zatímco objekty kolem bodu L5 budou pojmenovány podle obránců města Trója (výjimkou je planetka (617) Patroclus).

Jupiterovi trojáni patří k velmi tmavým tělesům sluneční soustavy, s albedem v rozmezí od 0,02 do 0,07. Zatím největším z nich je (624) Hektor o rozměrech přibližně 370 × 195 km.

Šablona:Link FA Šablona:Link FA