Petr Orseolo: Porovnání verzí

V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
229 795 editací
m Robot přidal Kategorie:Muži
VolkovBot (diskuse | příspěvky)
141 688 editací
Řádek 84: Řádek 84:
[[ca:Pere I d'Hongria]]
[[ca:Pere I d'Hongria]]
[[de:Peter Orseolo]]
[[de:Peter Orseolo]]
[[en:Peter Orseolo of Hungary]]
[[en:Peter Orseolo, King of Hungary]]
[[es:Pedro Orseolo de Hungría]]
[[es:Pedro Orseolo de Hungría]]
[[fi:Pietari (Unkari)]]
[[fi:Pietari (Unkari)]]

Verze z 9. 10. 2010, 15:12

Petr Orseolo na audienci u císaře Jindřicha III.

Příbuzenstvo
otec Otto Orseolo
matka Marie Uherská
manželka Tuta z Formbachu

Petr Orseolo (1011?-?) byl uherským králem v letech 1038-1041 a 1044-1046, syn benátského dóžete Otty Orseola a Marie, dcery uherského krále Gejzy.

Z Benátek do Uher

První křesťanský panovník uherského státu svatý Štěpán ztratil roku 1031 svého jediného syna a následníka trůnu Imreho (také Emericha nebo Imricha). Tím došlo k nástupnické krizi. Svého bratrance Vazula usilujícího o nástupnictví nechal Štěpán oslepit, jeho uši zalít olovem a jeho syny poslal do vyhnanství. Následníkem jmenoval syna své sestry Petra Orseola.

Války s Říší

Roku 1038 Štěpán zemřel a Petr Orseolo nastoupil na uherský trůn. Pustil se do zahraničních dobrodružství na Balkáně, bylo mu vyčítáno, že se obklopuje jen Němci a Italy a dostal se do konfliktu s císařem Jindřichem III. Knížeti Břetislavovi pomohl porazit císaře při jeho tažení do Čech (1040). Obsazením Rakous ochránil pomezní hvozdy českého souseda z jihu a dovolil mu tak vyslat moravskou vojenskou hotovost k obraně Čech.[1] Uherská jízda se zúčastnila slavné bitvy u Brůdku

Bitva u Menfö na dobové miniatuře

Svým jednáním poštval proti sobě Gizelu - královnu vdovu, uherské velmože i biskupy. Roku 1041 byl Petr vyhnán ze země a nahrazen švagrem Štěpána I., palatinem Samuelem Abou. Petr utekl do říše k Adalbertovi, markraběti bavorské východní marky.[2] S Adalbertovou pomocí hledal zastání u císaře Jindřicha III., který byl v tu dobu plně zaměstnán novou vojenskou výpravou na české území. Na konci léta 1041 německé sbory vtrhly znovu do Čech a bez větších obtíží směřovaly ku Praze. Břetislav vzdal obranu v okamžiku, kdy k císaři přešel biskup Šebíř a mnoho velmožů. 15. října v Řezně musel Břetislav bosý a v rouše kajícníka padnout Jindřichovi k nohám, vzdát se vlády a žádat o odpuštění. Byla mu udělena milost, složil lenní hold a přísahu věrnosti.[3] Petr Orseolo v tomtéž čase získal Jindřichovu milost také, prosil za odpuštění a slíbil, že se císaři poddá, když bude znovu dosazen na uherský trůn. Císař roku 1042 vytáhl spolu s Břetislavem do Uher. Výprava byla neúspěšná.[4] Stejně tak výprava roku 1043 nepřinesla změnu na uherském trůně. Až 5. července 1044 v bitvě u Menfö Samuela Abu porazili na hlavu a uherští velmoži začali opět masivně přebíhat k Petrovi Benátčanovi. Petr Orseolo byl v Székesfehérváru znovu uveden na uherský trůn. Samuel Aba byl uvězněn a posléze popraven.[4] O letnicích 1045 Petr Orseolo složil Jindřichovi vazalský slib věrnosti a údajně se již dříve zavázal k placení tributu.[4]

Roku 1046 propuklo v Uhrách bogomilské povstání namířené proti králi i církevní hierarchii. Uherští velmoži tohoto povstání využili - král Petr byl oslepen, vykastrován a vykázán ze země. Jeho další osud je nejasný, v literatuře narážíme často na formulaci, že „brzy nato umírá“ (např. Lendvai). László Kontler uvádí rok úmrtí až 1059.

Na uherský trůn nastoupil Arpádovec Ondřej, jeden z mnoha synů Vazula.

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr Orseolo na Wikimedia Commons Šablona:Portál Středověk Šablona:Portál Maďarsko

Reference

  1. ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí : (1034-1198). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-905-8. S. 59. 
  2. ↑ Žemlička, str. 61.
  3. ↑ Žemlička, str. 63.
  4. ↑ a b c Žemlička, str. 64.

Literatura

  • KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. ISBN 80-7106-405-x. S. 47-49. 
  • LENDVAI, Paul. Tisíc let maďarského národa. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0856-x. S. 39-40. 
  • Legendy a kroniky koruny uherské. Příprava vydání Richard Pražák; překlad Dagmar Bartoňková, Jana Nechutová. Praha: Vyšehrad, 1988. 389 s. S. 125-131. 

Externí odkazy

Seznam uherských králů
Předchůdce:
 1038–1041
Petr Orseolo 		Nástupce:
Seznam uherských králů
Předchůdce:
 1044–1046
Petr Orseolo 		Nástupce:
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Petr_Orseolo&oldid=5937975“