Lignin: Porovnání verzí
m robot přidal: io:Lignino |
m Bot: de:Lignin is a good article; kosmetické úpravy |
||
Řádek 15: | Řádek 15: | ||
* Ligniny ve dřevě jehličnatých dřevin |
* Ligniny ve dřevě jehličnatých dřevin |
||
: Označovnány jako ''guajacyl ligniny'' |
: Označovnány jako ''guajacyl ligniny'' |
||
: — [[koniferyl alkohol]] (až 95 |
: — [[koniferyl alkohol]] (až 95 %) + [[p-kumaryl alkohol]] (do 5 %) |
||
* Ligniny ve dřevě listnatých dřevin |
* Ligniny ve dřevě listnatých dřevin |
||
Řádek 23: | Řádek 23: | ||
== Syntéza ligninu == |
== Syntéza ligninu == |
||
Syntéza ligninu probíhá extracelulárně, tedy přímo v buněčné stěně. Jednotlivé prekurzory ligninu jsou vytvářeny v [[Golgiho aparát |
Syntéza ligninu probíhá extracelulárně, tedy přímo v buněčné stěně. Jednotlivé prekurzory ligninu jsou vytvářeny v [[Golgiho aparát]]u a přenášeny ven z protoplastu, kde jsou aktivovány peroxidem vodíku a v následné radikálové reakci vytváří vazby nejem mezi sebou, ale i se všemi ostatními složkami buněčné stěny.<ref>Votrubová, O.: Anatomie rostlin, skriptum, Karolinum, Praha 1996</ref> |
||
== Vliv tepla na lignin == |
== Vliv tepla na lignin == |
||
Lignin je tepelně málo stálý, jeho rozklad začíná už při cca. 140°C. Důsledkem je hnědnutí dřeva. |
Lignin je tepelně málo stálý, jeho rozklad začíná už při cca. 140 °C. Důsledkem je hnědnutí dřeva. |
||
Je termoplastický a vyznačuje se absorbcí světla. |
Je termoplastický a vyznačuje se absorbcí světla. |
||
Řádek 38: | Řádek 38: | ||
[[Kategorie:Biomolekuly]] |
[[Kategorie:Biomolekuly]] |
||
[[Kategorie:Botanika]] |
[[Kategorie:Botanika]] |
||
{{Link GA|de}} |
|||
[[ar:ليغنين]] |
[[ar:ليغنين]] |
Verze z 22. 9. 2010, 23:56
Lignin je důležitou stavební složkou dřeva zabezpečující dřevnatění jeho buněčných stěn. Obsah ligninu tvoří zhruba 26 - 35 procent hmotnosti dřeva a je vyšší u jehličnanů než u listnáčů. Lignin je po celulóze druhou nejčastější organickou sloučeninou na Zemi, tvoří 25 % rostlinné biomasy. V největším množství se objevuje v buněčných stěnách sekundárních buněk, které tvoří xylémové cévy a tracheidy. Vyskytuje se také v obilovinách, otruby obsahují kolem 8 % ligninu.
Funkce ligninu v organismu dřeviny
Lignin plní hydrofobní funkci. Jeho hlavním úkolem je spojování mezibuněčných vláken a zpevnění celulózových molekul v rámci buněčných stěn. Dřevu dodává pevnost především v tlaku.
Chemické složení ligninu
Lignin je vysokomolekulární polyfenolická amorfní látka. Základní stavební jednotkou jsou deriváty fenylpropanu, které označujeme jako prekurzory ligninu. Jsou to p-kumaryl alkohol, koniferyl alkohol a sinapyl alkohol. Tyto prekurzory jsou vázány do trojrozměrných struktur etherovými vazbami nebo vazbami mezi dvěma uhlíky. Je kovalentně vázán na polysacharidy.
Lignin postrádá pravidelnou strukturu a opakující se jednotky, které nacházíme u jiných přírodních polymerů jako je např. celulóza. Z tohoto důvodu se na lignin pohlíží nikoliv jako na samostatnou sloučeninu, ale jako na směs fyzikálně a chemický heterogenních látek, jejichž strukturu lze interpretovat modely. Takový model pak ilustruje typy jednotlivých složek a možné vazby mezi nimi.
- Ligniny ve dřevě jehličnatých dřevin
- Označovnány jako guajacyl ligniny
- — koniferyl alkohol (až 95 %) + p-kumaryl alkohol (do 5 %)
- Ligniny ve dřevě listnatých dřevin
- Označovnán jako guajacyl-syringylové ligniny
- — koniferyl alkohol + synapil alkohol — vysoká variabilita v jejich zastoupení v závislosti na konkrétním druhu dřeviny
Syntéza ligninu
Syntéza ligninu probíhá extracelulárně, tedy přímo v buněčné stěně. Jednotlivé prekurzory ligninu jsou vytvářeny v Golgiho aparátu a přenášeny ven z protoplastu, kde jsou aktivovány peroxidem vodíku a v následné radikálové reakci vytváří vazby nejem mezi sebou, ale i se všemi ostatními složkami buněčné stěny.[1]
Vliv tepla na lignin
Lignin je tepelně málo stálý, jeho rozklad začíná už při cca. 140 °C. Důsledkem je hnědnutí dřeva. Je termoplastický a vyznačuje se absorbcí světla.
Reference
- ↑ Votrubová, O.: Anatomie rostlin, skriptum, Karolinum, Praha 1996