Pěnovec: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m poznámky na reference |
m Robot opravil odkaz na šablonu Citace elektronické monografie |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
Dříve byly pěnovce využívány zemědělci k hnojení polí. |
Dříve byly pěnovce využívány zemědělci k hnojení polí. |
||
V pěnovcovém mokřadu optimálně probíhá srážení hydrogenuhličitanů s vodním sloupcem vysokým jen několik milimetrů.<ref>{{Citace |
V pěnovcovém mokřadu optimálně probíhá srážení hydrogenuhličitanů s vodním sloupcem vysokým jen několik milimetrů.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| url = http://www.suas.cz/uploads/110170487247b2c8037de4b_07162_brozura_eko_su_mail.pdf |
| url = http://www.suas.cz/uploads/110170487247b2c8037de4b_07162_brozura_eko_su_mail.pdf |
||
| datum přístupu = 2009-06-05 |
| datum přístupu = 2009-06-05 |
||
Verze z 11. 9. 2010, 15:04
Pěnovec je odrůda travertinu. Patří mezi sladkovodní vápence. Pravý travertin vzniká z minerálních pramenů, kdežto pěnovec vzniká ve vodních tocích. Pokud je takto vzniklý vápenec nezpevněný, nazývá se pěnovec.
Vzniká tak, že voda při průchodu horninou rozpouští vápenec, zvláště pokud je v ní přítomen oxid uhličitý. Na povrchu pak stačí oteplení nebo odebrání kysličníku uhličitého rostlinami a vzniká vrstva pěnovce. Díky značné rychlosti srážení vápence může obsahovat i fosilie soudobých organismů.
Dříve byly pěnovce využívány zemědělci k hnojení polí.
V pěnovcovém mokřadu optimálně probíhá srážení hydrogenuhličitanů s vodním sloupcem vysokým jen několik milimetrů.[1]
Reference
- ↑ Tvorba nové krajiny na Sokolovsku (na stránkách suas.cz) [online]. [cit. 2009-06-05]. Dostupné online.