Výsypka

Téměř 200 m vysoká výsypka "Monte Kali" u Heringen v Hessensku

Výsypkové hospodářství lomu Bílina v severních čechách

Výsypka nebo také halda (z něm. die Halde) nebo odval či kypa je velká hromada více méně sypkého a nežádaného materiálu (hlušiny), který vzniká skrývkou při těžbě různých nerostných surovin (uhlí, uran, kaolín, bentonit), případně skladováním popílku uhelných elektráren a podobně. Je to tedy antropogenní krajinný útvar, tj. útvar vytvořený člověkem, obsahující nadložní a podzemní vrstvy, vytěžené v lomech a hlubinných dolech. Slouží k dočasnému nebo trvalému uložení těchto nepotřebných hmot.

Výsypka neobsahuje těžené materiály v dostatečné koncentraci, přesto může obsahovat stopy látek nebezpečných, například radioaktivních. Materiál výsypky pochází z hlubších vrstev a jen pozvolna se na něm může uchytit vegetace, a to jen jistého typu. Naopak u výsypek nezpevněných vegetací hrozí sesuvy půdy; sesuv výsypky v Aberfanu ve Walesu roku 1966 si vyžádal 144 obětí, zčásti školních dětí. Jiné nebezpečí, zejména u výsypek uhelných dolů, představuje podzemní hoření zbytků uhlí, které se obvykle nedá hasit a může trvat několik let.

V mnoha zemích proto zákon nařizuje těžebním společnostem, že musí výsypky odstranit, rekultivovat a podobně. Výsypky tvoří významné krajinné dominanty o mocnosti až kolem 100 m a výrazně dokáží změnit ráz okolí. Například v Belgii se rekultivované výsypky využívají jako lyžařské svahy, terénem vedou cyklostezky a podobně. Na jižních svazích se zakládají vinice (v Česku např. Litvínov) nebo sady. Někdy se změnou technologie stane materiál výsypky znovu ekonomicky zajímavým a začne se zpracovávat.

Od výsypek, jež mají více méně homogenní složení, je třeba odlišovat skládky, vzniklé skladováním různorodých, často organických nebo chemicky aktivních odpadů. U těch je třeba zvláštních opatření kvůli nebezpečí kontaminace podzemní vody a podobně.

Výsypky se dělí podle umístění na:

• vnitřní - uvnitř lomu v lokalitě, která je už vytěžena
• vnější - v blízkém okolí lokality těžby.

Využití

Takto nově vzniklé lokality výsypek po rekultivačních a revitalizačních úpravách jsou jako ideální pro realizace nejrůznějších staveb a areálů s mnoha využitími. Konkrétní proces který navrací krajině původní vzhled a funkci jsou rekultivace.

• Rekreační centra – jako příklad jezero Most. Kde vzniká jezero s malým přístavem a rekreační zónou pro přilehlé město. Kolem se chytá bruslařská dráha a cyklostezka nebo také zázemí pro podnikatelskou činnost a procházky po lesnických rekultivacích a nových parcích.

• Navrácení přírodě – mnoho výsypek je navráceno zpět přírodě. A ponechána přirozenému vývoji sukcesních společenstev rostlin a osídlení novými živočichy. Typickým příkladem je Kopistská výsypka.

Seznam výsypek v Podkrušnohoří (vnější výsypky)

Sokolovsko:

• Loketská výsypka
• Smolnická výsypka
• Velká podkrušnohorská výsypka
• Výsypka Antonín
• Výsypka Lítov - Boden
• Výsypka Silvestr

Mostecko

• Čepirožská výsypka
• Hornojiřetínská výsypka
• Kopistská výsypka
• Růžodolská výsypka
• Střimická výsypka
• Velebudická výsypka
• Výsypka Malé Březno

Teplicko

• Radovesická výsypka
• Výsypka Pokrok

Haldy v Ostravě

• Halda Ema
• Odval Lihovarská
• Odval na Ostravici

Ostatní výsypky

• Buštěhradská halda

Odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Výsypka na Wikimedia Commons

Související články

• Skládka
• Těžba uhlí
• Rekultivace

Externí odkazy

• Skládka 11/19 v Loos-en-Gohelle, Belgie (fr)
• http://chaine.des.terrils.free.fr (fr)
• http://www.terrils.be/ (en, fr, de)
• http://www.land-art-charleroi.be/index_eng.html (Soutěž v Land Art na skládce v Charleroi, Belgie)
• Turning coal waste into light, 8 October 2004 (en)
• Výsypky na Mostecku

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slag heap na anglické Wikipedii.