Wikipedie:Pod lípou

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

Název „Pod lípou“ byl inspirován slovinskou Wikipedií, i když se nabízela také klasická „hospoda“, kterou mají např. v latinské Wikipedii.

Potřebuji…	Kam jít?
…se vyjádřit ke konkrétnímu článku.	→ Diskusní stránka článku
…pomoci s něčím na Wikipedii.	→ Potřebuji pomoc
…pomoc správce, kterou nezastane jiný wikipedista.	→ Nástěnka správců
…řešit neshody či spory s jiným wikipedistou.	→ Řešení sporů
I don't speak Czech. • Ich spreche kein Tschechisch. • Je ne parle pas tchèque. • No hablo checo. • Я не говорю по-чешски. • 我不会说捷克语	→ Embassy • Botschaft • Ambassade • Embajada • Посольство • 大使馆

V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla

• Dodržujte pravidla slušnosti, která umožňují příjemnou a efektivní spolupráci. Wikipedisté jsou lidé, kteří vytváří Wikipedii dobrovolně, bez nároku na finanční odměnu. Předpokládejte dobrou vůli, neútočte a buďte k sobě zdvořilí.
• K pochopení principů tvorby Wikipedie si přečtěte Často kladené otázky, Pět pilířů, Pravidlo, Konsenzus, Nezaujatý úhel pohledu, Encyklopedie a Co Wikipedie není.

Přidat nové téma		Vyberte si lípu…						skočit na konec
Hlavní hlavní debatní stůl [přispět]	Práva autorská práva na Wikipedii [přispět]	Pravidla o pravidlech Wikipedie [přispět]	Technika technické záležitosti [přispět]	Návrhy nápady na vylepšení [přispět]	Oznámení nástěnka novinek a událostí [přispět]	Setkání setkávání wikipedistů naživo	Spolek o české pobočce Wikimedia ČR [přispět]	U krbu živé, leč slušné debaty na okraj [přispět]	Sestřičky podobné debaty na sesterských wikiprojektech

Žmuď vs. Žemaitsko

Požádal jsem na nástěnce správců o přemístění kategorie:Žemaitsko na kategorie:Žmuď. Bylo mi řečeno, že mám najít konsenzus. Tak tedy se ptám zde (na diskuzní stránce Žmudě si toho nikdo nevšimne). Žmuď nebo Žemaitsko? První název je historický název, objevující se odborné literatuře, zatímco s názvem Žemaitsko jsem se setkal až poté, co ho prosazoval kolega Kusurija. Ten stihl mezitím skoro všude přepsat názvy ze Žmudě na Žemaitsko. --Silesianus 7. 7. 2010, 10:31 (UTC)

Osobně mi přijde užívání výrazu Žemaitsko běžnější, ale je možné, že jsem silně ovlivněn svým někdejším docela dlouhým pobytem v Pobaltí. V turistických průvodcích narážím spíše na Žemaitsko, v česky psané literatuře o historii spíše na Žmuď. V obou případech zdůrazňuji slovo spíše. --Dezidor 7. 7. 2010, 10:38 (UTC)

Ano, ale je to nutné nějak sjednotit, přece jenom článek Žmuď a vedle něho existující Vlajka Žemaitska (dneska jsem přejmenoval na Žmuď) nepůsobí zrovna košér (a to se tu vyskytoval i článek Národní znak Žemaitie). --Silesianus 7. 7. 2010, 10:42 (UTC)

Pár odkazů na Žemaitsko na netu je, název tedy existuje. Jiné Wikipedie, například německá, která také má historický název (Schemaitien), se spíš přiklánějí k názvům bližším litevštině, případně zcela litevským (kromě Poláků samozřejmě). Já si dnes myslím, že přesun na Žmuď není nutný, pokud budou všude redirecty. Jirka O. 7. 7. 2010, 10:44 (UTC)

Souhlasím se Silesianem. Oba názvy jsou asi přijatelné (i když já sám bych byl spíš pro Žmuď jakožto historický český název pro historický region), ale v každém případě bychom to měli sjednotit. Taktéž hlavní článek by se měl jmenovat stejně jako příslušná kategorie.--Ioannes Pragensis 7. 7. 2010, 10:48 (UTC)

S EK: No podívej, já to jen chci nějak sjednotit, je divné mít kategorii se jménem Žemaitsko jehož hlavním článkem je Žmuď. Takže jsem pro důsledné pojmenovávání názvu článků a kategorií jen v jednom z těchto tvarů. Ať nemateme nezasvěcené čtenáře. Osobně jsem tedy všemi deseti pro Žmuď, ale když se rozhodnete pro Žemaitsko, pořád lepší, než stávající stav. --Silesianus 7. 7. 2010, 10:50 (UTC)

Sjednotit to zcela jistě chce, uvidíme, jak se debata vyvine. Jirka O. 7. 7. 2010, 10:52 (UTC)

Na sjednocení mám také zájem, škoda, že nmůže bžt přesměrování mezi kategoriemi, byl bych pro existenci dvou kategorií: Kategorie:Žemaitsko Kategorie:Žmuď, přičemž Kategorie:Žemaitsko by obsahovala aktuální články o současném Žemaitsku, a Kategorie:Žmuď by obsahovala historické momenty, tolik Vámi preferované v literatuře - o čem psal H. Sienkiewicz a podobně. Jelikož ale odkazy mezi kategoriemi nejsou možné, (jen mezi články) tato možnost odpadá. Opět si dovolím upozornit, že já o Žmudi psát nebudu, jedině o Žemaitsku, nebo i o Žemaitii či podobně, pokud jinak nedáte. --Kusurija 7. 7. 2010, 17:26 (UTC)

Výraz Žmuď se neobjevuje jen u Sinkiewicze, ale prakticky ve většině (starší) odborné historické literatuře. Nevím jak je to u novější, zda nedošlo k nějakému zlomu ve prospěch Žemaitska (a zda to není trend). --Silesianus 7. 7. 2010, 17:30 (UTC)

Popravdě, název Žmuď jsem poprvé spatřil až před pár dny zde na cs.wiki. Ale jsem jednoznačně ovlivněn i názvem jazyka bat-smg v interwiki (Žemaitėška). JAn 7. 7. 2010, 10:54 (UTC)

To je vidět, kdo nečetl v mládí Sienkiewiczovy romány z polských dějin. Tam se Žmuď vyskytovala docela často :-) --Ioannes Pragensis 7. 7. 2010, 11:22 (UTC)

Je to stejný případ jako Vilno-Vilnius, Kovno-Kaunas, Královec-Konigsberg, Mnichov-Munchen, Svinibrod-Schweinfurt, Vídeň-Wien, Řím-Roma, a tedy i Žmuď-Žemajtsko. Žmuď je starší archaický počeštěný tvar, používá ho například atlas světových dějin. Navrhuju používat oba názvy, v historických souvislostech Žmuď a v novodobých souvislostech Žemaitsko (Žemajtsko). Možná by nebylo špatné poslat dotaz do Ústavu pro jazyk český nebo na katedru dějin některé z univerzit.--Senimo 7. 7. 2010, 11:35 (UTC)

Tak přirovnání s Vídeň a Wien mi nepřijde úplně přesné. Žemaitsko i Žmuď jsou české názvy, to by muselo být Žmuď - Žemaitija. Palu 7. 7. 2010, 12:42 (UTC)

Tak ještě upřesnění k tomu co jsem psal výše, docela dost je toho na diskuzi http://forum.istorija.net/category-view.asp?showall=true , bohužel hlavně v litevštině, ale co jsem pochopil tak slovo Žmuď převzala čeština z polštiny, jsou to jediné jazyky které ho používají, ale původ slova Žmuď je údajně nejasný. Takže by bylo určitě lepší používat tvar Žemaitsko, to je můj názor.--Senimo 7. 7. 2010, 11:53 (UTC)

Tak to fórum http://forum.istorija.net/c... ... je, jak jsem se podíval, řádně promazané, a chybí tam odkazy na původ slova z běloruštiny přes polštinu v letech kolem 1840 a další, z počátku 60 let (tuším r. 1862) 19. století. Tyto odkazy jsem si bohužel nezaznamenal a ani by to nebylo nic platné, protože jak jsem je prohledával nedlouho po té, (v roce 2007) tak byly také z internetu odstraněny. Čili již nemohu nic ze svého tvrzení dokázat, protože odkazy, ze kterých jsem čerpal, již neexistují a docent, který mi mé nálezy v této kauze potvrdil již také nežije nemám momentálně čím argumentovat. Ani mne samého již paměť natolik nepřesvědčuje, abych mohl konkrétně a přesně tvrdit, že dne toho a toho se forma taková a taková objevila tam a tam, ačkoliv jesm to publikoval na dalším, opět již promazaném fóru. (V té době byla moje nedůvěra k Wikipedii vzhledem k její tehdejší nedostatečnosti natolik velká, že jsem s ní nechtěl mít nic společného - jak vidět, tehdejší moje postoje byly poněkud oprávněnější, než moje nynější snaha bojovat/nebojovat s větrnými mlýny.) Cf.: H. Sienkiewicz psal nedlouho po té, co se název Żmudź začal vyskytovat v Polsku. Pochopitelně - byl přeložen do češtiny se zachováním výraziva, co nejlépe odpovídajícímu polštině. Jinak tomu ani nemůže být, asi bychom hnali takoví překladatele, kteří by psali výrazně odlišným stylem, než byl originál. Jinak osobně jsem přístupný i variantě Žemajtsko, Žemaitie či Žemaitija či něco podobného. Varianta Dolní Litva by nebyla zrovna nejvhodnější, protože by šlo o nepřesnost v překladu: Žemaitija/Žemaitėjė je odvozeno od slova žemė - země a ne od slova žemutinis (žemas) - dolní. --Kusurija 7. 7. 2010, 17:16 (UTC)

Žemaitsko jsem našel hlavně na Wikipedii, kde tento název zaváděl jeden člověk, jinde se častěji používá Žmuď. Otázku původu slov bych neřešil, podle mě není důležitá. Tudíž pokud se chceme řídit pravidly Wikipedie, pak Žmuď jako očekávatelný název, pokud ne, pak si odhlasujeme něco co je našemu zdravému rozumu bližší. Palu 7. 7. 2010, 12:42 (UTC)

Zírám, že je najednou zahájena taková diskuse a já, kdo jsem ji už před časem intenzivně prosazoval na jiném místě, na které tu tuším také nikde není odkaz (takže aby tu byl: viz zde), jsem nebyl ani trošku upozorněn. Stejně tak wikipedista, který se tu dlouhodobě věnuje právě tomuto regionu (Kusurija), informován nebyl. Tomu říkáte spolupráce? Tak se tu bavte hezky dál, mne už to bavit přestává, protože jsem se snažil prosadit IMO jediné správné řešení, tj. řešení na základě srovnání aktuálních odborných zdrojů, to ale nikdo udělat nechce, takže o tom pokecáme pod lípou, najdeme nějaký konsenzus (nebo spíš žádný nenajdeme) a pojedeme dál... :-( Okino 7. 7. 2010, 13:16 (UTC)

Okino, mne také nikdo neinformoval a přesto jsem si debaty všiml, na tu starou pak upozorňoval Silesiana Tchoř. Víte, že zde nejde o jediné správné řešení, ale o nalezení konsenzu – na něm je Wikipedie založena. Asi jako jediný jsem vyjádřil své dnešní mínění tady i na staré diskusi. Jirka O. 7. 7. 2010, 13:23 (UTC)

Ježiš, já si ani nepamatuju, co jsem měl předevčírem na oběd, a diskuze si opravdu nekategorizuji někde na své podstránce pro budoucí užití. Že by mne byl kolega Tchoř včera upozorňoval na tu starou, tak o tom nic nevím. --Silesianus 7. 7. 2010, 13:26 (UTC)

Tchoř ji přímo nezmínil, jen řekl, že se mínění kloní jinam než ke Žmudi, viz Wikipedie:Nástěnka správců#přesun kategorie. Jirka O. 7. 7. 2010, 13:31 (UTC)

No jo, ale to bylo dnes. Navíc to prohlášení, že mě na ni výslovně upozorňoval taky není vůči mě fér... --Silesianus 7. 7. 2010, 13:33 (UTC)

Bylo to dnes :-) a nenapsal jsem výslovně, safraporte :-) Jirka O. 7. 7. 2010, 13:35 (UTC)

Ne, ale napsat ve chvíli, kdy je Okino naštván, že nebyl upozorněn a že chybí odkaz na tu starou diskuzi, že jsem byl na tu starou upozorněn Tchořem (což jsem nebyl ani v náznaku), vyvolává dojem, že jsem ji úmyslně nebral v potaz a že jsem tedy i úmyslně nekontaktoval Okina. --Silesianus 7. 7. 2010, 13:37 (UTC)

Hloupost, spíš je to moje chyba, ne? Já bohužel neměl dnes moc času na wiki. Jirka O. 7. 7. 2010, 13:39 (UTC)

Moje chyba byla v tom, že jsem se nepodíval, jestli ona kategorie má diskuzi. Prostě jsem narazil na nesoulad, hodil to na nástěnku a pak se jen řídil Tchořovými pokyny (ona zašifrovaná pasáž o diskuzi u kategorie mi žel bohu také zůstala utajena). --Silesianus 7. 7. 2010, 13:42 (UTC)

Pánové, přestaňte řešit, kdo měl koho upozornit a kdo ne. Podívat se na příslušné relevantní diskuse a případně do seznamu autorů by mělo být povinnost, doufám, že už to do budoucna budete vědět všici. Teď se ale spíš zamyslete nad těmi zdroji, aby to nebylo jen typu "já mám pocit, že častější je X" a naopak "já jsem Y ještě nikde neviděl"... Okino 7. 7. 2010, 13:44 (UTC)

No teda nevím, ale ona diskuze u té kategorie je naprosto irelevantní. Jen Kusurija stále opakuje, že nebude používat Žmuď. Toť vše. --Silesianus 7. 7. 2010, 13:49 (UTC)

Tomu bych věřil asi tak akorát v případě, kdybych do tý diskuse nic nepsal. Za vysoce relevantní bych považoval především to, že jsem tam požadoval zdroje, což se tady zatím ani trochu neprojevilo, a podobně tak svůj příspěvek ze včerejška, kde po namátkovém prohledání online zdrojů doporučuji návrh Žemaitija, který se mi v českých pramenech jevil jako progresivní a převažující. Okino 7. 7. 2010, 13:53 (UTC)

No Žemaitija je pokud se nepletu originální název ne? Já osobně můžu přispět jen zmínkami o Žmudi v pár knihách (dva historické atlasy a jedna kniha o ŘNR). Název z internetu používat opatrně (Google test snad brát jen při dvoj-, trojnásobně větších číslech jedné varianty), spíše hledat relevantní stránky. --Silesianus 7. 7. 2010, 13:58 (UTC)

To, že je něco originální název, nemusí být nijak na překážku. Když se podíváte na článek Litva, na část Administrativní dělení, tak tam vidíte seznam "historicko-etnografických regionů": Aukštaitija, Dzūkija, Malá Litva, Suvalkija a Žmuď. Tedy tři názvy originální, jeden název z polštiny a jeden název český (mimochodem o této variantě se tady vůbec nějak málo uvažuje, tj. o variantě Dolní Litva). Není tam žádné Auštatsko, Dzúkško a Sulvaksko. Takže preferování názvu Žemaitija, pokud by se používal v relevantních českých publikacích (jako že se podle mne v některých používá, ale nebude na škodu, když jich tady sesbíráme víc - já se zajdu podívat do nějaké knihovny v pátek), by vůbec nebylo na překážku. Okino 7. 7. 2010, 14:15 (UTC)

Když už jsme u toho, tak Aukštaitsko jsem už viděl ;-). Do knihovny se v blízké době nechystám, nechám to tedy na vás. --Silesianus 7. 7. 2010, 14:20 (UTC)

Což takhle zjistit si, jak se to vyučuje na katedrách baltistiky na našich FF? Dcera vystudovala baltistiku, pobývala i na Vilniuské univerzitě, a výraz Žmuď jsem od ní nikdy neslyšel. naproti tomu Žemaitsko jsme spolu navštívili. Encyklopedii čtou spíše mladší lidé, proč je mást historickým názvem? --Uacs495 7. 7. 2010, 15:58 (UTC)

Souhlas, dle mého názoru jsou málo známé české ekvivalenty názvů sídel kromě těch do krve zažitých a běžně používaných (např. výše zmíněná Vídeň atd.) anachronismus. --Wespecz 7. 7. 2010, 17:48 (UTC)

Ale Žmuď je široce používaný název. Viz (sice neprůkazný) Google test - Žmuď 1 210krát, Žemaitsko 554krát, Žemaitija 970krát. Žmuď není anachronismus. --Silesianus 7. 7. 2010, 17:56 (UTC)

Máme tu ještě Špýr a Šmalkaldy, ale to je jiná země.--Mirek256 7. 7. 2010, 17:58 (UTC)

Copak je se Špýrem? --Silesianus 7. 7. 2010, 18:01 (UTC)

Není to očekávaný název, ale německá města já dávno přestal řešit, není na žádné moderní mapě, nikde.--Mirek256 7. 7. 2010, 18:04 (UTC)

Poznamenávám, že 1 120 je googlův předběžný odhad, za relevantní výsledky google považuje u Žmudi 96 odkazů, úplně všech je pouze 551. U Žemaitska 59 a 348 (zde je ukrutně mnoho z wikipedie, viděl jsem i pískoviště... a wapedie), Žemaitija 70 a 492. Jen, že ta čísla nejsou tak velká. --Jann 7. 7. 2010, 19:48 (UTC)

Osobně jsem měl z Google testu právě ten pocit, že jde o anachronismus, jelikož se skutečně převážně objevoval v historických souvislostech, zatímco v moderních (cestovní kanceláře) se objevoval spíš zřídka, nebo maximálně rovnocenně. Ale hlavně je třeba se na celý ten balík online zdrojů dívat opatrně. Pokusím se projít zejména zdroje uvedené v seznamu příruček užívaných Národní knihovnou v Praze k vytváření souboru národních geografických autorit - mělo by jít o skutečně důvěryhodné zdroje. Okino 7. 7. 2010, 18:06 (UTC)

Njn, jenže je zas důležité rozlišovat historický a geografický kontext. Pan Kusurija přepsal zmínky o Žmudi ve většině šlánků o historických událostech. A právě tam je člověk najde v literatuře a tak. Proto jak říkám, a uváděl to tu i někdo jiný, nejsem proti, aby se ve věcech současných uvádělo Žemaitsko/Žemaitija a v historickém kontextu Žmuď. A perlička nazávěr, dneska jsem hrál hru Crusaders King a všiml si, že je tam provincie v Litvě pojmenovaná Zhmud (vůbec netuším, jak na to švédští vydavatelé v anglické hře přišli). --Silesianus 7. 7. 2010, 18:13 (UTC)

Já jsem z příspěvku kolegy Kusuriji pochopil, že Žmuď se do češtiny dostala teprve v 19. století, čili zjevně to s tím historickým názvem není tak horké. Důležité teď opravdu je, abychom se na něčem ujednotili, a vzhledem k tomu, že kontext jako odborník na Litvu zná hlavně kolega Kusurija, abychom právě jemu více důvěřovali. Jinak se ještě jednou omlouvám Okinovi za to "neupozornění", byl jsem včera dost pracovně ve stresu a nebyla to jediná věc, na kterou jsem v tom návalu zapomněl. Jirka O. 8. 7. 2010, 06:14 (UTC)

Poměrně dost slov se do češtiny dostalo až v 19. století, vždyť i Dobrovský napsal svůj slovník v jeho první čtvrtině - a obsahuje spoustu naprosto zastaralých slov. ;-) Okino 8. 7. 2010, 06:33 (UTC)

Asi jste mě nepochopili, já neříkám, že Žmuď je nějaký historický výraz, já jen upozorňuji, že je velmi často využíván v odborné (i méně odborné) literatuře o historii. Alespon co jsem měl možnost zaregistrovat. Je možné, že teď historici používají výraz Žemaitija/Žemaitsko, nic novějšího zaznamenávajícího tuto oblast jsem nečetl (snad jen Hrady Řádu německých rytířů z roku 2003, kde se mluví jen o Žmudi a Žmuďanech/Žemaitech, je ale z oblasti těch méně odborných ;-), i když text prý posuzoval Dušan Uhlíř (no, jestli to posuzoval stejně jak moje seminárky...)). Chtělo by se to podívat do takových stěžejních pracích z oblasti dějin Litvy (Pobaltí), Ruska a Polska. Ale jak říkám, neměl bych problém s názvem článku Žemaitsko/Žemaitija s tím, že v článcích o historických událostech by byla Žmuď. --Silesianus 8. 7. 2010, 07:32 (UTC)

Pokud to pomůže, vytáhla jsem z domácí knihovny dvě knížky: 1.) Stručná historie států - Litva, Halina Beresnevičiute-Nosálová (2006), používá název Žemaitsko a v úvodu píše, že bude „uvádět nejběžnější formu uváděnou v historických pramenech a formu litevskou (v závorkách)“ a taky se zde hned na začátku zmiňuje i o druhé knize - 2.) Dějiny pobaltských zemí, Luboš Švec (1996), rovněž používá Žemaitsko a při prvním použití uvedl do závorky, že „adekvátní je starší český název Žmuď“ (snad citací neporušuju autorské právo, kdyžtak to smažte nebo upravte). Odborník na Litvu nejsem, takže mluvit vám do toho nebudu :) --Hellooo 8. 7. 2010, 20:11 (UTC)

Já myslím, že na tom už se shodneme celkem všichni a není o tom celkem sporu, že v historických článcích bude Žmuď. Jde jen o to ověřit, který název máme používat pro ty moderní věci, jestli je to Žemaitsko, Žemaitija, Žemaitie nebo ještě pořád Žmuď. Okino 8. 7. 2010, 08:23 (UTC)

No když zůstane zachováno toto, pak jsem pro obecný tvar Žemaitija, jelikož podle se nejvíce blíží originálu a je méně umělé než Žemaitsko. --Silesianus 8. 7. 2010, 09:56 (UTC)

Já bych jen upřesnil, že výraz Žemaitija je především překlad do litevštiny, odkud byl převzat i mnohde jinde. Tímto upozorněním nemíním rozhodování usměrňovat na kteroukoliv stranu. Použití originálního Žemaitėjė bych nepovažoval za praktické, ikdyž napį. de:Wiki jej použila. (P.S. Sledujte i diskusi o kategorii:Žemaitsko). --Kusurija 8. 7. 2010, 14:54 (UTC)

Njn, ale Žmuď je litevské území ne? Řekl bych, že je tam podobný vztah jako Čechy a Morava, kde Morava má také vlastní jazyk/nářečí, a tuším, že by zde nikdo (doufám, že ani na zahraniční wikipedii) neprosazoval třeba tvar Holomóc... --Silesianus 8. 7. 2010, 15:11 (UTC)

Pánové, uvědomte si prosím všichni, že nijak zvlášť nepodložené úvahy o tom, že "X je méně umělé", jsou typický POV, který nemá pro rozhodnutí žádnou váhu. Když už sami nechcete zapátrat po zdrojích, tak vydržte, než sem dodáme my ostatní nějaké ty zdroje sami, pak si můžeme říct, jestli vidíme nějakou obecnou tendenci z těch zdrojů a zda existuje nějaký pádný důvod, proč ji případně nerespektovat. Takže pokud nemáte žádné konkrétní prameny, tak myslím, že další příspěvky "spatra" teď nepřinesou žádné nové poznání. Okino 8. 7. 2010, 15:01 (UTC)

Teď jsem si všiml, co Kusurija kromě termínu Žemaitsko, který je čistě menšinový zavádí - do infobooxu cpe název Lithuania. Vzhledem k tomu, že je to tak prakticky všude, kde něco prováděl, tak asi nebude zrovona odborník přes zeměpis a název Litva asi nezná. Tím pádem by tahle diskuse měla skončit. --Kirk 9. 7. 2010, 13:44 (UTC)

Tak a dost, kolego. 1) Vaše hodnocení kolegy Kusuriji na základě jedné opakované (a proto pravděpodobně bez povšimnutí kopírované) chyby, se velmi blíží osobnímu útoku. 2) V této diskusi nejde o Kusuriju, ale o vhodný název. 3) Vaše úpravy jsou naprosto nekonsenzuální, jak jsem Vás upozornil, a hrozí, že všechny budou revertovány. Opravdu byste toho měl nechat. Okino 9. 7. 2010, 13:49 (UTC)

Tak zaprvé - termín "Žmuď" je zavedený víc než dostatečně, je v dějepisné literatuře a používají ho i cestovky. Termín "Žemaitsko" je naprosto menšinový a jeho protlačování mi přijde jako protlačovat dejme tomu název "Suomsko", protože "Finové svému státu přece neříkají Finsko, ne?" (takhle by imho vypadala argumentace někoho, kdo uvažuje podobně jako Kusuria). Za další: Kusuria už sem přišel i se zaváděním termínu "statutární město" do litevského prostředí. Pochybuju, že vůbec někdy četl definici statutárního města. Takže jeho závěry považuju za zcela mylné. --Kirk 9. 7. 2010, 14:26 (UTC)

Právě, že cestovní kanceláře - pokud mne internet neklame - používají daleko nejčastěji tvar Žemaitija, a to obvykle ve spojení s národním parkem. Ale to už jsem taky psal... A jak už jsem řekl, o Kusuruju tady nejde, a už vůbec tu nejde o statutární města. Nebo mám najít nějaký nesmysl, který jste sem vložil Vy? Nebo já? Aby se ukázalo, kdo z nás je dokonalejší a tedy snad podle Vás má větší právo rozhodnout? P.S. Vyrážím do knihovny, tak jsem zvědav, co tam zjistím. Okino 9. 7. 2010, 14:33 (UTC)

Viz http://cs.camping.info/litva/%C5%BEemaitija/%C5%BEmu%C4%8F/kempy --Kirk 9. 7. 2010, 14:35 (UTC)

Musím přidat argument, který jde proti tomu, co se snažím naznačit: souhlasím, že tento odkaz není zrouna nejvhodnější, protože ani Nidu, ani Klajpedu nelze zodpovědně přičítat k Žemaitsku. Jednoduše proto, že je lépe je z historického hlediska přiřadit k Malé Litvě, ale ne k Žemaitsku. --Kusurija 18. 7. 2010, 15:41 (UTC)

No tak dávat sem odkaz, ve kterém je přímo uvedeno Žemaitija a na těch stránkách se taktéž vyskytuje tento výraz v liště nad mapkou (Hledat → Evropa → Litva → Žemaitija → Žmuď) mi příjde celkem kontraproduktivní... --Silesianus 9. 7. 2010, 14:37 (UTC)

Ten zdroj je nicméně nevěrohodný. Tvoří ho tito odborníci na Litvu, kterým pomáhají libovolní čtenáři. Fakt jdu do tý knihovny, ale tohle bylo aspoň vtipné... Okino 9. 7. 2010, 14:41 (UTC)

Dílčí shrnutí zdrojů

Zdrojů, které o oblasti píšou, není tak mnoho, jak jsem čekal (a to jsem toho moc nečekal).

Žmuď

Sienkiewicz :-)

historické publikace

Honzák, Pečenka, Stellner: Evropa v proměnách staletí

Turnbull: Hrady Řádu německých rytířů 2

obecné slovníky (Malá československá encyklopedie, sv. 6. Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích, sv. 8. Universum, sv. 10)

Jako druhý (historický) název uvádí Švec: Dějiny pobaltských zemí

Žemaitsko

Švec: Dějiny pobaltských zemí

Nosálová: Litva. Stručná historie států

Jako druhý název Universum, sv. 10

Jako druhý název Honzák, Pečenka, Stellner: Evropa v proměnách staletí

Žemaitija

průvodce Poláková, Dražan: Litva, Lotyšsko, Estonsko; Bauermeister, Gerberding: Litva, Kurská kosa

cestovní kanceláře

Často v češtině prokazatelně užíván pro označení národního parku Žemaitija, např.:

průvodce: Rough Guides - Pobaltské státy; Williams, Herrman, Kemp: Estonsko, Lotyšsko, Litva (Lonely Planet)

často cestovní kanceláře

Příhodův článek v časopise Ochrana přírody

sestavil a na další případné doplnění čeká Okino 9. 7. 2010, 20:41 (UTC)

Díky, konečně nějaká solidnější informace. Podle toho, jestli dobře počítám, se Žmuď zdá být stále převažujícím tvarem, Žemaitsko již běžnou alternativou a Žemaitija v češtině spíš nepatřičným názvem (materiály cestovek a průvodce za moc spolehlivé prameny neberu, tuším dobře, kdo takové výplody píše a překládá).--Ioannes Pragensis 9. 7. 2010, 23:06 (UTC)

Dotaz - co je míněno těmi historickými publikacemi? Jedná se snad o ty níže uvedené? Nebo snad historická beletrie či odborná historická práce? Ještě bych ke tvaru Žmuď doplnil od Turnbulla první díl těch pruských hradů, dále pak starý Atlas světových dějin z roku 1964, populárně-naučný Atlas světových dějin (Geoffrey Parker, 1999) uvádí také tvar Žmuď a Atlas světa (Euromedia Group, 2005) pak Žemaitija. --Silesianus 10. 7. 2010, 10:36 (UTC)

Ad nedostatek zdrojů, mohl jste zabrousit do oblastí ruských, polských a švédských dějin a nezůstávat jenom u Litvy. Samostatných knih o dějinách Pobaltí je velmi málo, zato publikací věnujících se této baltské trojce je mnoho a mnoho. Jen tak pro inspiraci. --Silesianus 10. 7. 2010, 13:51 (UTC)

Historické práce jsem do hloubky neprohlížel, spíš nárazově a náhodně, protože předpokládám, že tam bude celkem shoda na Žmudi. Co jsem se snažil hledat, byly prameny, které by prokázaly, zda se pro současnou Žmuď už používá jiný název, jelikož v tom vidím ten problém, který tu řešíme. V tom, že existuje shoda o názvu Žmuď pro historické souvislosti, ne. Osobně by se mi líbilo, kdyby ještě někdo doplnil třeba nějaká čerstvá skripta pro studenty baltistiky. Okino 10. 7. 2010, 19:26 (UTC)

Takže došlo se k nějakému bodu, nebo jsme tu zase diskutovali zbytečně? Má se nechat udělat hlasování (jediná "prosazující" věc na wiki, viz výše Jóhanna)? --Silesianus 15. 7. 2010, 09:16 (UTC)

Kategorie související s Žemaitskem/Žemaitií/Žmudí/Žemaitijí

Vážení kolegové, potřeboval bych akutně vytvořit několik takových kategorií. Prosím o návrhy k jednotnému pojmenování kategorií. V současnosti nejaktuálnější by pro mne byla Kategorie:Hory a kopce v Žemaitsku/Žemaitii. Přidávání mých článků do WP vázne na tom, že nemíním psát do kategorií, které by byly v záchvatu čistek mazány. Zároveň si dovoluji upozornit, že jako wikipedista mám nejen právo dobrovolně přispívat do WP, ale také právo do ní nepřispívat - m.j. proto, že dosud nebyl vyřešen spor o název a také m.j. proto, že odmítám přispívat články s názvem, který dle mého přesvědčení není zcela vpořádku, protože setrvačně upřednostňuje určitý úhel pohledu (nepovažuji za dobrou vizitku wikipedie, že se nedovede vypořádat s dogmaty a většinovými omyly: naprostá většina obyvatel Země, pokud na to nějaký názor vůbec má, si myslí, že Ježíš Kristus se narodil v roce 0(nula), znamená to, že by to WP měla přijmout a tuto nepřesnost šířit dál??), polonistické a bělorusistické vlivy. Děkuji za případnou podporu, radu či návrh. Považoval bych za únosné psát články v nějaké provizorní kategorii, pokud by potom mohly být přesunuty do kategorie s rozumnějším názvem. --Kusurija 18. 7. 2010, 09:14 (UTC)

Nechápu to vaše prosazování omylů, polonistických a bělorusistických vlivů. Jednou to bylo přijato do českého jazyka a tak se to používá. Nebo byste snad zrušil všechny cizojazyčné vlivy na český jazyk?? Třeba takový cejch nebo deku?? Koneckonců bychom třeba měli přestat používat pojem Uhry a využívat jen místní Maďarsko, protože je to slůvko z latiny. A co takové Německo, to není pro obyvatele této země přípustné jako Žmuď pro Žemaity. Odteďka tedy budem psát zásadně Dojčsko (nebo ještě lépe Deučsko), abychom byli správní. Srovnání s Kristem pokulhává na všechny tři nohy. Na wikipedii rozhoduje pro pojmenování jen to, co se používá v českém jazyce pro danou věc. Pokud je to slůvko převzaté z polštiny, němčiny nebo islandštiny nehraje roli. V případě vyrovnanosti vlivů (což u Žmudě/Žemaitska DMN je) pak má výsadní právo na rozhodnutí komunita wikipedie. Jelikož diskuze zatím nikam nevedla, podstoupil bych to do hlasování, nejlépe pokud by se toho chopil někdo procedurálně zdatný (nějaký správce či Okino?). --Silesianus 18. 7. 2010, 10:38 (UTC)

Dobře, měl jsem si odpustit veškeré související poznámky. Rekapituluji tedy: Jak mám nazvat kategorii: Kategorie:Hory a kopce v Žemaitsku?, Kategorie:Hory a kopce v Žemaitii?, Kategorie:Hory a kopce v Žmudi!?, Kategorie:Hory a kopce v ...? Pokud odpověď není k mání, napíšu článek o Medvėgalisu bez zadání kategorie a zařaďte si to sami do některé z výše navržených/naznačených. Bude-li zařazení vyhovující, mohu pokračovat v dalších článcích, ... ...--Kusurija 18. 7. 2010, 13:14 (UTC)

Osobně bych to zatím zařadil do nadřazené Kategorie:Hory a kopce v Litvě, požádám někoho ze správců (či Okina), aby zde založil hlasování, podle výsledků se pak vytvoří odpovídající kategorie a články se rekategorizují. --Silesianus 18. 7. 2010, 13:15 (UTC)

@Silesianus:(@Uhry): Víte, já bych upřednostňoval používat každý název patřičně: byl bych nekompromisně proti, kdyby chtěl někdo ve wikipedii tvrdit, že Sienkiewicz psal o Žemaitsku a ne o Žmudi. Stejně bych protestoval, kdyby hory a kopce v Maďarsku měly být zařazovány do Kategorie:Hory a kopce v Uhrách. Nechápu, proč když dovedete akceptovat rozdíly mezi Uhrami a Maďarskem, kladete odpor akceptování rozdílu mezi Žmudí a Žemaitskem/Žemaitijí (ikdyž ty rozdíly jsou nepatrně odlišné, ale zhruba podobné povahy). --Kusurija 28. 7. 2010, 17:37 (UTC)

Pokud by jste si to přečetl výše, všiml byste si, že nejsem, po ujištění Okina o používání Žmuď v historických článcích, proti tvaru Žemaitsko/Žemaitija pro moderní dobu. --Silesianus 28. 7. 2010, 17:41 (UTC)

Tsunami versus Cunami

Doporučuji zainteresovaným pokračovat v diskusi na příslušné diskusní stránce. Dle mého skromného názoru je článek zralý na přesunutí. --Kusurija 9. 7. 2010, 08:47 (UTC)

Pozvánka

Danė

Vážení kolegové, již dávno nastal čas prázdnin a dovolených, kdo máte možnost, využijte toho k pořízení a uložení fotografií z krásných míst naší překrásné vlasti i z Vašich cest na Commons. Kromě toho, jistě jste si všimli, že mnohým článkům chybí ilustrace. Kdo máte možnost a k tomu příslušné dovedlnosti a zkušenosti, prosím nečekejte, až ilustrace dodá někdo jiný, chopte se iniciativy sami. A ještě: pokud víte, kdo z dalších kolegů by také mohl přispět v této oblasti, pošlete mu také tuto pozvánku. Děkuji. --Kusurija 9. 7. 2010, 06:10 (UTC)

Nazdar, já mám asi 4 000 fotografií, ve kterých by se našlo spousta, která chybí na Commons. Ale nemám na jejich zpracování čas. Jestli se hlásíš jako dobrovolník, tak ti můžu dát CDéčko:-)--Juan de Vojníkov 12. 7. 2010, 06:49 (UTC)

Nevypnutelná upoutávka na soutěž

Opět tu máme obtěžující upoutávku na soutež, která se nedá vypnout. Změna proti minulé soutěži je, že je i na hlavní straně. Přitom o tom proběhly dvě diskuse Diskuse k Wikipedii:Ceny za rozvoj české Wikipedie/01#Dát to někam na hlavní stranu? (znovu) a Diskuse k Wikipedii:Ceny za rozvoj české Wikipedie/01/archiv#Dát to někam na hlavní stranu? (Hlasování) (co je to ze divný systém archivace?), kde rozhodně pro takovou změnu na HS konsenzus nalezen nebyl (11 proti, 12 pro). Existuje snad jiná diskuse, kde se poměr výrazně zvrátil? Pokud ne, prosím do doby nenalezení shody o odstranění. Nejde přece dělat podobné zásahy svévolně. --Tlusťa 9. 7. 2010, 08:16 (UTC)

Mýlíte se, Tlusťo, upoutávka nahoře ("banner") se i při minulém kole ukazovala na hlavní straně. Ta diskuse, o které se zmiňujete, byla o tom, zda se na hlavní stranu má ještě přidat nějaký pevný text, který by na akci upozornil, například speciální box. Pokud dobře vidím, je soutěž nyní propagována stejným způsobem a dokonce i pomocí stejného reklamního proužku jako byla ta minulá.--Ioannes Pragensis 9. 7. 2010, 10:03 (UTC)

Je to možné, že se pletu, ale nemyslím si to  :) V každém případě ten minulý šel vypnout, současný ne. Kde a kdo vůbec rozhoduje, zda budeme mít podobnou otravnou věc? --Tlusťa 9. 7. 2010, 10:09 (UTC)

Určitě se pletete, sám jsem tu diskusi o upoutávce na hlavní straně inicioval, takže vím, jak jsem to myslel, a vím, že to bylo ještě v době, kdy ten banner neexistoval. Nicméně s Vámi vřele souhlasím, že by registrovaní uživatelé měli mít možnost si bannery snadno vypnout. To samé se ostatně týká i toho banneru upozorňujícího na změny rozhraní. Mohl by například Danny B. jako znalý technik a zároveň spoluorganizátor soutěže v té věci něco udělat?--Ioannes Pragensis 9. 7. 2010, 10:17 (UTC)

PS: Teď se mi podařilo ten druhý banner (o změnách Wikipedie) vypnout, ale nevím, jak bych si ho zase zapnul. A ten soutěžní banner pořád zůstává. Není to zkrátka příliš dobře vymyšlené.--Ioannes Pragensis 9. 7. 2010, 10:21 (UTC)

Všechno jde nějak vypnout, vložte si #wmcz_ceny02 { display: none; } do vlastních css a máte pokoj. Mimochodem, bylo-li Vašim argumentem v první soutěži, že to nováček nemůže stihnout, přes prázdniny to dle mého soudu možné je.--pan BMP 10. 7. 2010, 12:20 (UTC)

To je sice pěkné, ale měl by myslím existovat i nějaký jednodušší a uživatelsky příjemnější způsob vypínání (a zapínání) těch bannerů.--Ioannes Pragensis 11. 7. 2010, 10:39 (UTC)

Vypnutí je možné přes uživatelská nastavení a to zaškrtnutím příslušného okénka v sekci udělátka. — Jagro 11. 7. 2010, 14:11 (UTC)

Po několika dnech od zveřejnění a stále dokola opakovaně – co banner to udělátko a nové nastavení (a navíc funkční jen na cs). --Tlusťa 12. 7. 2010, 12:20 (UTC)

Nemůžu nic jiného než nepovzdechnout nad tragickou praxí ohledně bannerů. Bannery jsou úplně mimo kontrolu (editaci), není jasné co tam může být, není jasné kdo tam ty bannery dává a komunita o jejich nasazení nijak nerozhoduje a nemá je pod kontrolou a anonym si je ani nemůže skrýt. To má být jako v pořádku, jo??? --Elm 12. 7. 2010, 18:29 (UTC)

Editace infoboxu jezero

Dobrý den, pokud někdo umíte poradit, podívejte se na Diskuse k šabloně:Infobox jezero. Bohužel (nebo bohudík?;-) ), šablony tohoto typu editovat neumím. Díky. --Kusurija 9. 7. 2010, 15:02 (UTC)

Závěrečná zpráva - grant fotografování Česka, první ročník

Zdarvím, chtěl bych zde informovat a shrnout výsledky grantu fotografování vesnic a dalšího v Česku, který běžel mezi 1.7.2009 až 30.6.2010. Předně, chtěl bych poděkovat všem lidem, kteří se rozhodli v rámci grantu i momo něj cestovat a fotit republiku a pomáhat tak nám všem získat snímky, které pomáhají popsat a dokreslit obraz této země. Pro připomenutí, od Nadace jsme získali 2500 USD, tj. 43 425 Kč po směně a zde jsou výsledky

Konečná mapka cest prvního ročníku grantu (k 30. červnu 2010).

Konečný stav (k 30. 6. 2010)

• Vyčerpáno: 22 722 Kč (pokud budou schváleny i poslední nezpracované cesty) – tj. 52 % grantu
• Fotek celkem: 4418 ks (cíl byl 1000 až 1500 fotek) - tj. ~353 % plánu
• Objektů (vesnic, památek aj.) celkem: 563 (cíl byl 400 objektů) – tj. 141 % plánu
• Průměrná cena za jednu fotku: 5,14 Kč

Jak je vidět, nevyčerpali jsme všechny nám svěřené prostředky. Je v plánu se pokusit zažádat o převedení těchto prostředků na další ročník v roce 2011. Druhá půlka roku 2010 je pokryta sponzorem, tudíž kdo chce, budeme rádi, když pojede a zapojí se do grantu :) A ještě troška statistik a kategorií. Všechny pořízené snímky si můžete prohlédnout v kategorii na Commons, či si změřit použitelnost získaných obrázků pomocí tohoto nástroje. Jak je vidět, ze všech pořízených snímků máme využito ve článcích 22,40 % snímků, což je obstojné číslo, když uvážíte, že ze série snímků se do článku dává nejčastěji jen jedna, často nejzdařilejší, fotografie.

Nicméně, stále je co měnit, stále je co zlepšovat a my budeme rádi, pokud máte nějaké nápady, výhrady, připomínky ke grantu, když nám je sdělíte. Můžeme se pokusit pak upravit grant tak, aby vyhovoval co největšímu počtu wikipedistů a abychom tak získali co největší počty snímků. Budeme moc rádi. A ještě jednou vám všem díky, co jste se zapojili nebo pomohli grantu ke vzniku a existenci! --Chmee2 10. 7. 2010, 09:24 (UTC)

N versus N (číslo)

Tak mne napadá, zda by v článcích o jednotlivých letech neměl být pod nadpisem odkaz na jiný význam, tj. na číslo. A vice versa s tou úpravou, že v článcích o číslech už odkaz na daný rok existuje, takže by se odstranil. Rád bych znal názor komunity před tím, než začnu něco podnikat. --G3ron1mo 12. 7. 2010, 15:53 (UTC)

Na první otázku odpovídám, že měl. Dokonce bych řekl, že to číslo je primární význam. --Tchoř 12. 7. 2010, 16:11 (UTC)

Určitě ano. Jinak číslo jako primární význam mají pouze japonci, korejci a číňané. JAn 12. 7. 2010, 16:43 (UTC)

Bučiny Karpat

Jen náhodou jsem si pročítal soutěžní články a zaujal mě Původní bukové lesy Karpat. Malinko divný název, těžko říct, co se pod tím má skrývat. Jestli původní pralesy nedotčené člověkem, nebo společenstva bučin podle fytocenologie, které jsou původní, ale člověkem pozměněné. A co jsou potom nepůvodní bukové lesy Karpat? Navíc termín "bukový les" není zrovna asi extra odborný termín. Také budou existovat články Původní bukové lesy Pyrenejí, Alp, Rily atd? Pokud to ještě jde, tak vidím toto odtamtud vyhodit nebo to formulovat jinak, třeba máme obecný článek bučina, třeba vidím že chybí článek květnatá bučina, což už je jasně vymezitelné téma a pro soutěž bych ho viděl jako daleko vhodnější.--Don Pedro 12. 7. 2010, 19:03 (UTC)

Smazané editace

Dobrý den vespolek, kolegové, chtěl bych se zeptat, zda se dá nějak přehledně zjistit, které konkrétně moje editace byly smazány. Pokud se občas podívám na statistiku svých článků, vidím že z A všech mých editací zbylo A - n nesmazaných editací, kde n je počet smazaných editací. Toto n je po určitou dobu víceméně stabilní, ale občas vidím, že v určitou dobu je prudký nárůst. Předpokládám, že jde o smazané editace, kde jsem udělal nějakou "botu". Bylo by dobré, kdybych mohl nějakým způsobem zjistit, které jsou to editace, abych měl možnost příště stejnou chybu neopakovat. Ulehčilo by to práci jak mně, tak Vám. --Kusurija 14. 7. 2010, 09:45 (UTC)

Kolego, vyhledáváte copyvia, vkládáte urgentní šablony (uo, uu ...), edituje později smazané články? Tak to jsou klasické příklady smazaných editací, já to dělám často a těch smazaných už mám několik tisíc. --Elm 14. 7. 2010, 10:04 (UTC)

Zde se jednalo o větší množství smazaných kategorií na základě AfD. Kompletní seznam jsem zaslal na mail. JAn 14. 7. 2010, 10:33 (UTC)

V tomto případě se stačilo podívat na patřičný DoS (byť je pravda, že jsem to tam doplnil až na upozornění). --Tchoř 15. 7. 2010, 03:44 (UTC)

Francouzský text

Prosím znalce francouzského jazyka o pomoc s překladem (čl. o fotografovi Maurice Tabardovi):

Lorsqu'il découvre la solarisation, vers 1932, il approfondit sa connaissance de la technique dont Man Ray ne veut rien dévoiler. Tabard écrit un article sur le sujet pour Art et Métiers graphiques en 1933. Ce sera la cause d'une brouille irréductible entre les deux hommes, Man Ray ne supportant pas que son invention (!) soit ainsi expliquée à tout un chacun. C'est là l'opposé de Tabard dont les recherches, aussi bien formelles que techniques, feront l'objet de nombreux cours et conférences, surtout aux États-Unis, dans les années suivantes.

Hotovo, děkuji srdečně neznámému příteli, --Svajcr 14. 7. 2010, 20:39 (UTC)

Fotografie místo textu

Dokázal by někdo poradit, jak tento seznam zobrazit jako obrázky a ne jako text? Díky, --Svajcr 14. 7. 2010, 21:10 (UTC)

Jediné, co mne napadá, je vyrobit si pomocnou stránku v uživatelském prostoru na ru wiki, obsah té stránky tam přeplácnout a pak nějakým chytrým editorem (který umí nahrazování pomocí regulárních výrazů) vyrobit okolo jmen souborů [[File:…]]. --Tchoř 14. 7. 2010, 23:43 (UTC)

Jiří z Poděbrad

Prosím historiky, aby se podívali na „přírůstek“ v článku a pokud to jsou nesmysly, aby nějaký správce zrušil těchto víc verzí. Ď. --Gumruch 15. 7. 2010, 09:51 (UTC)

Možná by stálo za to pro podobné dotazy oživit stránku Nejisté změny. Na rozdíl od Lípy se tam věci archivují až poté, co jsou vyřešeny (což je jeden z důvodů, proč tam jsou i tak staré věci). --Tchoř 15. 7. 2010, 13:42 (UTC)

Tak jsem napsal autorovi té informace na diskuzi, aby dodal zdroj. Autor mi odepsal na moji wiki, tak to přenáším sem, obrázek si každý jistě udělá sám... --Silesianus 17. 7. 2010, 12:49 (UTC)

Přeneseno z hlavní strany HW: Odpověď pro pana Silesiána. Nejsem žádný spisovatel,lhář ani podvodník.Je na čase dát široké české veřejnosti na vědomí vše o našem českém králi Jiříkovi co bylo dlouhá léta přísně tajeno rytířským slibem rodu Michálků z Orle. Jiří,správně Jiřík byl vychováván na rytířském šlechtickém dvoře Michálků z Orle,kde se učil nejen rytířskému,ale i vojenskému umění. Šlechtický rod Michálků z Orle s dalšími šlechtickými rody z čech a moravy,chránili nejen Slovensko před nájezdy maďarů respektive nájezdy krále Huňáda a jeho syna,ale pozdeji,také nájezdy Turecké. Michálek z Orle jako český rotmistr 16.května 1448 odpovídá nepřátelství králi Fridrichovi kromě jiných s Pankrácem ze sv.Mikuláše.Odpověď byla česká.Ale v souvěkém německém překladě.(Kollar A.F., Analekta monument.Vindobon.,II.,1324-25)ve výčtu opovědníků se čte Michálek z Orle a ,Wilhelm Kotzando von Zlutzitz(Vilém ze žlutic).Ostatně v létě r.1448 byl Michálek z Orle mezi více než 400.sty zemany ze čtyř východních krajů ve vojště Jiříka z Poděbrad s nímž se později(v noci ze 2.na3.září)Jiřík zmocnil Prahy a jako stoupenec Jiříkův se účastnil L.P 1468 výpravy proti věrolomné- mu uherskému králi Matyášovi k Lávě.Jsa znalý běhů vojenských,zaujímal Michálek z Orle ve vojiště Jiříkově význačné místo.(O tom vypravuje pramen)Král Jiří sbíral jest pole,což mohl najviece i táhl sám osobně a ležal proti králi uherskému tři neděle,škodíce sobě na lidech i na statciech.Potom táhl jest do Moravy a tu jest sobě vojsko spravoval,kdež sú pak i moravští páni na pole s ním táhli.A on spraviv sobě vozy i do vozuov lidi i táh zase k Lávě.A tito jsú jeho vojsko spravovali;Pan Kostka pan Pardus,pan Jenik,pan Šárovec,pan Zmrzlák a Michálek z Orli-(Staří letopisové 187.Srv.Tomek,.Děje- pis města Prahy,VII.,203,Palacký.Dějiny,IV.,2.,477.Památky archeél,V.,70 a Český Východ 1897 čís.37) Toto a ještě více jsem chtěl napsat,ale vidím,ze není jednoduché se dostat do wikipedie tak snadno jak jsem myslel a proto Vás prosim o pomoc jak dále pokračovat.Pokusím se po napsání této zpravy Vam zaslat Erb,Erbovni znaky,vlajku a pečeť Michálka z Orle.Erb je chráněn pod pečetí v Soloturnu ve Švý-carsku a samozřejmně mam kompletní rodokmen Michálků z Orle od 13.století.Michalek v.A.

Neudržované portály

Dnes jsem pro použití upravil šablonu {{Upozornění portálu}}, která vkládá portály do kategorie Kategorie:Neudržované portály. V následujících dnech budu touto šablonou označovat portály, které mají neaktualizované rubriky charakteru aktuálního zpravodajství nebo dlouhodobě neudržované rubriky a taktéž portály delší dobu nedokončené. V delším časovém horizontu je možné, že budou označeny další portály s některými jinými prohřešky. Označené portály následně (ne hned) očekává odlinkování z hlavní strany a některých dalších seznamů, některé obzvláště nedostačující portály čeká i zbavení reklamy z článků. Pokud by se objevil nějaký katastrofální případ, nelze vyloučit ani DoS.

Pokud jste správcem některého z portálů, který bude označen, nebo prostě jen máte o dané téma zájem, pusťte se prosím do úprav. Můžete buď portál oživit a začít aktualizovat (upozorňuji, že dvanáctiměsíční perioda oběhu rubrik není dostačujícím řešením ^_^), změnit rubriky nebo převést na plně statický portál. --Reaperman 17. 7. 2010, 18:01 (UTC)

A kdo rozhodl, že (cituji) dvanáctiměsíční perioda oběhu rubrik není dostačujícím řešením? --Silesianus 17. 7. 2010, 18:03 (UTC)

Když to zde píši, tak asi já :) Články se na Wiki vyvíjejí a tudíž by se měly vyvíjet i rubriky, portál nemá být nějakým pomníčkem jeho zakladatele (přepracovatele), ale místem, které zavede čtenáře do obsahu Wikipedie pro nějaké téma, což rubrika s několika málo prvky nesplňuje, stejně tak pravidelná rubrika má přinášet pravidelně nové informace a ne dokola totéž. Samozřejmě, pokud někdo takový systém nedávno udělal, není pro mě důvod takový portál označovat, ale jestli zjistím, že se tam již třetím rokem točí stále totéž, je to jasný příznak neudržovanosti rubriky. --Reaperman 17. 7. 2010, 18:16 (UTC)

Kombinační číslo

Prosím matematiky, aby se podívali, jestli je tahle editace správná. Díky --Jirka62 18. 7. 2010, 12:05 (UTC)

Skrytí propagačního praporu

Prosím umožněte skrytí propagačního praporu s textem "Zlepšete obsah české Wikipedie a získejte netbook a další ceny!", skrytí pomocí poklepání na křížek zprávy nebo poklepáním na text "skrýt" nebo tak nějak. Prapor se mi opakovaně objevuje a už jsem jej četl nejméně desetkrát. Ano, vy jste ode mne podobou zprávu četli alespoň již dvakrát. Jak se vám líbí moje opakované zprávy? Jak myslíte že se líbí mně váš prapor? Slíbil jsem si, že už si ho nebudu všímat, ale to je dost těžké. Dost mě rozčiluje. Pije mi krev. Kazí mi den. (Hm, možná bych si neměl nechat kazit den praporem.) Svědí mě v oku. Tak prosím, umožněte skrytí toho praporu. To není zase tak těžké. Pořád docílíte svého propagačního cíle, s tím, že kdo už si prapor přečetl, bude si ho moci skrýt. --Dan Polansky 18. 7. 2010, 14:55 (UTC)

Nastavení / Udělátka / Schovat upozornění na Ceny za rozvoj české Wikipedie / Uložit nastavení. Věc na čtyři kliknutí. --Ragimiri 18. 7. 2010, 15:04 (UTC)

Nechci být vlezlý, ale jak toho docílí anonym? :-) Možná by neškodilo asi očekávatelné řešení jako např. - kliknu na křížek a v mém konkrétním prohlížeči už se baner neobjeví. Nemyslím, že by to bylo technicky složité a propagační účel baneru by to nepoškodilo. Palu 18. 7. 2010, 16:18 (UTC)

Vzhledem k tomu, že tu možnost tomuto druhu bannerů ještě žádný vývojář nenaprogramoval, přestože se to řeší stále znovu a znovu dokola při každém jejich použití, tak jim to asi problém činí. Jinak i jako anonym si můžu wiki libovolně upravovat pomocí doplňků prohlížeče. --Reaperman 18. 7. 2010, 16:23 (UTC)

Ovšem pokud jsem zároveň zdatný programátor, což omezuje tuto možnost pro několik procent lidí. Palu 18. 7. 2010, 16:29 (UTC)

Nikoli, stačí znát elementární základy CSS, což je dost daleko od zdatného programátorství. A web si dneska dělá každý druhý stejně jako jsou tuny stránek s HTML a CSS pro naprosté začátečníky. --Reaperman 18. 7. 2010, 16:44 (UTC)

Je to zajímavý paradox: Zatímco naprogramování skrytí, které by měl ale udělat nějaký programátor X, připadá laikům snadné, byť takové zjevně není, když to programátoři nezvládají, tak samoobslužné skrytí, ať naklikáním v nastavení nebo editací CSS, připadá laikům složité, byť asi není, když je dostupné každému laikovi... Jo, to je ta relativita... Ale nenechte se rušit... Okino 18. 7. 2010, 16:48 (UTC)

Jak říkám, snadné je to pro programátorsky gramotné lidi, pro ostatní ne. Ani ne pro takové, kteří si umí v OpenOffice naťukat svou osobní webovou prezentaci. Těch, co by to zvládli, je podle mě méně než deset procent. Palu 18. 7. 2010, 17:40 (UTC)

@Okino: Ano, druhá možnost mi připadá pro běžného uživatele neuvěřitelně složitá a radit mi ji považuji za zbytečné. Ta první mi připadá pro někoho, kdo takovéto věci běžně vytváří, na první pohled jako zdánlivě lehká. Ostatně na různých webech vidím podobné křížky v rohu u reklamy zcela běžně. --Dezidor 18. 7. 2010, 18:08 (UTC)

podivnosti

Ve stránce Vysoká (Malá Morava), mi tam počítač hází automaticky nějaký nesmyslný odkaz na skype, 2x jsem to už smazal a pořád to tam je. Nevíte prosím někdo, co se to děje za podivnosti?--Don Pedro 18. 7. 2010, 21:39 (UTC)

Viz Wikipedie:Pod_lípou_(technika)#begin_of_the_skype_highlighting --Reaperman 18. 7. 2010, 21:45 (UTC)

Dík.--Don Pedro 18. 7. 2010, 21:46 (UTC)

Návrh na zrušení práv správce wikipedistovi Harold

Asi před měsícem jsem vytvořil základ stránky G20 - tabulku států, které skupinu G20 tvoří. Udělal jsem to z toho důvodu, že na titulní stránce se mluvilo o G20, avšak heslo G20 na naší wikipedii nemáme. Vytvoření tabulky mi trvalo několik hodin, než jsem dohledal potřebné šablony, české názvy geografických celků ke kterým dané země patří ap. Dost mne překvapilo, že když jsem se vrátil z dovolené, tak jsem zjistil že tuto stránku kolega Harold zrušil, s odůvodněním "že mu tam chyběly tři věty co to G20 je". To ty tři věty nemohl dopsat? Musím přiznat, že mne to poněkud vytočilo. Já nevím jakým způsobem se rozhoduje o tom kdo tady dělá správce nebo ne, ale myslím že by správce neměli dělat arogantní vandalové, kteří svým přístupem odrazují ostatní od přispívání do wikipedie. Jsem zvědavý, kdy se na naší wiki znovu pahýl G20 obejví, a jak bude kvalitní, jestli tam nebudou jen ty tři věty (ty správné, co by uspokojily správce). S pozdravem --Pteryx 20. 7. 2010, 15:17 (UTC)

Tak zaprvé, Harold vám tam dal jen šablonu Subpahýl a požadavek na nějaký úvod. Stránku pak smazal správce Wespecz, jelikož šabloně vypršela lhůta. Jen tak pro ujasnění. --Silesianus 20. 7. 2010, 15:25 (UTC)

Není třeba hned uvažovat takhle negativně, můžete na nástěnce správců požádat o obnovení článku a upravit ho.--Nissαn 20. 7. 2010, 15:29 (UTC)

Že se to stalo v době Vaší dovolené, je smutné, ale tak to už chodí. Jen z toho je celkem jasně vidět, že jde o nedorozumění - kolega Harold Vás zcela normálně požádal o doplnění, na které si možná netroufal, možná na ně zrovna neměl čas. Vy jste tu nebyl. Předpokládejte dobrou vůli, kolega rozhodně nebyl veden touhou vandalizovat, ale touhou, aby článek byl srozumitelný. Jestli Vám to nebude vadit, požádáme nějakého správce, aby článek zase obnovil, Vy tam můžete doplnit ty tři věty a s trochou pochopení pro to, co dělali ostatní a co jste dělal Vy, tu budeme moci být spolu dál. Co Vy na to? (BTW: Tu dovolenou Vám závidím.) Okino 20. 7. 2010, 15:31 (UTC)

Jen pro doplnění, již jsem ve své diskusi reagoval, i přes to, že kolega Pteryx poněkud zabrousil do osobních útoků. --Harold 20. 7. 2010, 15:35 (UTC)

Nikoliv poněkud, ale hodně. Za to by zasloužil přes dr…, ehm, chtěl jsem říci zablokovat. ;) --Ragimiri 20. 7. 2010, 15:54 (UTC)

Ovšem musíte uznat, že když si nedá Harold tu práci a nedoplní úvodní větu, což by mu zabralo pár minut, tak ztráta několik hodin práce smazáním celkem hodnotného kusu článku zamrzí. Už jsem se s tím přístupem setkal a vždycky mě to zamrzelo. Ovšem je pravda, že to s tím mrzením Pteryx poněkud (hodně) přehání. Palu 20. 7. 2010, 15:58 (UTC)

Zamrzí, ale jak jsem psal, nejsem odborník na všechno. Procházím Nové články, je jich hodně a často jsou bez jakékoliv kontroly staré několik dnů. Nevím, že by se takové kontrole nějaký jiný správce systematicky věnoval, takže je toho celkem dost a někdy holt už nemám sílu s článkem něco udělat. Článek jsem označil, dal autorovi do diskuse standardní upozorňující šablonu a navíc jsem stručně vysvětlil, co tam postrádám. To, že byl autor na dovolené, je náhoda, ale prostě stane se. Nicméně ten úvod tam mohl doplnit jakýkoliv jiný wikipedista.

Kacir již článek obnovil a rozšířil, za což mu děkuji a pokládám tuto věc za vyřešenou. --Harold 20. 7. 2010, 17:01 (UTC)

Za obnovu článku jsem rád, nebudu psát že děkuji, protože jsem ho nedělal pro sebe. Líná huba je holé neštěstí, kdybych plakal v koutku tak to bylo smazané na věčné časy. Správcovství není dědičná výsada a jestli mne tady zablokujete, tak mi to bude srdečně jedno (věřte - nevěřte). Když se správce chová jako vandal, tak ho za to nebudu chválit. Pokud by tak striktně jako tento můj pahýl byly posuzovány všechny články wikipedie, tak by jich tu zůstala tak třetina, dokonce i v jiných jazykových mutacích. V tom co jsem napsal byly relevantní informace (i když neúplné, holt to bylo nedopsané), bylo to korektně prolinkováno na cizojazyčné články. Co si mám myslet třeba o článku o souborovém systému, kde se člověk dozví spoustu podružných informací, ale nedozví se o hierarchické organizaci dat, která je jeho smyslem? Jinak je ten článek pěkný, nemám čas to zdokonalovat je lepší když tam je aspoň něco, odborníkům co vědí o co jde to cosi řekne, takže vůbec neuvažuju o tom že by se to mělo smazat ... Kolik je tady pahýlů, do kterých bylo vloženo 5 minut práce? Smazání tohoto pahýlu nadále pokládám za vandalství, na tom trvám. Co se týče Vašeho "procházení článků" - méně bývá někdy více.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Pteryx (diskuse • příspěvky)

Vím, že je to úplně mimo diskusi, ale existují i systémy bez hierarchie. :) Zagothal 21. 7. 2010, 11:20 (UTC)

Znovu vám opakuji, já ten článek nesmazal, takže nechápu, proč s tím stále spojujete mě. A mimochodem, přečtěte si prosím WP:Vandalismus, ať víte o čem je řeč. ;-) Promiňte, ale pouhá tabulka s názvy států, jejich HDP a populací bez jakéhokoliv vysvětlení, co to vůbec G20 je, proč tam jsou tyhle státy a ne jiné, pro mě je a vždy bude subpahýl. --Harold 20. 7. 2010, 21:05 (UTC)

Samostatná pěkná tabulka, ovšem bez přidaného textu, nalňovala charakter subpahýlu. --Kacir 21. 7. 2010, 00:36 (UTC)

Já myslím, že z toho plyne jedno poučení - je potřeba aby Wikipedisté čas od času kontrolovali subpahýly a další ohrožené a zachraňovali co se zachránit dá - často tam najdu něco, co by rozepsat či upravit šlo, ale já na to nemám potřebné znalosti oboru. JAn 21. 7. 2010, 07:56 (UTC)

Smazání subpahýlu přece není žádná katastrofa. Pokud se časem najde někdo, kdo napíše plnohodnotný článek, není problém stránku založit znovu.--Ancient Anomaly 21. 7. 2010, 11:16 (UTC)

Možná byste si měli přečíst článek o subpahýlech. Cituji závěr: "Pahýly jsou krátké. Subpahýly jsou velmi, velmi krátké.". Vysvětlete mi, proč bych se tady měl nechat šikanovat někým, kdo mi napsal "že to není ani na subpahýl". I když to tak nevypadá, opravdu jsem to nezačal. On není pan profesor a já nejsem nějaký jeho žáček. Když je něco nedopsané, tak se to má dopsat, né smazat. Česká wikipedia má být černou dírou, ve které mizí energie autorů, aby si někteří potvrdili - co vlastně? Kvůli tomu tady opravdu nepřispívám (i finančně). --Pteryx 21. 7. 2010, 20:12 (UTC)

Všechno se vyřešilo, všechno bylo zapříčiněno jen tím, že Harold postupoval zcela normálně a Pteryx nemohl reagovat, protože byl na dovolené, ale opakuju, vyřešilo se to a nikdo o svou práci nepřišel. To vás všechny fakt baví to pořád řešit? Okino 21. 7. 2010, 20:21 (UTC)

Panebože, s vámi se opravdu nemá cenu bavit. :-/ 1) Že to byl subpahýl, napsal i Kacir výše a evidentně si to myslel i Wespecz, který jej smazal. 2) Přínos pro potenciálního čtenáře, který přišel na wiki zjisti, co je to G20, byl v té podobě tabulky prakticky nulový, když tam nebyla žádná definice. 3) Nikoho nešikanuji, použil jsem standardní postup, který je tady denně použit v desítkách případů. 4) Nikde jsem nenapsal "že to není ani na subpahýl". 5) Jak jsem již psal, nejsem odborník na všechno a tohle zrovna není můj obor. 6) Kdybych měl rozšiřovat všechny subpahýly, upravovat články na urgentní úpravu, ověřovat články na urgentní ověření a hledat zdroje ke všem článkům se zpochybněnou významností, seděl bych u wiki možná 48 hodin denně, a tolik času opravdu nemám. :-) Tohle je moje poslední reakce, protože další konverzaci na toto téma již považuji za absolutně zbytečnou. Přeji příjemný večer. --Harold 21. 7. 2010, 20:23 (UTC)

Já bych některé věci mazal rovnou, nechápu třeba proč by článek Rahotep měl být označen jako subpahýl a ne rovnou smazán. Moc nechápu co si kdo od kategorie subpahýl slibuje. Co se dá čekat, že vyleze z článku s textem jako je Rahotep byl královský lékař. Žil na konci třetí a počátku čtvrté dynastie. KNĚZ RAHOTEP S MANŽELKOU NOFRETOU /IV. dynastie/. Výška 120 cm; barvený vápenec, inkrustované oči. První ženský portrét na světě. Protiklady muže a ženy se doplňují, tvoří harmonii, rodina byla velmi vážená. Rahotep býval největší z věštců (velekněz) z Heliopole ( syn faraóna Snofreva, bratr Cheopse).? Vždyť z toho nic být nemůže.--Ancient Anomaly 21. 7. 2010, 20:52 (UTC)

Třeba se s tím článkem stane to co se s ním nakonec i stalo. Byl upraven na korektní pahýl a třeba z něj bude nakonec dobrý článek, jak má Ioaness Pragensis ve zvyku. --DeeMusil 21. 7. 2010, 22:04 (UTC)

Nic se s ním nestalo, protože text byl naprosto nesmyslný a tudíž k ničemu. Ioaness Pragensis ho smazal a napsal jiný. Pokud je to oficiální způsob žádost o článek, je to systém poněkud podivný. Nesmysly by se měly mazat, pokud chcete mít systém žádostí o článek, tak by bylo lepší zavést něco rozumnějšího.--Ancient Anomaly 21. 7. 2010, 22:16 (UTC)

Myslím, že tomu stále nerozumíte. Je tu pár uživatelů, kteří systematicky prohlížejí seznamy článků jako je tento, nebo např. copyvio a zachraňují články před smazáním, protože téma je jim milé. K nim se počítám i já, i když má frekvence prohlížení není nikterak vysoká a z důvodu nutnosti reagovat na jiné nepotřebné a zbytečné věci na to není mnoho času. Díky předem za porozumění.--DeeMusil 1. 8. 2010, 18:41 (UTC)

No a? Tak když nebude co zachraňovat, tak napíšete nový. Z pohledu wikipedie nevidím rozdíl. Takovéhle texty vám žádnou práci neušetří, protože stejně se musí kompletně přepsat.--Ancient Anomaly 1. 8. 2010, 19:09 (UTC)

Subpahýly mohou být inspirací pro ty, kteří chtějí napsat nějaký článek, ale nenalézají téma nebo se pro téma nemohou rozhodnout.--Zdenekk2 1. 8. 2010, 20:02 (UTC)

Smazání šablon vyžadujících aktualizaci

Dobrý den, upozorňuji, že při další pondělní aktualizaci tenisových žebříčků ATP a WTA smažu šablony v kategorii Tenisové žebříčky vyžadující (nejlépe týdenní) aktualizaci. Kolega Byko, který prováděl aktualizace, bohužel již needituje a nikdo se toho nezhostil. Je to poměrně časově náročná zábava, poslední update proběhl 3. května 2010. Nechci tím zbytečně zatěžovat DOS, takže věc oznamuji zde.
Pokud má někdo námitky nebo by se šablon ujmul, pak prosím o reakci. --Kacir 21. 7. 2010, 00:36 (UTC)

Překlady jmen míst

Ahoj! Překládám zrovna článek Concepción (Chile) a chtěl bych se zeptat, jak si myslíte, že bych měl psát některé názvy míst přeložené/nepřeložené? Je např. jasné, že nepřeložím název města na Početí :D Ale jsou tam i nejednoznačné připady, např. Plaza de la Independencia nebo Náměstí nezávislosti (Chile)? Máme na to někde doporučení, panuje tu na tom nějaká shoda? Nebo si to dělá každý jak uzná za vhodné? Díky předem za odpovědi, kolegové. Petr Kopač 21. 7. 2010, 11:01 (UTC)

Myslím, že panuje shoda v tom, že by tam mělo být obojí, spory budou spíš o tom, co má být primární a co v závorce. A to už je vlastně dost jedno. Ale odkaz na proběhlou diskusi po ruce nemám. --Tchoř 21. 7. 2010, 11:36 (UTC)

Počkej obojí? To jsem nikdy u místopisných názvů neslyšel. Vždy se má asi upřednostňovat to co se v češtině víc používá.--Juan de Vojníkov 21. 7. 2010, 12:29 (UTC)

Taky myslím, že by se měl uvádět "nejpoužívanější" název. Tedy existuje-li zažitý čeký překlad, použít ho, jinak nechat španělsky. Půdodní a vedle něj přeložený název bych použil jen tam, kde to má vztah k dalším informacím v článku: např. Plaza de la Independencia (Náměstí nezávislosti) pojmenované na paměť vyhlášení nezávislosti v roce 1818. --Packa 21. 7. 2010, 13:21 (UTC)

Souhlasím s Packou, pokud to má další info tak uvést obojí a do interní závorky dát původní název, v zažitém názvu zase naopak dát do interní závorky český název a do obyč. závorky původní název. --Draffix 21. 7. 2010, 13:46 (UTC)

Tak vám děkuji, kolegové. za vaše rychlé odpovědi. Těžko však můžu zjistit, jaký je nejpoužívanější název. Prostě použiju originál a tam, kde to bude mít význam, tak použiju překlad. Chápu-li tedy správně, i odkazy mají být v originálním jazyce. Petr Kopač 21. 7. 2010, 14:02 (UTC)

Podlá manipulace

Nalezl jsem zde článek Miroslav Sládek, ve kterém je uvedeno jako citát: Cikáni by měli být trestně odpovědní už od narození, protože prakticky to už je jejich největší zločin. Za prvné nevím, proč z celé řady jeho slov zrovna tento citát a zadruhé je tam uveden manipulativním způsobem. M. Sládek nikdy něco takového neprohlásil jako svůj názor, jak se text tohoto hesla snaží tvrdit, ale citoval to, co mu bylo řečeno při rozhovoru s nějakým voličem, tj. citoval výrok někoho jiného. Na Wikipedii to však vypadá jako by to nebyl citát někoho jiného, ale prohlašoval to Sládek sám či s výrokem vyslovil souhlas. Jako příležitostný čtenář vím, že česká Wikipedie je v kulturních, rasových a společenských tématech výrazně nakloněna liberální levici, ale tohle mě opravdu nadzvedlo ze židle. Již jsem na to upozornil na Diskuse:Miroslav Sládek, ale jelikož je to obzvláště závažné, dávám na to upozornění i sem. --Pavel Berka 24. 7. 2010, 12:39 (UTC)

Wikipedie:ESO --Silesianus 24. 7. 2010, 12:40 (UTC)

"...výrazně nakloněna liberální levici"? Podle mě ^[zdroj?] --Packa 24. 7. 2010, 16:38 (UTC)

Odysseia, nebo Odyssea?

Ahoj. Článek se jmenuje Odyssea, první slovo textu je ale Odysseia - co je správně, resp. jaký je mezi těmi slovy vztah? MČSE a Univerzum uvádějí obě varianty, aniž rozdílnost komentují, řecký originál je Ὀδύσσεια - Odysseia, ale známější je název Odyssea (který se i apelativizoval). Čím to je? Je třeba Odyssea v latině zažitá verze (tak to vypadá podle Otty, který píše "Odysseia (lat. Odyssea)"? A co podoba Illias (s -ll-), která se vyskytuje v článku - má v něčem oporu? (Latinský slovník Pražákův uvádí jen podobu s -l-) --Jiří Janíček 26. 7. 2010, 14:36 (UTC)

Zatím jsem článek podle nejlepšího vědomí jaksi upravil, příp. doplňte, doupravte (název článku?). Díky, --Jiří Janíček 26. 7. 2010, 14:36 (UTC)

ÚJČ AV ČR uvádí jak Odysseia (Příběh z Odysseie vypráví o dlouhém putování ithackého krále Odyssea, jednoho z hrdinů trojské války.) tak i Odyssea (V Odysseji se objevuje i slavná postava kouzelnice Kirké.), avšak proč tomu tak je již neuvádí. --Draffix 26. 7. 2010, 14:46 (UTC)

Takových případů je víc (z těch řeckých třeba Sokrates x Sókratés). Jména se z cizích jazyků nepřebírají pouze tak, že by se provedla vědecká transkripce originálu, ale jednak se přebírá prostřednictvím jiných jazyků (starořecká jména často přes latinu), jednak se používají různé nestandardní transkripce (z Jerjomenka se v češtině stal Jeremenko, jak jsme tu nedávno řešili) a jednak sama čeština si někdy s těmi jmény dál hraje (třeba přidává různé koncovky, provádí dílčí překlady nebo něco zkomolí). Tím pádem pak snadno vznikají různé spory a dvojí přepisy. Není výjimka, že pro jednu věc mohou v češtině být i víc než dva názvy (Salzburg, Salcburk, Solnohrad i Salcpurk je pořád jedno a to samé město).--Ioannes Pragensis 28. 7. 2010, 12:38 (UTC)

Řád Bílého lva

Zdravím. Před časem jsem podal návrh na diskusní stránce k tomuto československému a českému vyznamenání k přesunu na název, který vychází z právního předpisu (resp. z několika právních předpisů). V současnosti vznikl článek další, mající vztah k tomuto řádu, kde je opět verze v rozporu s právním předpisem. Problém je v konfliktu mezi zněním zákona a pravidel pravopisu. Žádám proto zdvořile tímto o názor ostatní, aby to nevypadalo, že se chci pouštět do revertovacích sporů.

Předmětné texty: Československý vojenský řád bílého lva Za vítězství, Diskuse:Řád Bílého lva. Za vyjádření děkuji, --Taavetti 27. 7. 2010, 21:51 (UTC)

Nevím jestli by nebylo lepší hned zkraje přesunout diskuzi do diskuze k onomu vojenskému řádu. Pro mě v diskuzi u Řádu Bílého lva bylo podstatné, že tento řád je definován současnými zákony (tedy, pro mě, nebylo podstatné, že to tak psaly za první republiky, druhé, třetí a komunistů, ale že to tak píší zákonodárci dnes). Zatímco, pokud to jasně definováno není, obával bych se případu starších řádů, které byly definovány velmi starým pravopisem ne před sto, ale třeba 250 lety, tedy jaký u nich použít pravopis? (abych pravdu řekl, vůbec mě nenapadlo, že byste to mohl chápat jako stejný případ). Ono Československý vojenský řád bílého lva Za vítězství je docela, co se názvu týče, oříšek. Například, co to vlastně je to „Za vítězství“ a má se to psát s velkým písmenem, popř. je nutné uvádět tu část „československý vojenský“. Například Lobkowicz ve své Encyklopedii píše Řád Bílého lva za vítězství (československý). --marv1N 27. 7. 2010, 22:20 (UTC)

Pane kolego, ten řád je upraven platným a účinným právním předpisem a oficiální název je »Československý vojenský řád Bílého lva „Za vítězství“«... Velké Bé – jako ve všech právních předpisech, které k Bílému lvovi jsou a byly... --Taavetti 28. 7. 2010, 08:39 (UTC)

Nevím proč jsem myslel, že byl zrušen. Když jsem nad tím tak přes noc přemýšlel, tak asi nejlepší by byl ten Lobkowiczův tvar Řád Bílého lva za vítězství. --marv1N 28. 7. 2010, 11:45 (UTC)

Tak popravdě po 15. říjnu 1990 nelze tento řád udělovat, tak možná proto. V zásadě bych byl pro oficiální název, ale když chcete ten Lobkowiczův, tak proč ne... --Taavetti 28. 7. 2010, 21:44 (UTC)

Pokud se nepletu, což klidně mohu, tak v nejnovějším vydání Lobkowitzovy encyklopedie se píše Za zásluhy či třeba Za záchranu. Nevím přesně, jak je to u čs. řádu, bohužel jsem na chatě a nemám ji po ruce. --Silesianus 29. 7. 2010, 06:27 (UTC)

Wikipedista DeeMusil opět pošlapává několik závazných pravidel a doporučení Wikipedie najednou

Přeneseno k rohovému stolu.

Archiv porušení práv

Vznesl jsem dotaz v diskusi archivu porušení práv, zda je skutečně nutné tento archiv udržovat. Doufám, že diskuse povede k tomu, že ho udržovat přestaneme, což ušetří správcům trochu práce. Upozorňuji na to raději i zde, aby to neušlo ničí pozornosti. --Tchoř 29. 7. 2010, 15:30 (UTC)

Pracujte pro wikipedii

Nevíte, jaký to má účel (pro toho kdo by nevěděl, to stejné jako ceny za rozvoj české wiki)?? Je to anglicky a ještě tak otravujícím obřím písmem. Nevíte někdo, dá se to vypnout? K123456 30. 7. 2010, 16:56 (UTC)

Geocities

Díval jsem se na odkazy směřující na Geocities a je jich více než požehnaně. Co s tím uděláme, když tato služba od října 2009 neběží? Budeme tyto odkazy mazat nebo je nahrazovat obsahem webové cache (Web Archive, Google…)? --Ragimiri 1. 8. 2010, 16:00 (UTC)

Mazat. Stejně tam asi moc vhodných zdrojů nebylo.--Ancient Anomaly 1. 8. 2010, 16:47 (UTC)

[1], [2]… --Elm 1. 8. 2010, 17:27 (UTC)

?--Ancient Anomaly 1. 8. 2010, 19:11 (UTC)

Zajímavé, že jim to nechali. :) --Ragimiri 1. 8. 2010, 17:29 (UTC)

Mazání ponechat na editorech jednotlivých článků. Jak ukázal Elm, je mnoho stránek na Geocities, obsahující užitečné informace. Navíc zdrojování je možné i na stránky, které již přestaly fungovat, pokud má článek svůj název, svého autora, datum vydání atd., tedy všechny náležitosti zdroje.--DeeMusil 1. 8. 2010, 19:17 (UTC)

Už zase ukazujete, že naprosto nechápete co je to věrohodný zdroj.--Ancient Anomaly 1. 8. 2010, 20:52 (UTC)

Zdá se že si pletete slova věrohodný a užitečný, zkuste se nad tím rozdílem nejprve zamyslet, než začnete obviňovat druhé z nechápavosti. Nebyl jste to snad vy kdo reagoval stručnou odpovědí (otazníkem)?--DeeMusil 2. 8. 2010, 00:18 (UTC)

Ne, nepletu. Přečtěte si a už se proboha konečně pokuste pochopit pravidla o zdrojích.--Ancient Anomaly 2. 8. 2010, 00:35 (UTC)

Vaše imaginace je úctyhodná, já se bavím o Geocities a současném zdrojování. Nikdy jsem netvrdil, že Geocities jsou zdroj, ale mohou obsahovat informace online z jiných zdrojů - a o to jde. Proto doporučuji nechat mazání nebo ponechání na editorech článků, neboť každý zdroj je třeba posoudit zvlášť. Co se týče Vámi zmiňovaného rytí, vizte link, dostal jsem naprosto opačný dojem, navíc je vidět, že to berete příliš osobně a postate - tedy Geocities v tomto případě - Vám uniká. A nezlobte se, ale nebudu si číst znovu pravidla o zdrojích a to ani "pro boha" ani pro nikoho jiného, natož pak pro Vás. Zkuste trochu přibrzdit, abyste to po sobě nemusel mazat.--DeeMusil 3. 8. 2010, 19:58 (UTC)

Pardon, ale čistě technická otázka: Proč vytahujete něco, co bylo smazáno dřív, než na to mohl kdokoliv reagovat? Odpovídá to snad těmto doporučením (zvláště bodu 9., 2., 4., ale i jiným)?--Zdenekk2 3. 8. 2010, 20:27 (UTC)

Myslíte, že když si mám "proboha něco přečíst", já hlupák, že to odpovídá bodům 9,2,4 a dalším? Myslíte, že když to po sobě A.A. něco smaže (protože sám díkybohu rozeznal, že to nejspíš nebude pravda), že to už není součástí Wikipedie? Myslíte, že když že do sebe mám nechat zde i jinde bezdůvodně kopat a neohradit se proti různým smyšleným obviněním, osobním útokům, hrubostem a neomalenostem? Já si to nemyslím.

Proč by si měli ostatní nechat desetkrát horší neomalenosti od vás? Za celou dobu co jsem tady jste tu nenapsal snad jediný příspěvek, který by nebyl urážlivý, jedovatý, výsměšný nebo sarkastický.--Ancient Anomaly 4. 8. 2010, 16:53 (UTC)

„Jak ukázal Elm, je mnoho stránek na Geocities, obsahující užitečné informace.“ :-))) --Ragimiri 1. 8. 2010, 20:54 (UTC)

Na problém Geocities jsem poukázal již v únoru, bohužel dodnes bez nějaké kloudnější odezvy.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 3. 8. 2010, 20:12 (UTC)

V úvodu je seznam, dalo by se to projít, které odkazy je potřeba nahradit a které ponechat... Geocities je sice od října 2009 mimo provoz, ale stránky stále fungují... --DeeMusil 3. 8. 2010, 21:42 (UTC)

• Pokud vím, tak řada stránek z geocities byla archivována na oocities.com a na webarchivu. Asi bude nejlepší to ručně projít a nahradit.--Yopie 4. 8. 2010, 10:22 (UTC)

xXx - velikost 1. písmena v názvu článku

Pokusil jsem se přesunout XXX na xXx, bohužel se wiki pokusila být příliš chytrá a vzniklo XXx. Dá se tam první malé písmeno nějak vnutit? Na EN to zjevně lze. --Mity 4. 8. 2010, 16:52 (UTC)

Nezávisle na Vás jsem již vložil, viz shrnutí. Název článku xXx není možný, lze jen pomocí šablony udělat aby tak název článku vypadal, ačkoli takový není. --Elm 4. 8. 2010, 17:03 (UTC)

Děkuji za upozornění na článek, kategorie České akční filmy společně s první větou xXx je americký akční film mě celkem pobavila. --Draffix 4. 8. 2010, 17:09 (UTC)

Upravil jsem na vhodnější konstrukci.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 4. 8. 2010, 17:15 (UTC)

Jen faktická poznámka: u {{DISPLAYTITLE:xXx}} se při procházení historie zobrazuje název stránky jako XXx, kdežto u {{Název|xXx}} jako xXx.--Zdenekk2 4. 8. 2010, 18:16 (UTC)

Ještě otázka:Lze nějak zajistit, aby se v kategoriích neobjevoval název XXx, ale xXx?--Zdenekk2 4. 8. 2010, 18:45 (UTC)

Standardním řazením v kategorii za svislítkem nebo pomocí defaultsort. Zde záleží na velikosti první písmene, viz Nápověda:Kategorie#Nastavení klíčů pro řazení. --Harold 4. 8. 2010, 18:50 (UTC)

Je BIBLIOTHECA.wz.cz vhodný zdroj?

Rád bych požádal o vyjádření širšího okruhu wikipedistů k diskusi, kterou vedeme s Ragimirim.

Jsem autorem uvedených stránek a od počátku roku také wikipedistou (příspěvky). Mé stránky se pokoušejí shromažďovat především bibliografické údaje o pozdně antických a především středověkých myslitelích (odkazy, edice, překlady, stručné informace k životu a myšlenkám; např. Ockham, Akvinský, Martianus Capella atd.). Stránky rozhodně nejsou dokonalé, ale domnívám se, že mohou být užitečné.

Při svých editacích jsem do některých biografických článků vkládal externí odkaz na příslušnou položku na mých stránkách (např. u Ockhama). Jedná asi o 10-15 článků (hrubým odhadem).

Ragimiri zmíněné externí odkazy 1.8. z článků smazal a jako důvod uvedl porušení pravidel WP:EO („Přidávat odkazy na své vlastní stránky je velmi nevhodné.“ a „Odkazy na blogy, osobní stránky, většinu fanouškovských stránek, pokud jejich autorem není známý a věrohodný expert v daném oboru.“) Já jsem v průběhu diskuse poznamenal, že "Na svých stránkách většinou nevyjadřuji vlastní názory, ale shromažďuji výpisky z odborné literatury. ... V mnoha případech, kde jste odkaz smazal, se jednalo o odkaz na zdroj, který alespoň v některých ohledech uváděl více informací/další informace, které v odpovídajícím článku nejsou."; že "Také si myslím, že by mé odkazy neměly být mazány masově, ale měl by se v každém případě nestranně zvážit jejich přínos či nadbytečnost."; a zapochyboval - "jedná se v přísném smyslu o osobní stránky? Je tam (kromě úvodní stránky) uvedena byť jen jediná osobní informace?".

Diskuse je poněkud obšírnější a padlo více argumentů; prosím, aby si ji případný komentátor pročetl, než zaujme stanovisko (a také si prohlédl mé stránky). Jako výstup případné diskuse bych ocenil odpovědi na následující otázky:

(1) Jsou mé stránky vhodných externím zdrojem citovatelným na české Wikipedii?

(2) Mohu já sám při svých editacích vytvářet odkazy či reference na mé stránky?

(V případě potřeby dodám seznam článků, kterých se to týká.)

Jednoduše prosím o komentář, nechci revertovat, dokud se to neprobere... --Scholipeta 5. 8. 2010, 14:18 (UTC)

Dle mého neskromného názoru 1. ano, 2. v tomto případě ano. Myslím, že osobními stránkami jsou stránky od konkrétní osoby, věnované převážně konkrétní osobě samé, případně její činnosti (např. [3], [4], [5]) a ne stránky, které se snaží být odborným portálem o nějakém tématu, i když je vytvořil jeden konkrétní nadšenec (osobní stránkou v tomto smyslu by jinak byl téměř každý web). Externí odkaz na Bibliotheca.wz.cz je dle mého názoru na dostačující odborné úrovni, pro čtenáře Wikipedie je bezesporu přínosný a může se mu hodit - tudíž do článku patří. Fakt, že je jejich autorem Wikipedista, který je přidá, s tím dle mého názoru nemá až tak moc společného (ze Scholipetovy strany to dle mého názoru nebyla snaha o selfpromo, spíše snaha pomoci čtenáři). Je jisté, že v mnoha případech není dobrý nápad přidávat do článků odkazy na své vlastní weby, ovšem ještě horší nápad je to paušálně zakázat. --Váš Mostly Harmless 5. 8. 2010, 14:55 (UTC)

Dle WP:EO, část Na co obvykle neodkazovat: „Odkazy na stránky, které neobsahují nic nad rámec toho, co by se mělo zařadit přímo do článku na Wikipedii, pokud by měl rozsah a úplnost nejlepšího článku.“ (na webu není nic, co by se nedalo přidat na Wikipedii), „Přidávat odkazy na své vlastní stránky je velmi nevhodné.“ (vlastní, ne osobní stránky; o osobních se tady nebavíme), „Odkazy na stránky s nespolehlivým fungováním, s dočasným obsahem nebo jiným obsahem, u něhož nelze věřit, že bude dostupný po delší časové období.“ (wz.cz má výpadky bohužel častější než je přijatelné). --Ragimiri 5. 8. 2010, 15:19 (UTC)

@Mostly Harmless: Pokud se skutečně domníváte, že refovat informace pomocí vlastních stránek lze, pak se obávám, že jste nepochopil princip Wikipedie. --Ragimiri 5. 8. 2010, 15:21 (UTC)

Řeč je přece o externích odkazech. V referencích samozřejmě ne. --Váš Mostly Harmless 5. 8. 2010, 17:55 (UTC)

Otázka: „Mohu já sám při svých editacích vytvářet odkazy či reference na mé stránky?“ Vaše odpověď: „v tomto případě ano“. --Ragimiri 5. 8. 2010, 18:12 (UTC)

Omlouvám se, takhle jsem to nemyslel. Reference samozřejmě ne, ale myslím, že přidávat odůvodněné a smysluplné externí odkazy (což je geneze tohoto sporu) na vlastní stránky je v tomto případě v pořádku. --Váš Mostly Harmless 5. 8. 2010, 18:26 (UTC) P. S. Omlouvám se za odmazání části Vašeho příspěvku, nebyla to zlá vůle.

Stane se. :) --Ragimiri 5. 8. 2010, 20:17 (UTC)

Přidávám k zvážení WP:EO, část Na jaké stránky rozhodně odkazovat, pravidlo 4: "Přidávejte odkazy především na stránky s kvalitním obsahem, přinášející další neutrální a přesné informace, jež nemohou být uvedeny v článku, například kvůli autorským právům, rozsahu (detailní statistiky, interview, online učebnice) nebo z jiných důvodů." a poznámku, že Wikipedie (patrně) není bibliografickým zdrojem (narozdíl od mých stránek).

Dostupnost by opravdu mohla být problém; ale opravdu budeme z Wikipedie mazat všechny odkazy na stránky, které jsou na wz.cz? Ad dočasná dostupnost - opravdu "nelze věřit, že obsah bude dostupný po delší časové období"? (V tomto případě bych se mohl pokusit zařadit stránky do WebArchivu a odkazovat pak na tamější zálohu.)--Scholipeta 5. 8. 2010, 15:50 (UTC)

Také jsem řešil podobnou situaci s mýma stránkama, odkazy jsem radši odstranil, ač například zde byl vrácen dočasně zpět. Proto raději vlastní stránky ne. --Silesianus 5. 8. 2010, 16:10 (UTC)

Už to, že je zdroj na freehostingu ho činí nevěrohodným.--Ancient Anomaly 6. 8. 2010, 17:30 (UTC)

Jako externí odkaz na konci článku - myslím, že ano, určitý přínos pro čtenáře tu je, samozřejmě záleží, v jakém článku, jaký odkaz a kolikrát kde na Wikipedii, aby se nedělalo promo. Stránky samy o sobě jsou ale také nevýdělečné a neobsahují např. google adwords, tedy není ani důvod se obávat. Po zapracování obsahu daného tématu do wikipedie je pak externí odkaz možné smazat. Jako reference (ref) to není možné použít, tedy není to vhodný zdroj, ale BIBLIOTHECA.wz.cz se může snadno stát zlatým dolem k získávání referencí, neboť stránka sama obsahuje množství odkazů na různé materiály, případně může sloužit v referenci jako odkaz na dostupné online. Z toho důvodu je to zase vhodné uvést jako externí odkaz.--DeeMusil 6. 8. 2010, 23:20 (UTC)

Aby toto téma nezůstalo otevřené a diskuse bezvýsledná - kdo je prosím zdůvodněně proti (kromě Ragimiriho)? --Scholipeta 14. 8. 2010, 18:25 (UTC)

Mám pocit, že proti uvádění jako referencí jsou i Mostly Harmless, Silesianus, Ancient Anomaly a DeeMusil, leč možná to tak vidím jen já. --Ragimiri 14. 8. 2010, 18:51 (UTC)

Také jsem proti. Jen k odkazu ve zdejší diskuzi [6] Tak na ten mě nepustí ani Site advisor a ani WOT. --Bernix 14. 8. 2010, 19:03 (UTC)

Diskuse:Kuronská kosa

Navrhuji komunitě posoudit možnost přesunutí na Kuršská kosa. Vzhledem k tomu, jakým stylem jsou některé moje editace či poznámky odmítány jsem se neodvážil tak učinit samostatně. --Kusurija 8. 8. 2010, 11:03 (UTC)

Hieros gamos

Můžete někdo koukout na tento článek a srovnat jej s knihou. V jeho spodní části se totiž píše Výše uvedený text je citací z překladu knihy Dana Browna Šifra Mistra Leonarda. Vzhledem k povaze knihy (spojení fakt a fikce) není vhodné považovat takový text za plně věrohodný. Další otázkou je ověřitelnost a věrohodnost, ale asi by bylo zbytečnou prací případně vylepšovat copyvio. --Dezidor 9. 8. 2010, 11:48 (UTC)

• Co si pamatuji ze studia religionistiky, tak termín existuje, nicméně obsah článku je nesmyslný (masky atd.)--Yopie 9. 8. 2010, 12:47 (UTC)

Skutečně jde aspoň z převážné části o nesmyslnou změť citátů ze Šifry, tedy copyvio (např. větu "Riuál Hieros gamos je starší než dva tisíce let. Egyptští kněží a kněžky jej pravidelně provozovali jako oslavu ženských reprodukčních schopností." pronáší Langdon v kapitole 74, následující věty jsou o několik odstavců dále a článek je pouze formuluje tak, aby nepůsobily jako útržky dialogu). Dal bych tam copyvio, jenomže tak či tak, článek je naprostý nesmysl založený na pavědecké fikci, navrhoval bych spíš to smazat a začít od základu znovu. Jinak jako odborný termín to bezpochyby existuje, dost se tím zabývá např. i Frazer v Golden Bough (Frazer používá - aspoň myslím - anglický termín sacred marriage, mělo by to být totéž) nebo Jung (en wiki odkazuje na jeho O psychologii nevědomí). --Váš Mostly Harmless 10. 8. 2010, 07:32 (UTC)

Článek jsem smazal. --Tlusťa 10. 8. 2010, 07:35 (UTC)

vytrvalé vandalizace

Prosím přestaňte vandalizovat moje diskuzní příspěvky!--Ancient Anomaly 9. 8. 2010, 18:26 (UTC)

Prosím? --Tchoř 10. 8. 2010, 01:56 (UTC)

Wikipedie je kolaborativní projekt. Jeho cílem je tvorba kvalitních hesel.--Juan de Vojníkov 10. 8. 2010, 06:17 (UTC)

refaktorizováno, Wikipedii zdar!--DeeMusil 11. 8. 2010, 05:52 (UTC)

Mazání historicky pravdivých informací

Co mohu dělat, pokud někdo (asi dealer) u Huga Bosse smaže historická fakta s odůvodněním "Tady byl strašný blábol, který snad nikdo nemůže myslet vážně. Ať žije Wikipedie." To co tam bylo o aktivní nacistické historii Huga Bosse a o tom, ze zbohatl na oficiálních zakázkách pro werhmacht a SA a SS, že byl odsouzen na nucené práce po válce atd. Ověřit se to dá jak na německé tak anglické wiki (mimojinéú No ale asi by to neprospělo jako reklama prodavačům kosmetiky.. Vážně nevím. Občas mi to příjde jako součást marketingu. Některé stránky na wiki.

Tak než jsem to napsal, je vše při starém. Tedy dobře. Než zase to někdo smaže. S pozdravem Honza

Můžete to tam vracet zpět. Můžete si založit účet a pak si nechat posílat e-mail při každé změně Vámi označených stránek (abyste nemusel aktivně sledovat, zda to někdo editoval). V případě častějšího odstraňování můžete požádat o nějakou variantu zamčení. Nic moc víc se asi dělat nedá.--Tchoř 10. 8. 2010, 01:44 (UTC)

Jak pridat preklad latinskeho hesla

Chtel bych pridat preklad latinskeho mota jednoho radu. Je na to nějaký presne definovany postup, nebo to staci dat za do závorky ? Děkuji -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Bernix (diskuse • příspěvky • bloky) 06.10, 11. srpna 2010 (CE(S)T)

Pokud je to jiným jazykem, je vhodnější použít jednu ze šablon {{cizojazyčně}} nebo {{vjazyce}}, které daný text označí jako text v jiném jazyce (to má význam třeba pro hlasové čtečky, protože výslovnost pochopitelně na jazyce závisí). --Tchoř 11. 8. 2010, 04:14 (UTC)

Mel jsem na mysli preklad z lat. do češtiny. Tak jsem to dal do závorky. Jestli je to špatně, rád se pro příště poučím. Za případné škody se omlouvám a děkuji za rychlou odpověď.

Mazání "neužitečných" přesměrování

Stalo se zde neblahým zvykem mazat "neužitečná" přesměrování. Co mělo význam v počátcích české jazykové verse (aby byl pořádek), nyní (s téměř 200 000 články) význam ztratilo. Proto bych chtěl zahájit diskussi o mazání "neužitečných" přesměrování. Místo nich by se měla mazat jen škodlivá přesměrování (hanlivá, matoucí apod.). —Guy Peters 13. 8. 2010, 11:46 (UTC)

Asi by to chtělo nějaké příklady, aby každý věděl co si má pod pojmem "neužitečné" a "škodlivé" přesměrování představit. --Jowe 13. 8. 2010, 11:52 (UTC)

Přesně tak, nevidím příklad Vámi uváděného neblahého zvyku, (Jowe mne předběhl..) i když v zásadě s Vámi souhlasím. Sám bych byl nerad, kdyby mizela přesměrování, která ve svém důsledku znemožňují vyhledání subjektu.--DeeMusil 13. 8. 2010, 11:55 (UTC)

OK. Příklady:

1. "neužitečná" přesměrování, která by měla být ponechána: překlepy (např. "Václav Hvel"), tituly ("Ing. Jan Kerner"). Když pravím ponechána, tak tím nemyslím úmyslně vytvářena. Mazání je škodlivé i z toho důvodu, že na takové přesměrování může odkazovat historie nebo někdo vně wiki.
2. škodlivá přesměrování, která by měla být smazána: vůl → X. Y., anděl → A. B.

—Guy Peters 13. 8. 2010, 12:40 (UTC)

Ponechávat „Václav Hvel“ je nesmysl, takové redirecty mají význam maximálně u lidí, u kterých je pravděpodobné, že někdo splete pravopis (např. Lech Kaczynski). Tituly v názvech článků nepoužíváme, není tedy důvod je nechávat. --Ragimiri 13. 8. 2010, 14:32 (UTC)

Bylo by dobré neplýtvat energií na zbytečnosti. Ponechávat „Václav Hvel“ má ten význam, že lidé věnují užitečnějším věcem, než je mazání údajně neužitečných redirektů. Jestli je něco úplným nesmyslem, tak je AfD o redirektu. —Guy Peters 13. 8. 2010, 18:29 (UTC)

Naprosto souhlasím, řekl bych, že přesměrování se mají mazat jen v případě naprosté nesmyslnosti (např. "máslo" -> "Antananarivo") nebo škodlivosti. I tzv. neužitečná přesměrování mohou uživateli zjednodušit hledání, zabírají jen naprosté minimum místa a ničemu neškodí. Tituly, překlepy, popř. varianty jména rozhodně ponechávat. --Váš Mostly Harmless 13. 8. 2010, 19:49 (UTC)

To GP: Opravdu se domníváte, že je pro správce takovou zátěží mazat překlepy typu „Václav Hvel“, respektive pro wikipedisty sledující RC označit překlep šablonou Smazat? Musím Vám sdělit, že se mýlíte... :) Vaše návrhy zdají se mi býti eufemisticky řečeno kontraproduktivní, ale můžete je zkusit prosadit do doporučení. Zdraví --Kacir 13. 8. 2010, 19:52 (UTC)

Nepořádek nikdy k ničemu dobrý není. Čím víc přesměrování, tím víc přesměrování je potřeba opravit po přesunu článku. Budeme-li mít přesměrování z překlepů, tak budou uživatelům odkazy na překlep fungovat a nebudou červené, tedy zejména v případě nějakých komplikovanějších jmen uživatelé ztrácí primitivní, nicméně příjemně bezpracný způsob kontroly, že jméno napsali správně. Stejně tak budou fungovat špatné odkazy z vně Wikipedie sem, tedy budeme usnadňovat šíření bludů. I smazaná přesměrování samozřejmě zabírají nějaké místo (což je z hlediska on-line verze možná skoro jedno, ale z hlediska třeba stahování off-line wiki do mobilu už zase ne). Zbytečná přesměrování budou překážet v seznamu, když budu pomocí odkazuje sem chtít zkoumat podobné články.

Prostě nevidím důvod, proč neudržovat Wikipedii uklizenou, když to nestojí skoro žádnou práci a příjemněji se pak používá. --Tchoř 14. 8. 2010, 00:05 (UTC)

Taky si myslím, že přesměrování z překlepů by se měla dělat jen u velmi známých nebo velmi častých chyb. Uváděný „Václav Hvel“ mezi ně určitě nepatří. V tomto souhlasím s Tchořem, že je lepší to tu mít uklizené. Na druhou stranu ale nevidím tento problém tak zásadní, aby se kvůli tomu měla rozjíždět nějaká akce. Spíš se shodnout na tom, co by mělo zůstat a co ne, a pak to používat až se s tím kterým článkem bude něco dít (uváděné přejmenování apod.). --Packa 14. 8. 2010, 06:51 (UTC)

Otázka pro zastánce ponechání překlepů: Budeme vytvářet ze skutečných podobných příjmení redirekty na známější příjmení, příklad zde?--Zdenekk2 14. 8. 2010, 07:37 (UTC)

Kacíři, jak mohu něco prosadit, pokud je proti tomu odpor? Proto jsem otevřel tuto diskussi, abych poznal, zda jsou zastánci čistoty v menšině nebo většině. Zatím se zdá, že je to půl na půl, a proto měnit doporučení nemá smysl. Jde o to, aby zastánci čistoty uznali, že jsou lepší věci na práci.

Mazat něco není zátěž, někoho to dokonce i baví. Ale nejsou lepší věci na práci? Mají tady být opravdu AfD o pouhém přesměrování? Proto navrhuji kompromis: Ať není smazáno to přesměrování, jehož zachování / obnovení někdo požaduje.

Co je kontraproduktivního na tom chtít, aby fungovaly odkazy i z historie nebo z vnějšího Internetu? Nepřeháníte tu touhu po čistotě trochu?

Čím víc přesměrování, tím víc přesměrování je potřeba opravit po přesunu článku. Ano, to je pádný argument. Navrhuji v takovém případě taková přesměrování smazat. Nicméně, není čas konečně opravit engine, aby dvojitá přesměrování opravil automaticky?

zejména v případě nějakých komplikovanějších jmen uživatelé ztrácí primitivní, nicméně příjemně bezpracný způsob kontroly, že jméno napsali správně Mnohem horší důsledek je, že odkaz s překlepem zůstane červený. Příklad. Nedávno jsem napsal heslo Kir Bulyčov, což je standardní transkripce. V článku Seznam spisovatelů science fiction#B je neznámého důvodu uveden jako Kir Bulychev. Kdo to zjistí? A takových případů jsou tisíce, např. Mikhail Bulgakov v témže textu.

Stejně tak budou fungovat špatné odkazy z vně Wikipedie sem, tedy budeme usnadňovat šíření bludů. Cílem wiki není cokoliv normovat, nýbrž poskytnout informace. Běžné překlepy wiki rozhodně nevymýtí.

ale z hlediska třeba stahování off-line wiki do mobilu už zase ne Kdo si stahuje "neužitečná" přesměrování do mobilu? To není argument.

Této námitce nerozumím. --Tchoř 14. 8. 2010, 12:19 (UTC)

Zbytečná přesměrování budou překážet v seznamu, když budu pomocí odkazuje sem chtít zkoumat podobné články. Přesměrování lze skrýt.

Mazání přesměrování znamená, že se wiki používá mnohem hůře. Zkusili jste si někdy otevřít třeba 3 starou versi článku? Drtivá většina šablon je červených, úplně zbytečně. Pokud jste tak posedlí čistotou, nevadí vám, že v historii jsou uloženy verse před opravou pouhých překlepů? Vím, že en: tady není populární, ale tam se "neužitečná" přesměrování zásadně nemažou. Důsledkem je, že tam energii věnují na potřebnější věci, a i proto je en: mnohem kvalitnější.

ad Packa. Nemyslím, že by se tato přesměrování měla vytvářet. Jde mi čistě o to, aby se nemazala. Správcům to bere energii na užitečnější věci a ostatním to komplikuje život. Uznávám, že některé mé příklady jsou vycucané z prstu; jiné jsou však z praxe. Cílem je změnit doporučení, nic jiného. —Guy Peters 14. 8. 2010, 11:28 (UTC)

A není lepší a rychlejší prostě ty "špatné" odkazy hned opravit, když na ně narazíme? Lepší než o tomto pseudoproblému zbytečně a sáhodlouze diskutovat.--Senimo 14. 8. 2010, 11:38 (UTC)

Pseudoproblém tady vytváří ti, co pseudoneužitečná přesměrování mažou. Překlepy bych spíše nebral, protože je to smůla hlupáka, ale tituly do přesměrování jednoznačně patří, poněvadž je to součást osobnosti, kterou někdo jistě někdy do googlu zadá. Někdo v jiné debatě šermoval rodným listem - jistě, v něm titul nenajdete, ale v občance už leckdy ano. Prostě mazání takovýchto redirectů jde naprosto proti logice otevřené encyklopedie. Palu 14. 8. 2010, 12:07 (UTC)

Co je podle vás logika otevřené encyklopedie? Já jsem se vždy domníval, že jde o konkrétní příklad en:Free content a souvislost s tím, kolik zbytečných přesměrování budeme či nebudeme mazat nevidím. --Tchoř 14. 8. 2010, 12:17 (UTC)

Logika otevřené encyklopedie je to, aby byla všem snadno přístupná, podle mě. A jen upozorním, že jsem nemluvil o zbytečných přesměrováních, ale o přesměrováních, které umožní lépe najít článek přes vyhledávací služby, apod. Spousta lidí tu říká, že je proti těmto přesměrováním, ale nezdůvodnili proč. Jen stále opakují, že do názvů článků nepatří, což je mimochodem opět něco jiného než řešíme. My řešíme redirecty, které mají plnit nějaký účel, nikoliv obsahovat nějaké informace atp. Jedná se pouze o technickou záležitost, která umožní snadný přístup k informacím, nic víc. Nechápu proč třeba titul tam být nemá a třeba otčenstvo nikomu nevadí. Prostě nevidím jediný konkrétní argument, pouze prostou početní převahu. Možná by mi to někdo mohl ulehčit a argumenty sem sepsat do přehledného seznámku :-) Palu 14. 8. 2010, 13:05 (UTC)

Žádné přesměrování "neumožní lépe najít článek přes vyhledávací služby", o čemž se lze snadno přesvědčit. Pokud prostě daná informace není zanesena v článku, je pomocí pouhého přesměrování ve vyhledávačích nenalezitelná.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 14. 8. 2010, 13:38 (UTC)

Já jsem měl na mysli chybně uvedená jména, většinou z ruštiny, která někdo občas zkopíruje z cizojazyčných wiki, zkusil jsem si třeba zadat jméno Serguei - 10 odkazů na cswiki, Vyacheslav - 16 odkazů, Yuriy - 19 odkazů. Já když vytvořím článek o nějaké osobě, tak většinou zkusím dát do vyhledávače jeho anglickou verzi jména, a ty odkazy opravím. Neříkám že se odhalí všechny, ale je to lepší než nic. Proti ponechání přesměrování s titulem Ing., Mudr. a podobně souhlasím, v názvu článků i na prvním řádku nemají tituly co dělat, ale v dalším textu, infoboxu nebo jako přesměrované názvy jsou samozřejmě užitečné.--Senimo 14. 8. 2010, 12:25 (UTC)

Naprosto nesouhlasím s tituly v redirech. Ale žel končím s diskusí, protože na pár dní odjíždím z dosahu netu. Svůj názor jsem ale vyjádřil.--Ben Skála 14. 8. 2010, 12:28 (UTC)

Za prvé se na ně nepřijde hned. Za druhé je diskusse vždy dobrá, protože se problém vyřeší jednou pro vždy. V opačném případě nás čekají mnohá zbytečná AfD. Nemohli by delecionisté pro jednou ustoupit? —Guy Peters 14. 8. 2010, 11:55 (UTC)

No, např. já jsem spíše inkluzionista, ale v tomto souhlasím s Tchořem.--Ben Skála 14. 8. 2010, 11:58 (UTC)

Mají na nějaké cizW ta přesměrování od titulů? bych si k tomu přečetl nějakou smysluplnější diskuzi? Určitě jsem proti rediktům s překlepů, ale s tituly je to tak 50:50,,--H11 14. 8. 2010, 13:40 (UTC)

Přátelé. Znovu si dovoluji zopakovat, že vůbec nejde o to, aby se nějaká přesměrování vytvářela (ani s tituly), ale aby se již vytvořená (z jakéhokoliv důvodu) nemazala. Ano, je to proti pořádku a čistotě, ale ta na wiki illusorní. —Guy Peters 14. 8. 2010, 15:05 (UTC)

Proč by se neměla mazat zbytečná přesměrování? Každé přesměrování musel někdo vytvořit. Tahle debata vznikla po novém vytvoření a teprve následném smazání přesměrování s titulem.--Zdenekk2 14. 8. 2010, 15:46 (UTC)

Placený Reflex

Díval jsem se, že na Wikipedii máme spoustu odkazů na placené články Reflexu. Podle WP:EO by se nemělo odkazovat „…na weby, které před zobrazením relevantního obsahu vyžadují registraci nebo zaplacení poplatku.“ Co tedy dál? Smazat takové externí odkazy? --Ragimiri 14. 8. 2010, 18:15 (UTC)

Navrhuji přesměrování na archivovanou verzi článků na archive.org. Nevím jak to je z legálního hlediska, ale je to rozhodně praktičtější než hromadné odstranění zdrojů. — dqd; 14. 8. 2010, 19:03 (UTC)