Mohorovičićova diskontinuita: Porovnání verzí
m Robot opravil přesměrování na Balkánský poloostrov - Změněn(y) odkaz(y) na Balkán |
m robot změnil: eu:Mohorovičić etenunea |
||
Řádek 20: | Řádek 20: | ||
[[es:Discontinuidad de Mohorovičić]] |
[[es:Discontinuidad de Mohorovičić]] |
||
[[et:Mohorovičići eralduspind]] |
[[et:Mohorovičići eralduspind]] |
||
[[eu:Mohorovičić |
[[eu:Mohorovičić etenunea]] |
||
[[fr:Moho]] |
[[fr:Moho]] |
||
[[he:תחום אי הרציפות מוהורוביצ'יץ']] |
[[he:תחום אי הרציפות מוהורוביצ'יץ']] |
Verze z 5. 10. 2010, 10:09
Mohorovičićova diskontinuita nebo Mohorovičićova vrstva nespojitosti (známá také pod zkratkou MOHO) je vrstva, která geologicky definuje přechod zemské kůry a svrchního pláště. Nachází se v rozmezí hloubek 20–90 kilometrů pod kontinenty a 10–20 kilometrů pod oceány. V ČR se pohybuje vrstva mezi 30. a 40. kilometrem pod zemským povrchem. Jedná se o první významnou diskontinuitu v zemských obalech, na kterém dochází ke skokovému zrychlení pohybu seismických vln až přes rychlosti 8 km/s. Diskontinuita netvoří jednoduchou sférickou plochu, ale je místy zprohýbaná v závislosti na nadloží. Materiál pod diskontinuitou má větší hustotu než zemská kůra, což zajišťuje nadnášení především kontinentální kůry, která se nezanořuje zpět do pláště.
Z pohledu kyselosti magmat bychom mohli hovořit o přechodu mezi kyselým a bazickým prostředím.
Svůj název nese diskontinuita po chorvatském geofyzikovi Mohorovičićovi, který ji objevil v roce 1909 během výzkumů zemětřesení na Balkánském poloostrově.