Termín

Termín, odborný termín, technický termín, terminus technicus jsou výrazy označující jazykový výraz (slovo nebo slovní spojení), který má v určitém oboru specifický, ostře vymezený význam, často odlišný od základního a obecného významu, nebo obecně odborné označení v daném oboru zaužívané.

Například slovo voda jako chemický termín označuje určitou konkrétní sloučeninu, zatímco v původním (základním) významu označuje různé směsi na bázi této sloučeniny, které se vyskytují v reálné přírodě. Ještě markantnější je tento rozdíl u výrazu čistá voda, jímž se v chemii rozumí spíše ideální sloučenina, jíž se blíží například destilovaná voda, zatímco v obecném jazyce se tím míní v první řadě voda průzračná, bez (ať už viditelných nebo ne) příměsí.

Další příklady

(termín - netermín)

• dvanáctník (duodenum), hovorově dvanácterník
• grafém, resp. foném (hláska), hovorově (zejména pro první, někdy pro obé) písmeno
• prvosenka (Primula), hovorově petrklíč

Slova jako afekt, amok, hysterie byly původně psychologické, respektive psychiatrické termíny, postupně se jejich význam zobecnil a staly se (vedle svého původního významu, např. amok - vražedné šílenství, zejména u Malajců) také hovorovými výrazy (tj. i netermíny). Jiným příkladem může být neodborné/lidové označení drát pro vodič v elektrotechnice nebo použití hyponyma (slova významově podřazeného) (např. cédéčko místo obecnějšího zvukový nosič), případně hyperonyma (slova nadřazeného) (věc místo těleso ve fyzice apod.).