Moderní české překlady bible: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
přidány odkazy na Bible Online
Řádek 70: Řádek 70:
* [http://www.fit.vutbr.cz/~michal/kr/kkwww/kk_show.php?txt=NBK&b=0&k=0&v=0 Nová Bible Kralická - Bible21]
* [http://www.fit.vutbr.cz/~michal/kr/kkwww/kk_show.php?txt=NBK&b=0&k=0&v=0 Nová Bible Kralická - Bible21]
* [http://www.fit.vutbr.cz/~michal/kr/kkwww/kk_show.php?txt=KR&b=0&k=0&v=0 Bible Kralická 1. vydání/ 1613]
* [http://www.fit.vutbr.cz/~michal/kr/kkwww/kk_show.php?txt=KR&b=0&k=0&v=0 Bible Kralická 1. vydání/ 1613]
* [http://www.biblegateway.com/ Mezinárodní biblický rozcestník]
* [http://www.biblecsp.cz/ke_stazeni.html Nová smlouva - Český studijní překlad Bible - Ekumenický]
* [http://www.biblecsp.cz/ke_stazeni.html Nová smlouva - Český studijní překlad Bible - Ekumenický]
* [http://www.biblegateway.com/versions/index.php?action=getVersionInfo&vid=29 Slovo na cestu - Nový zákon - Ekumenický]
* [http://www.biblegateway.com/versions/index.php?action=getVersionInfo&vid=29 Slovo na cestu - Nový zákon - Ekumenický]
* [http://www.biblegateway.com/ Mezinárodní biblický rozcestník]
* [http://www.biblegateway.com/versions/King-James-Version-KJV-Bible/ Anglická nejuznávanější Bible - King James Version - 1611 (en)]
* [http://www.biblegateway.com/versions/King-James-Version-KJV-Bible/ Anglická nejuznávanější Bible - King James Version - 1611 (en)]
* [http://printkjv.ifbweb.com/#downloads King James Bible (1611 Authorized Version) ke stažení (en)]
* [http://printkjv.ifbweb.com/#downloads King James Bible (1611 Authorized Version) ke stažení (en)]
* [http://www.biblegateway.com/versions/American-Standard-Version-ASV-Bible/ Americká nejuznávanější Bible - American Standard Version 1901 (en)]
* [http://www.biblegateway.com/versions/American-Standard-Version-ASV-Bible/ Americká nejuznávanější Bible - American Standard Version 1901 (en)]
* [http://www.biblegateway.com/versions/21st-Century-King-James-Version-KJ21-Bible/ - 21st Century King James Version (en)]
* [http://www.biblegateway.com/versions/21st-Century-King-James-Version-KJ21-Bible/ 21st Century King James Version (en)]


== Literatura ==
== Literatura ==

Verze z 28. 8. 2010, 10:21

Pojmem moderní české překlady Bible se rozumí překlady Bible do nové češtiny, tj. překlady vzniklé po Bibli kralické a Svatováclavské.

18. století

Čeští nekatoličtí emigranti vydali tři vydání celé Bible (Bible hallská) a asi osm vydání Nového zákona, vesměs založených na Kralické bibli. Z podnětu císařovny Marie Terezie připravili v letech 1778-1780 revizi Svatováclavské bible (tzv. Bible císařská) dva buditelé, Fortunát Durych a František Faustin Procházka. Oba vědci přitom přihlíželi k Bibli kralické, museli však spěchat. Proto se pak odhodlali k novému překladu. Procházka vydal svůj Nový zákon roku 1786 a celou tzv. Procházkovu bibli 1804. Ta se pak stala základem řady dalších vydání.

19. století

Roku 1821 vyšel v Praze málo známý překlad Tomáše Draského (1791 - 1843), faráře v Hluboši u Příbrami. Má pět svazků s titulem Výklad český všech Písem svatých staré i nové smlouvy z původních jazyků. Významný je právě tím, že Draský překládal z hebrejštiny a z řečtiny. Vedle nových vydání Bible Procházkovy (1851 a 1857) vyšlo v letech 1860-1864 její upravené vydání od I. Frencla a J. F. Desoldy, což je první česká Bible tištěná latinkou. Souběžně s tím vydal i kněz a knihovník František Bezděka (1798-1864) tzv. Bibli Bezděkovu (1862-1865) s textem blízkým Bibli kralické a s ilustracemi Josefa Mánesa.

Nový překlad Nového zákona z latinské Vulgáty s pozoruhodným a obsáhlým výkladem vydal v letech 1864-1872 v šesti svazcích známý sběratel písní a pohádek a brněnský profesor teologie František Sušil. V letech 1884-1894 vyšla tzv. Zlatá bible s ilustracemi slavných malířů a v letech 1888 a 1894 reprezentační dvousvazková Bible s kresbami Gustava Doré.

20. století

Roku 1915 vydal evangelický farář a známý spisovatel Jan Karafiát svoji revizi Kralické bible. Úplně nový překlad Nového zákona z Vulgáty a s přihlédnutím k řeckému textu vydal v letech 1909 a 1914 pražský profesor Jan Ladislav Sýkora. S novým překladem Starého zákona od olomouckého profesora Jana Hejčla vyšla v letech 1917-1925 celá Bible jako tzv. Hejčlův překlad a v lidovém vydání 1922-1923 jako tzv. Podlahova bible. Sýkorův Nový zákon, revidovaný Hejčlem, vyšel pak ještě v letech 1926, 1933 a 1946.

Pentateuch přeložili rabíni Gustav Sicher a Isidor Hirsch (vyšlo 1932, 1935, 1938, 1939 a 1950, reprint New York 1985).

Samostatně do češtiny přeložil Nový zákon profesor pražské Komenského evangelické fakulty František Žilka (1933, překlad se vyznačuje moderním, nijak nearchaizujícím jazykem) a v roce 1947 vyšel překlad Nového zákona od Rudolfa Cola (Nový zákon Pána našeho Ježíše Krista), založený na kritickém vydání řeckého textu; vyšel pak ještě v roce 1961 a 1969. V roce 1969 vydal Ondřej Petrů v Římě jednak starší Škrabalův překlad Nového zákona, jednak svůj vlastní, ve spolupráci se Z. Švédou. Petrů a Švejda měli při své překladatelské práci již k dispozici první část vznikajícího ekumenického překladu.

Samostatně Starý zákon přeložil prof. Josef Heger; překlad vycházel od roku 1940 po jednotlivých knihách a snažil se zachovat původní ráz hebrejských textů. Vcelku vyšel až v letech 1955-1958 s úpravami J. Merella a F. Kotalíka. Roku 1948 vyšel ve čtyřech svazcích literární (laický) překlad Vladimíra Šrámka pod názvem Písmo. Z původních jazyků a s přihlédnutím k Nové Vulgátě přeložil Starý zákon i Václav Bogner (vyšel v letech 1973-1978).

Několik biblických knih (především tzv. básnické knihy) přeložil také v polovině 20. století hebraista Stanislav Segert ve spolupráci s několika soudobými českými literáty. V těchto překladech, ač jsou doprovázeny velmi podrobným odborným komentářem, jde ale spíše o zachování literární a básnické hodnoty biblických knih, než o vystižení jejich teologického smyslu. Proto se text v celé řadě míst a řešení neshoduje s běžnými překlady (např. zásadně hebrejská jména pouze transkribuje a nepoužívá jejich zavedenou českou podobu). Většina těchto překladů vyšla v souboru Pět svátečních svitků (obsahuje knihy Ester, Rút, Píseň písní, Pláč a Kazatel) v roce 1958. V roce 1968 dále vyšla navíc samostatně Kniha Jóbova, kterou dle Segertova překladu přebásnil Vilém Závada, v letech 1964 a 1969 vyšla znovu Píseň písní v přebásnění Jaroslava Seiferta.

Obdobné literární přebásnění některých textů Starého zákona (Kniha Job, Kniha žalmů, Kniha přísloví, Kniha Kazatel, Píseň písní, Nářek Jeremiášův) vydal česko-izraelský básník Viktor Fischl v roce 2002 pod názvem Poezie Starého zákona.

Svědkové Jehovovi pořídili překlad bible z angličtiny, z překladu New World Translation, a nazvali jej Překlad nového světa. Překlad je těsně spjat s touto církví a je velmi často kritisován pro filologické chyby.

Ekumenický překlad Písma (Český ekumenický překlad, ČEP)

Hlavní článek: Český ekumenický překlad

Myšlenka společného mezikonfesního českého překladu celé Bible začala vznikat již za 2. světové války. Přípravné práce trvaly až do 60. let. Vlastní překlady byly zahájeny pod vedením a z iniciativy profesorů Evangelické teologické fakulty UK Miloše Biče (starozákonní skupina) a J. B. Součka (novozákonní skupina) v roce 1961. Pracovaly na nich dva týmy odborníků, kteří spolupracovali i s konzultanty ze Spojených biblických společností. Překladatelé vycházeli z nejstarších hebrejských a řeckých originálů knih Bible.

V roce 1970 byla publikována první část, kniha Genesis. V roce 1973 čtyři evangelia, v roce 1975 žalmy, v roce 1978 druhá část Nového zákona a v roce 1979 k výročí Bible kralické konečně celá Bible. Nový zákon vyšel také samostatně poprvé v roce 1987 s barevnými fotografiemi, podruhé, opatřený výkladovými poznámkami, v roce 1991.

Ekumenický překlad se vyznačuje dobře čtivou, spisovnou češtinou a prosadil se velmi rychle; katolická církev jej doporučila k užívání prostřednictvím kardinála Tomáška v roce 1985.

Nové české překlady Bible na počátku 21. století

Na počátku 21. století se pracovalo na šesti nových překladech celé Bible do češtiny. Čtyři z nich jsou dokončeny, na dvou dalších se dnes (začátek roku 2010) ještě pracuje:

  • Od roku 1994 do roku 2009 vznikal překlad Bible 21 (původně označen NBK), na kterém pracovali Alexandr Flek a Jiří Hedánek (a zpočátku i Pavel Hoffman). Jeho cílem bylo zpřístupnit text Kralické Bible současnému čtenáři přepisem do moderní češtiny. Tento záměr však překladatelé změnili a tak došlo později i k přejmenování překladu z "Nová Bible Kralická" na "Bible, překlad 21. století". Měl by být, dle překladatelů, více srozumitelný dnešnímu čtenáři. V roce 2009 byla kniha pod tímto novým názvem vydána.
  • Český studijní překlad (ČSP) zpracovala evangelikální Křesťanská misijní společnost, která v roce 2000 pro tento účel vytvořila samostatný subjekt Nadační fond překladu Bible. Překlad klade důraz na co největší přesnost a konkordantnost, tedy aby se totéž slovo či slovní spojení originálu na všech místech překládalo stejně, pokud není zvláštní důvod pro překlad odlišný. Text je doprovázen podrobnými poznámkami především jazykovědného charakteru. Nová smlouva (Nový zákon) byla vydána v roce 1994 a revidována v roce 2000 a 2007. Překlad Staré smlouvy (Starého zákona) byl započat v roce 1999. Celá Bible byla vydána v létě 2009.
  • Bible kralická revidovaná - revize Kralické Bible (převedení KB do dnešní češtiny a oprava podle jazyků originálu). Vedoucí projektu - Pavel Hoffman. Nový Zákon má být vydán v roce 2010.
  • Slovo na cestu - volná parafráze ve snaze přiblížit Písmo dnešnímu čtenáři. Nový zákon byl vydán v r. 2000. Jednotlivé biblické knihy (i starozákonní) v tomto překladu byly vydány v edici Průvodce životem, spolu s komentářem k biblickému textu (překlad díla Life Application Bible) v projektu Mezinárodní biblické společnosti. Již je dokončen.
  • Jeruzalémská bible - česká verze proslulého francouzského katolického překladu La Bible de Jérusalem, díla Jeruzalémské biblické školy, která vznikla roku 1890 iniciativou dominikánského řádu. Ve francouzštině byla Bible vydána roku 1956. Pro své kvality překladu, podložené důkladným vědeckým zkoumáním, a především kvůli rozsáhlým hodnotným poznámkám se brzy začala Jeruzalémská bible převádět i do jiných jazyků. Z iniciativy dominikána Dominika Duky začal roku 1980 vznika také český překlad (František X. a Dagmar Halasovi, Terezie Brichtová); nejprve v ilegalitě v době komunistického režimu, od konce r. 1989 už bez starostí o možnost a způsob publikování. Základním principem překladu byla věrnost originálu, teprve na dalším místě srozumitelnost a literární hodnota. Výsledné znění biblických textů bylo vypracováno metodou srovnávacího překladu z francouzské předlohy a původních biblických jazyků, z hlediska terminologie byla inspirací také tradice českých překladů 20. století. Roku 2009 ji v jednosvazkovém vydání vydalo Karmelitánské nakladatelství.
  • Český katolický překlad - revize a dokončení překladu Václava Bognera (1911-1988), snaha o katolický překlad k liturgickým účelům. Nyní se reviduje Starý Zákon. V roce 2006 vyšel Pentateuch (revize a poznámky: Jaroslav Brož, Josef Hřebík, Petr Chalupa, Pavel Jartym, Mlada Mikulicová a Ladislav Tichý).

Externí odkazy

Šablona:Portál Bible

Online čtení Bible

Literatura

  • Josef Bartoň, Moderní český novozákonní překlad. Nové zákony dvacátého století před Českým ekumenickým překladem. Praha: ČBS, 2009.
  • František Verner, Bibliografie českých překladů celé bible i jejich částí. Praha: Česká katolická charita, 1987.

Šablona:Česká bible