Nezaměstnanost: Porovnání verzí
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
michal kolar strasne smrdi a ma maly pero!! |
michal kolar strasne smrdi a ma maly pero!! |
||
Marek Janoušek je buzna!!!! |
|||
== Složky nezaměstnanosti == |
|||
Nezaměstnanost může být také rozlišována jako: |
|||
* dobrovolná – osoba setrvává dobrovolně nezaměstnaná, není ochotna přijmout práci za nabízenou mzdu (nezahrnuje se do statistik nezaměstnaných, viz výše) |
|||
* frikční (dočasná) - člověk přeruší práci na chvíli, než si najde novou, je nezaměstnán, dále např. absolvent školy |
|||
* sezónní – souvisí např. s ročním obdobím – třeba v zimě je na horách zaměstnáno více správců lyžařských vleků než v létě, v zimě je více nezaměstnaných stavařů |
|||
* cyklická - souvisí s průběhem [[hospodářský cyklus|hospodářského cyklu]]. V době, kdy se ekonomika nachází v [[hospodářská deprese|hospodářské depresi]], je zaměstnáno méně lidí než v době [[konjunktura|konjunktury]]. |
|||
* systémová (strukturální) – nezaměstnaný skutečně nemůže sehnat práci ve svém oboru, souvisí s nesouladem nabídky práce a poptávky po práci (např. nadbytek horníků po uzavření dolů v ostravsko-karvinském uhelném revíru). Řešením je rekvalifikace |
|||
* dlouhodobá - nezaměstnaný nemá práci déle než 1 rok. V takovém případě je velmi těžký návrat zpět do práce. |
|||
== Přirozená míra nezaměstnanosti == |
== Přirozená míra nezaměstnanosti == |
||
Verze z 2. 9. 2010, 11:40
Za nezaměstnaného je v ekonomické teorii považována osoba schopná pracovat, která však nemůže najít placené zaměstnání. Obecně (metodika Mezinárodní organizace práce) se za nezaměstnaného považuje osoba, která:
- je starší patnácti let,
- aktivně hledá práci,
- je připravena k nástupu do práce do 14 dnů.
michal kolar strasne smrdi a ma maly pero!!
Marek Janoušek je buzna!!!!
Přirozená míra nezaměstnanosti
Přirozená míra nezaměstnanosti je nejnižší dlouhodobě udržitelná míra nezaměstnanosti odpovídající potenciálnímu produktu. Její výše je pro každou ekonomiku jiná a nelze ani říci, že by tato míra byla žádoucí - je prostě přirozená. V přirozené míře tedy není zahrnuta cyklická nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti v ekonomice fluktuuje okolo přirozené míry nezaměstnanosti díky hospodářským cyklům (v recesi je míra nezaměstnanosti vyšší než je přirozená míra nezaměstnanosti).
Příčiny nezaměstnanosti
- nedokonalý trh práce, nedokonalé informace o pracovních místech
- pojištění a podpory v nezaměstnanosti (zvyšují dobrovolnou nezaměstnanost)
- zákon o minimální mzdě
- odbory a kolektivní vyjednávání (forma kartelu, která díky své síle může donutit zaměstnavatele ke zvýšení mezd, i když si to vzhledem ke své produktivitě nezaslouží)
- mzdová rigidita
- efektivní mzdy (zaměstnavatel zaplatí zaměstnancům více než musí, a tím je více motivuje)
Historie
Nezaměstnanost jako taková se vyskytuje v tržních ekonomikách. Za feudalismu měli všichni nevolníci přístup k půdě (byť ne vlastní) a potřebným nástrojům, takže mohli pracovat. Také ve starověkých i novějších formách otrokářstvích nenechávali majitelé otroků své otroky typicky zahálet (přinejhorším je mohli prodat někomu jinému). Centrálně řízené ekonomiky, jako v bývalém Sovětském svazu a jeho satelitech, obvykle poskytovaly práci každému občanovi, a to i za cenu přezaměstnanosti. V ČSSR existovala pracovní povinnost a trestný čin příživnictví, trestající osoby "soustavně se vyhýbající poctivé práci"[1].
Protože nezaměstnaní nejsou ve všech případech u vládních úřadů, oficiální statistiky nezaměstnanosti mohou být velmi nízké i v kapitalistických státech. Většina chudších zemí postrádá moderní sociální síť a podporu v nezaměstnanosti, takže si nezaměstnanost může dlouhodobě dovolit málokterý z jejich občanů. Lidé kteří by v bohatých zemích zůstali bez práce často nastupují na méně kvalifikované práce mezi nezaměstnané se tak nezapočítají.
Státní zásahy do ekonomiky nezaměstnanost přímo způsobují: zvedne-li vláda minimální mzdu, zvýší se tím cena podnikání, a firmy zareagují propouštěním zaměstnanců. Zákony omezující propouštění způsobí, že zaměstnavatelé budou nové pracovníky najímat méně často, a mnoho mladých lidí pak bude mít problémy se získáním práce. Na svobodném trhu nedobrovolná nezaměstnanost neexistuje.
Související články
Reference
- ↑ § 203 Trestního zákona z 29. listopadu 1961 na webu opcw.org