Merkenstein (zámek): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m fixlink
DaBlerBot (diskuse | příspěvky)
m WP:WCW: opravy nadpisů, opravy odrážek, opravy odkazů, …
Řádek 3: Řádek 3:
Zámek byl postavený jako první v [[Rakousko|Rakousku]] v tudorovském stylu.
Zámek byl postavený jako první v [[Rakousko|Rakousku]] v tudorovském stylu.


== Historie ==
== Historie ==
Dřívější [[letohrádek]] byl postavený v letech [[1801]] až [[1803]] postavený pod [[Merkenstein (zřícenina)|hradní zříceninou Merkenstein]] ve "švýcarském stylu". Stavebníkem byl [[Ditrichštejnové|Joseph Carl hrabě z Dietrichsteina]] (1763-1825), první [[guvernér banky]] ''[[Rakouská národní banka|c. a k. privilegované Národní banky]]''.
Dřívější [[letohrádek]] byl postavený v letech [[1801]] až [[1803]] postavený pod [[Merkenstein (zřícenina)|hradní zříceninou Merkenstein]] ve "švýcarském stylu". Stavebníkem byl [[Ditrichštejnové|Joseph Carl hrabě z Dietrichsteina]] (1763-1825), první [[guvernér banky]] ''[[Rakouská národní banka|c. a k. privilegované Národní banky]]''.


[[Zámecký park|Zámecký park]] vytvářela Dietrichsteinova manželka Alžběta, rozená [[hrabě]]nka z „Waldstein-Wartenbergů“. Ten sel doplňoval historizujícími stavbami, jako poustevna nebo [[rozhledna]]. V zámeckém parku stojící kaple je výrazně starší, mohla být v [[16. století]] obnovena. "Turecká studna" poblíž hradu byla zničena za [[druhé obléhání Vídně|druhého obléhání Vídně]] [[Turci|Turky]] (1683). Park byl veřejnosti přístupný.
[[Zámecký park]] vytvářela Dietrichsteinova manželka Alžběta, rozená [[hrabě]]nka z „Waldstein-Wartenbergů“. Ten sel doplňoval historizujícími stavbami, jako poustevna nebo [[rozhledna]]. V zámeckém parku stojící kaple je výrazně starší, mohla být v [[16. století]] obnovena. "Turecká studna" poblíž hradu byla zničena za [[druhé obléhání Vídně|druhého obléhání Vídně]] [[Turci|Turky]] (1683). Park byl veřejnosti přístupný.


V roce [[1829]] [[panství]] Merkenstein koupil „Eduard hrabě z Münch-Bellinghausenu, který stávající letohrádek nechal přestavět na zámek v „tudorovském slohu“. Plány vypravovali dva [[architekt]]i [[August Schwendenwein von Lanaubergu]] (1817-1885) a [[Johann Romano von Ringe]] (1818-1882).
V roce [[1829]] [[panství]] Merkenstein koupil „Eduard hrabě z Münch-Bellinghausenu, který stávající letohrádek nechal přestavět na zámek v „tudorovském slohu“. Plány vypravovali dva [[architekt]]i [[August Schwendenwein von Lanaubergu]] (1817-1885) a [[Johann Romano von Ringe]] (1818-1882).
Řádek 14: Řádek 14:
Ve [[druhá světová válka|druhé světové válce]] byl zámek těžce poškozený. Jako "německý majetek" byl zabavený sovětskými okupačními vojsky a dán pod správu [[USIA]]. Po [[rakouská státní smlouva|státní smlouvě]] (1955) byl zámek Merkenstein z republiky rakouské převeden na [[Rakouské spolkové lesy]]. V roce [[2000]] zámek koupil soukromník a vybudoval stylovou restauraci. Dnes je zámek Merkenstein opět obývaný.
Ve [[druhá světová válka|druhé světové válce]] byl zámek těžce poškozený. Jako "německý majetek" byl zabavený sovětskými okupačními vojsky a dán pod správu [[USIA]]. Po [[rakouská státní smlouva|státní smlouvě]] (1955) byl zámek Merkenstein z republiky rakouské převeden na [[Rakouské spolkové lesy]]. V roce [[2000]] zámek koupil soukromník a vybudoval stylovou restauraci. Dnes je zámek Merkenstein opět obývaný.


== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Literatura ===
=== Literatura ===
* Gerhard Trumler- Felix Halmer: ''Burgen und Schlösser zwischen Baden, Gutenstein und Wr. Neustadt'', 1968
* Gerhard Trumler- Felix Halmer: ''Burgen und Schlösser zwischen Baden, Gutenstein und Wr. Neustadt'', 1968
*'' Das Buch vom Wienerwald'', 1985
* '' Das Buch vom Wienerwald'', 1985
* ''[[Dehio]] - Niederösterreich südlich der Donau'', 2003
* ''[[Dehio]] - Niederösterreich südlich der Donau'', 2003
* ''Landhaus und Villa in Niederösterreich 1840-1914'', 1982
* ''Landhaus und Villa in Niederösterreich 1840-1914'', 1982
* Helmut A. Gansterer: ''Thermenregion'', 2000
* Helmut A. Gansterer: ''Thermenregion'', 2000
* Gerhard Stenzel: ''Von Schloß zu Schloß in Österreich'', 1976
* Gerhard Stenzel: ''Von Schloß zu Schloß in Österreich'', 1976


=== Reference ===
=== Reference ===
* {{Překlad|de|Schloss Merkenstein|58927720}}
* {{Překlad|de|Schloss Merkenstein|58927720}}


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* [http://www.schloss-merkenstein.at/home.php Zámek Merkenstein] Stránka
* [http://www.schloss-merkenstein.at/home.php Zámek Merkenstein] Stránka
* [http://www.burgen-austria.com/Archiv.asp?Artikel=Merkenstein%20-%20Schloss Zámek Merkenstein] na Burgen Austria
* [http://www.burgen-austria.com/Archiv.asp?Artikel=Merkenstein%20-%20Schloss Zámek Merkenstein] na Burgen Austria


{{Portál Rakousko}}
{{Portál Rakousko}}

Verze z 8. 10. 2010, 09:33

Zámek Merkenstein je zámek postavený v blízkosti Großau, katastrálního území města Bad Vöslau v okrese Baden v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy.

Zámek byl postavený jako první v Rakousku v tudorovském stylu.

Historie

Dřívější letohrádek byl postavený v letech 18011803 postavený pod hradní zříceninou Merkenstein ve "švýcarském stylu". Stavebníkem byl Joseph Carl hrabě z Dietrichsteina (1763-1825), první guvernér banky c. a k. privilegované Národní banky.

Zámecký park vytvářela Dietrichsteinova manželka Alžběta, rozená hraběnka z „Waldstein-Wartenbergů“. Ten sel doplňoval historizujícími stavbami, jako poustevna nebo rozhledna. V zámeckém parku stojící kaple je výrazně starší, mohla být v 16. století obnovena. "Turecká studna" poblíž hradu byla zničena za druhého obléhání Vídně Turky (1683). Park byl veřejnosti přístupný.

V roce 1829 panství Merkenstein koupil „Eduard hrabě z Münch-Bellinghausenu, který stávající letohrádek nechal přestavět na zámek v „tudorovském slohu“. Plány vypravovali dva architekti August Schwendenwein von Lanaubergu (1817-1885) a Johann Romano von Ringe (1818-1882).

V kryptě pod kaplí byl pohřben Münch-Bellinghausen. Krypta byla v době poválečné ruské okupace vydrancována. Dědictvím získal zámek do vlastnictví Adolph von Brenner-Felsach (1814-1883). Po něm zdědil jeho syn Joachim von Brenner-Felsach (1859-1927) zámek, který ale v roce 1912 musel prodat. Dalším majitelem byl majitel pily Leopold Kern a průmyslník Arthur Krupp (1856-1938) z Berndorfu (Dolní Rakousy).

Ve druhé světové válce byl zámek těžce poškozený. Jako "německý majetek" byl zabavený sovětskými okupačními vojsky a dán pod správu USIA. Po státní smlouvě (1955) byl zámek Merkenstein z republiky rakouské převeden na Rakouské spolkové lesy. V roce 2000 zámek koupil soukromník a vybudoval stylovou restauraci. Dnes je zámek Merkenstein opět obývaný.

Odkazy

Literatura

  • Gerhard Trumler- Felix Halmer: Burgen und Schlösser zwischen Baden, Gutenstein und Wr. Neustadt, 1968
  • Das Buch vom Wienerwald, 1985
  • Dehio - Niederösterreich südlich der Donau, 2003
  • Landhaus und Villa in Niederösterreich 1840-1914, 1982
  • Helmut A. Gansterer: Thermenregion, 2000
  • Gerhard Stenzel: Von Schloß zu Schloß in Österreich, 1976

Reference

Externí odkazy

Šablona:Portál Rakousko