Obročí: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Luckas-bot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: io:Prebendiero
Řádek 31: Řádek 31:
[[fi:Prebenda]]
[[fi:Prebenda]]
[[fr:Prébende]]
[[fr:Prébende]]
[[io:Prebendiero]]
[[it:Prebenda]]
[[it:Prebenda]]
[[la:Praebenda]]
[[la:Praebenda]]

Verze z 18. 10. 2010, 09:31

Obročí čili beneficium je výraz církevního práva a znamená příjem, spojený s určitou službou (officium), postavením nebo úřadem, případně i toto postavení samo. Obročí může získat jen ten, kdo pro ně má předpoklady a kdo se o ně uchází; držení více obročí neboli mnohoobročnictví církevní kodex zakazuje.

Obročí vznikla v raném středověku, kdy výnos z pozemkového majetku byl jediný způsob, jak v naturálním hospodářství obživu kněze nebo faráře trvale zajistit. Mohl to být podíl z výnosu majetku biskupství, anebo výnos z odkazu (nadace), spojené s určitou církevní službou. Typická nadace pozdního středověku byl oltářník, kněz, který byl povinen pravidelně sloužit mši za duši zemřelého.

O obsazení obročí rozhodoval biskup, případně papež, podobně jako panovník uděloval léna. V pozdním středověku se papeži i biskupovi za udělení obročí často platilo, což bylo předmětem mnoha kritik, zejména v reformaci.

S přechodem k peněžnímu hospodářství a po konfiskaci církevního majetku se většinou přešlo na přímé platby, které zajišťoval biskup nebo patron kostela, v Rakousku od josefinských reforem stát, a to z výnosu majetku zrušených klášterů.

Synonymum prebenda (z lat. praebeo, poskytuji) se někdy užívá pejorativně ve smyslu trvalého příjmu, s nímž nejsou spojeny žádné povinnosti. Titul prebendář (prebendary) dodnes užívají kněží a kanovníci některých anglických katedrál.

Odkazy

Související články

Externí odkazy


  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.