Van der Waalsovy síly: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
m robot změnil: fr:Force de van der Waals |
||
Řádek 25: | Řádek 25: | ||
[[fa:نیروی واندروالسی]] |
[[fa:نیروی واندروالسی]] |
||
[[fi:Van der Waalsin voima]] |
[[fi:Van der Waalsin voima]] |
||
[[fr:Force de |
[[fr:Force de van der Waals]] |
||
[[gl:Forzas de Van der Waals]] |
[[gl:Forzas de Van der Waals]] |
||
[[he:קשרי ואן דר ואלס]] |
[[he:קשרי ואן דר ואלס]] |
Verze z 16. 10. 2010, 18:15
Van der Waalsovy síly jsou přitažlivé nebo odpudivé interakce (síly) mezi molekulami. Jsou slabší než kovalentní, koordinačně kovalentní síly a vodíkové můstky. Vznikají převážně v nepolárních molekulách, které neobsahují stálé dipóly, jejich vazby nejsou polarizované.
Existují tři typy:
- Coulombická síla je způsobená polaritou molekul. Je to čistě elektrostatický jev. Molekuly se k sobě natáčí „vrcholky“ s opačnými náboji.
Coulombická síla se projevuje hlavně ve vodě. V molekule vody je atom kyslíku v důsledku svého tvaru "odhalen" z jedné strany, a tak tento atom kyslíku přitahuje jiné molekuly a to způsobuje přitažlivé síly ve vodě, což z ní dělá velkou makromolekulu. Přitažlivost molekul se nakonec projevuje na zvýšené teplotě varu vody, která je posunuta až na 100 °C.
- Indukční síla potřebuje ke svému vzniku trvale polarizovanou molekulu, která polarizuje ostatní (polární i nepolární) molekuly.
- Disperzní síla je nejvýznamnější z van der Waalsových sil. Vycházíme z představy, že molekuly oscilují (kmitají) a to dosti chaoticky. V určitých momentech se „vykmitnutím“ poruší neutrální stav molekuly a vznikne dipól.