Agnès Sorel: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 4: Řádek 4:
== Život na královském dvoře ==
== Život na královském dvoře ==


Agnès, dceři vojáka Jeaan Soreaua a Catherine de Maignelais, bylo dvacet let, když byla poprvé představena králi Karlovi. V té době byla součástí domácnosti Reného I. Neapolského, Karlova švagra. Tak jak byla zachycena v tehdejším umění, Agnès se jeví jako neobyčejně půvabná a také inteligentní mladá žena. Francouzský král byl uchvácen jejím šarmem a udělal z ní svou milenku - dokonce jí daroval [[Château de Loches]] (kde ho [[Johanka z Arku]] přesvědčila, aby se nechal korunovat francouzským králem) jako soukromé sídlo
Agnès, dceři vojáka Jeana Soreaua a Catherine de Maignelais, bylo dvacet let, když byla poprvé představena králi Karlovi. V té době byla součástí domácnosti Reného I. Neapolského, Karlova švagra. Tak jak byla zachycena v tehdejším umění, Agnès se jeví jako neobyčejně půvabná a také inteligentní mladá žena. Francouzský král byl uchvácen jejím šarmem a udělal z ní svou milenku - dokonce jí daroval [[Château de Loches]] (kde ho [[Johanka z Arku]] přesvědčila, aby se nechal korunovat francouzským králem) jako soukromé sídlo.
[[Image:Fouquet Madonna.jpg|left|thumb|upright|Agnès Sorelová pózovala pro obraz ''Panna a dítě obklopeni anděly'', malířem byl [[Jean Fouquet]] (asi 1450)]]
[[Image:Fouquet Madonna.jpg|left|thumb|upright|Agnès Sorelová pózovala pro obraz ''Panna a dítě obklopeni anděly'', malířem byl [[Jean Fouquet]] (asi 1450)]]
Brzy nechala Agnès pocítit svou přítomnost na královském dvoře v [[Chinon]], kde snad její společnost vyvedla Karla z vleklé deprese. Na krále měla silný vliv a to, stejně jako její extravagance, jí na dvoře získalo mnoho mocných nepřátel.
Brzy nechala Agnès pocítit svou přítomnost na královském dvoře v [[Chinon]]u, kde snad její společnost vyvedla Karla z vleklé deprese. Na krále měla silný vliv a to, stejně jako její extravagance, jí na dvoře získalo mnoho mocných nepřátel.


== Úmrtí ==
== Úmrtí ==
Agnès porodila králi tři dceři: Marii, Charlotte a Jeanne. Čekala jejich čtvrté dítě, když cestovala uprostřed zimy z [[Chinon]]o za Karlem, aby mu poskytla morální podporu v jeho tažení v roce 1450 v [[Jumièges]]. Náhle ale onemocněla a zemřela [[9. únor]]a ve věku osmadvaceti let. Původně se mělo za to, že příčinou její smrti byla [[úplavice]], ale dnes mají vědci za to, že Agnès byla otrávena [[rtuť|rtutí]], tedy že byla zavražděna.
Agnès porodila králi tři dcery: Marii, Charlotte a Jeanne. Čekala jejich čtvrté dítě, když cestovala uprostřed zimy z [[Chinon]]u za Karlem, aby mu poskytla morální podporu v jeho tažení v roce 1450 v [[Jumièges]]. Náhle ale onemocněla a zemřela [[9. únor]]a ve věku osmadvaceti let. Původně se mělo za to, že příčinou její smrti byla [[úplavice]], ale dnes mají vědci za to, že Agnès byla otrávena [[rtuť|rtutí]], tedy že byla zavražděna.


Karlův syn, budoucí [[Ludvík XI. Francouzský|Ludvík XI.]], se už čtvrtým rokem otevřeně bouřil proti svému otci. Spekulovalo se o tom, že právě on nechal Agnès otrávit, aby se zbavil toho, co považoval za nepatřičný vliv na krále. Dalším možným podezřelým by mohl být francouzský finančník, šlechtic a ministr [[Jacques Coeur]], ale tato teorie je většinou vyvracena s tím, že se jednalo o pokus odstavit Coeura ode dvora.
Karlův syn, budoucí [[Ludvík XI. Francouzský|Ludvík XI.]], se už čtvrtým rokem otevřeně bouřil proti svému otci. Spekulovalo se o tom, že právě on nechal Agnès otrávit, aby se zbavil toho, co považoval za nepatřičný vliv na krále. Dalším možným podezřelým by mohl být francouzský finančník, šlechtic a ministr [[Jacques Coeur]], ale tato teorie je většinou vyvracena s tím, že se jednalo o pokus odstavit Coeura ode dvora.


V roce 2005 francouzský vědec Philippe Charlier zkoumal její pozůstatky a potvrdil, že příčinou smrti byla otrava rtutí, ale nevyjádřil se k tomu, jestli se jednalo o vraždu či ne. Rtuť byla někdy používána v kosmetických přípravcích, takže i mohlo způsobit smrt Sorelové.
V roce 2005 francouzský vědec Philippe Charlier zkoumal její pozůstatky a potvrdil, že příčinou smrti byla otrava rtutí, ale nevyjádřil se k tomu, jestli se jednalo o vraždu, či ne. Rtuť byla někdy používána v kosmetických přípravcích, takže i to mohlo způsobit smrt Sorelové.


Její sestřenice [[Antoinette de Maignelais]] zaujala po její smrti místo královy milenky.
Její sestřenice [[Antoinette de Maignelais]] zaujala po její smrti místo královy milenky.

Verze z 22. 9. 2010, 22:00

Agnès Sorelová na obrazu neznámého malíře.

Agnès Sorel (14219. únor 1450), známá také pod přezdívkou Dame de beauté, byla milenkou francouzského krále Karla VII.

Život na královském dvoře

Agnès, dceři vojáka Jeana Soreaua a Catherine de Maignelais, bylo dvacet let, když byla poprvé představena králi Karlovi. V té době byla součástí domácnosti Reného I. Neapolského, Karlova švagra. Tak jak byla zachycena v tehdejším umění, Agnès se jeví jako neobyčejně půvabná a také inteligentní mladá žena. Francouzský král byl uchvácen jejím šarmem a udělal z ní svou milenku - dokonce jí daroval Château de Loches (kde ho Johanka z Arku přesvědčila, aby se nechal korunovat francouzským králem) jako soukromé sídlo.

Agnès Sorelová pózovala pro obraz Panna a dítě obklopeni anděly, malířem byl Jean Fouquet (asi 1450)

Brzy nechala Agnès pocítit svou přítomnost na královském dvoře v Chinonu, kde snad její společnost vyvedla Karla z vleklé deprese. Na krále měla silný vliv a to, stejně jako její extravagance, jí na dvoře získalo mnoho mocných nepřátel.

Úmrtí

Agnès porodila králi tři dcery: Marii, Charlotte a Jeanne. Čekala jejich čtvrté dítě, když cestovala uprostřed zimy z Chinonu za Karlem, aby mu poskytla morální podporu v jeho tažení v roce 1450 v Jumièges. Náhle ale onemocněla a zemřela 9. února ve věku osmadvaceti let. Původně se mělo za to, že příčinou její smrti byla úplavice, ale dnes mají vědci za to, že Agnès byla otrávena rtutí, tedy že byla zavražděna.

Karlův syn, budoucí Ludvík XI., se už čtvrtým rokem otevřeně bouřil proti svému otci. Spekulovalo se o tom, že právě on nechal Agnès otrávit, aby se zbavil toho, co považoval za nepatřičný vliv na krále. Dalším možným podezřelým by mohl být francouzský finančník, šlechtic a ministr Jacques Coeur, ale tato teorie je většinou vyvracena s tím, že se jednalo o pokus odstavit Coeura ode dvora.

V roce 2005 francouzský vědec Philippe Charlier zkoumal její pozůstatky a potvrdil, že příčinou smrti byla otrava rtutí, ale nevyjádřil se k tomu, jestli se jednalo o vraždu, či ne. Rtuť byla někdy používána v kosmetických přípravcích, takže i to mohlo způsobit smrt Sorelové.

Její sestřenice Antoinette de Maignelais zaujala po její smrti místo královy milenky.

Literatura

Šablona:Portál Francie Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Agnès Sorel na Wikimedia Commons

  • Duquesne, Vie et Aventures galantes de la belle Sorel, (Paris, 1909)
  • Autheman, Marc, Agnès Sorel: l'inspiratrice,(2008), ISBN 978-2-84114-952-0