Karel II. Minsterberský: Porovnání verzí
m Robot přidal Kategorie:Muži |
úprava + linky |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
}} |
}} |
||
'''Karel II. Minsterberský''' či '''Minsterbersko-Olešnický''' ([[15. duben|15. dubna]] [[1545]] [[Olešnice (Polsko)|Olešnice]] – [[28. leden|10. ledna]] [[1617]] [[Olešnice (Polsko)|Olešnice]]) byl [[ |
'''Karel II. Minsterberský''' či '''Minsterbersko-Olešnický''' ([[15. duben|15. dubna]] [[1545]] [[Olešnice (Polsko)|Olešnice]] – [[28. leden|10. ledna]] [[1617]] [[Olešnice (Polsko)|Olešnice]]) byl [[Minstrberské knížectví|minsterberský]], [[Olešnické knížectví|olešnický]] a [[Bernštatské knížectví|bernštatský kníže]] pocházející z minsterberské větve [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|pánů z Poděbrad]]. |
||
== Život == |
== Život == |
||
Byl synem minsterbersko-olešnického knížete [[Jindřich II. Minsterberský|Jindřicha II.]] a jeho druhé ženy [[Markéta Meklenburská|Markéty Meklenburské]]. Po smrti lehnicko-břežského knížete [[Jáchym Fridrich Břežský|Jáchyma Fridricha]] roku [[1602]] byl poručníkem jeho nezletilých synů [[Jan Kristián Břežský|Jana Kristiána]] a [[Jiří Rudolf Břežský|Jiřího Rudolfa]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = Radek Fukala | titul = Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740 | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2007 | počet stran = 344 | isbn = 978-80-86829-23-4 | stránky = 184 | poznámky = Dále jen '''Neznámá země'''}}</ref> V roce [[1608]] se stal vrchním slezským hejtmanem. |
Byl synem minsterbersko-olešnického knížete [[Jindřich II. Minsterberský|Jindřicha II.]] a jeho druhé ženy [[Markéta Meklenburská|Markéty Meklenburské]]. Po smrti lehnicko-břežského knížete [[Jáchym Fridrich Břežský|Jáchyma Fridricha]] roku [[1602]] byl poručníkem jeho nezletilých synů [[Jan Kristián Břežský|Jana Kristiána]] a [[Jiří Rudolf Břežský|Jiřího Rudolfa]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = Radek Fukala | titul = Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740 | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2007 | počet stran = 344 | isbn = 978-80-86829-23-4 | stránky = 184 | poznámky = Dále jen '''Neznámá země'''}}</ref> V roce [[1608]] se stal vrchním slezským hejtmanem. Jako protestant s nelibostí hleděl na zvolení [[Karel Habsburský (vratislavský biskup)|Karla Habsburského]], syna arcivévody [[Karel II. Štýrský|Karla II. Štýrského]] a bratra českého krále [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]], na vratislavský biskupský stolec.<ref>Neznámá země, s. 185</ref> Stárnoucí kníže ještě zažil příklon slezských knížat k českým stavům, avšak vypuknutí [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] se již nedožil. |
||
== Reference == |
== Reference == |
Verze z 27. 9. 2010, 04:07
otec | Jindřich II. Minsterberský |
---|---|
matka | Markéta Meklenburská |
bratr | Jindřich III. Minsterberský |
manželka | Kateřina Berkovna z Dubé |
syn | Jindřich Václav Starší Minsterberský |
manželka | Alžběta Magdaléna Lehnicko-Břežská |
syn | Jindřich Václav Minsterberský |
syn | Karel Fridrich Minsterberský |
Karel II. Minsterberský či Minsterbersko-Olešnický (15. dubna 1545 Olešnice – 10. ledna 1617 Olešnice) byl minsterberský, olešnický a bernštatský kníže pocházející z minsterberské větve pánů z Poděbrad.
Život
Byl synem minsterbersko-olešnického knížete Jindřicha II. a jeho druhé ženy Markéty Meklenburské. Po smrti lehnicko-břežského knížete Jáchyma Fridricha roku 1602 byl poručníkem jeho nezletilých synů Jana Kristiána a Jiřího Rudolfa.[1] V roce 1608 se stal vrchním slezským hejtmanem. Jako protestant s nelibostí hleděl na zvolení Karla Habsburského, syna arcivévody Karla II. Štýrského a bratra českého krále Ferdinanda II., na vratislavský biskupský stolec.[2] Stárnoucí kníže ještě zažil příklon slezských knížat k českým stavům, avšak vypuknutí stavovského povstání se již nedožil.
Reference
- ↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 184. Dále jen Neznámá země.
- ↑ Neznámá země, s. 185
Literatura
- FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2.
- FUKALA, Radek. Münstrberkové. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-470-2. S. 95-106.
- FUKALA, Radek. Slezsko - neznámá země Koruny české : knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4.
- GLOGOWSKI, Stefan. Genealogia Podiebradów. Gliwice: Urzad Miasta i Gminy Ziebice ; Muzeum v Gliwicach, 1997. 156 s. (polsky)
- GLOGOWSKI, Stefan. Potomci krále Jiřího z Poděbrad : (Genealogie knížat z Minstrberka). Ostrava: Klub genealogů a heraldiků, 1989. 83 s.