Karel II. Minsterberský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m Robot přidal Kategorie:Muži
úprava + linky
Řádek 10: Řádek 10:
}}
}}


'''Karel II. Minsterberský''' či '''Minsterbersko-Olešnický''' ([[15. duben|15. dubna]] [[1545]] [[Olešnice (Polsko)|Olešnice]] – [[28. leden|10. ledna]] [[1617]] [[Olešnice (Polsko)|Olešnice]]) byl [[Minsterberské knížectví|minsterberský]], [[Olešnické knížectví|olešnický]] a [[Bernštatské knížectví|bernštatský kníže]] pocházející z minsterberské větve [[z Poděbrad|pánů z Poděbrad]].
'''Karel II. Minsterberský''' či '''Minsterbersko-Olešnický''' ([[15. duben|15. dubna]] [[1545]] [[Olešnice (Polsko)|Olešnice]] – [[28. leden|10. ledna]] [[1617]] [[Olešnice (Polsko)|Olešnice]]) byl [[Minstrberské knížectví|minsterberský]], [[Olešnické knížectví|olešnický]] a [[Bernštatské knížectví|bernštatský kníže]] pocházející z minsterberské větve [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|pánů z Poděbrad]].


== Život ==
== Život ==
Byl synem minsterbersko-olešnického knížete [[Jindřich II. Minsterberský|Jindřicha II.]] a jeho druhé ženy [[Markéta Meklenburská|Markéty Meklenburské]]. Po smrti lehnicko-břežského knížete [[Jáchym Fridrich Břežský|Jáchyma Fridricha]] roku [[1602]] byl poručníkem jeho nezletilých synů [[Jan Kristián Břežský|Jana Kristiána]] a [[Jiří Rudolf Břežský|Jiřího Rudolfa]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = Radek Fukala | titul = Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740 | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2007 | počet stran = 344 | isbn = 978-80-86829-23-4 | stránky = 184 | poznámky = Dále jen '''Neznámá země'''}}</ref> V roce [[1608]] se stal vrchním slezským hejtmanem. Jakožto protestant s nelibostí hleděl na zvolení [[Karel Habsburský (vratislavský biskup)|Karla Habsburského]], syna arcivévody [[Karel II. Štýrský|Karla II. Štýrského]] a bratra českého krále [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]], na vratislavský biskupský stolec.<ref>Neznámá země, s. 185</ref> Stárnoucí kníže ještě zažil příklon slezských knížat k českým stavům, avšak vypuknutí [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] se již nedožil.
Byl synem minsterbersko-olešnického knížete [[Jindřich II. Minsterberský|Jindřicha II.]] a jeho druhé ženy [[Markéta Meklenburská|Markéty Meklenburské]]. Po smrti lehnicko-břežského knížete [[Jáchym Fridrich Břežský|Jáchyma Fridricha]] roku [[1602]] byl poručníkem jeho nezletilých synů [[Jan Kristián Břežský|Jana Kristiána]] a [[Jiří Rudolf Břežský|Jiřího Rudolfa]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = Radek Fukala | titul = Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740 | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2007 | počet stran = 344 | isbn = 978-80-86829-23-4 | stránky = 184 | poznámky = Dále jen '''Neznámá země'''}}</ref> V roce [[1608]] se stal vrchním slezským hejtmanem. Jako protestant s nelibostí hleděl na zvolení [[Karel Habsburský (vratislavský biskup)|Karla Habsburského]], syna arcivévody [[Karel II. Štýrský|Karla II. Štýrského]] a bratra českého krále [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]], na vratislavský biskupský stolec.<ref>Neznámá země, s. 185</ref> Stárnoucí kníže ještě zažil příklon slezských knížat k českým stavům, avšak vypuknutí [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] se již nedožil.


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 27. 9. 2010, 04:07

Příbuzenstvo
otec Jindřich II. Minsterberský
matka Markéta Meklenburská
bratr Jindřich III. Minsterberský
manželka Kateřina Berkovna z Dubé
syn Jindřich Václav Starší Minsterberský
manželka Alžběta Magdaléna Lehnicko-Břežská
syn Jindřich Václav Minsterberský
syn Karel Fridrich Minsterberský

Karel II. Minsterberský či Minsterbersko-Olešnický (15. dubna 1545 Olešnice10. ledna 1617 Olešnice) byl minsterberský, olešnický a bernštatský kníže pocházející z minsterberské větve pánů z Poděbrad.

Život

Byl synem minsterbersko-olešnického knížete Jindřicha II. a jeho druhé ženy Markéty Meklenburské. Po smrti lehnicko-břežského knížete Jáchyma Fridricha roku 1602 byl poručníkem jeho nezletilých synů Jana Kristiána a Jiřího Rudolfa.[1] V roce 1608 se stal vrchním slezským hejtmanem. Jako protestant s nelibostí hleděl na zvolení Karla Habsburského, syna arcivévody Karla II. Štýrského a bratra českého krále Ferdinanda II., na vratislavský biskupský stolec.[2] Stárnoucí kníže ještě zažil příklon slezských knížat k českým stavům, avšak vypuknutí stavovského povstání se již nedožil.

Reference

  1. FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 184. Dále jen Neznámá země. 
  2. Neznámá země, s. 185

Literatura

Šablona:Portál Slezsko

  • FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2. 
  • FUKALA, Radek. Münstrberkové. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-470-2. S. 95-106.
  • FUKALA, Radek. Slezsko - neznámá země Koruny české : knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. 
  • GLOGOWSKI, Stefan. Genealogia Podiebradów. Gliwice: Urzad Miasta i Gminy Ziebice ; Muzeum v Gliwicach, 1997. 156 s. (polsky) 
  • GLOGOWSKI, Stefan. Potomci krále Jiřího z Poděbrad : (Genealogie knížat z Minstrberka). Ostrava: Klub genealogů a heraldiků, 1989. 83 s. 

Šablona:Pahýl - biografie