Marcel Lefebvre: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Luckas-bot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: ca:Marcel Lefebvre
Mariin (diskuse | příspěvky)
Řádek 61: Řádek 61:
* [[Kněžské bratrstvo svatého Pia X.]]
* [[Kněžské bratrstvo svatého Pia X.]]
* [[Katolický tradicionalismus]]
* [[Katolický tradicionalismus]]
* [[http://katolicka-kultura.sweb.cz/biskupove_fsspx/biskupove_fsspx.html Biskupové kněžského bratrstva FSSPX]]


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===

Verze z 1. 8. 2010, 15:10

Šablona:Infobox Osoba

Marcel-François Lefebvre (29. listopadu 1905, Tourcoing25. března 1991, Martigny) byl francouzský arcibiskup, katolický tradicionalista a zakladatel Kněžského bratrstva sv. Pia X.

Narodil se jako třetí potomek z celkem osmi dětí. Vyrůstal v katolickém prostředí, jeho matka Gabrielle Lefebvre byla členkou III. řádu svatého Františka, a již od mládí byl připravován na kněžskou dráhu. Roku 1923 vstoupil do kněžského semináře. Po ukončení studií byl vysvěcen na kněze a rok působil jako vikář v Marais de Lomme. Posléze působil jako profesor dogmatiky a exegese na semináři v Libreville. Od roce 1934 seminář vedl. Po dvou letech byl pověřen vedení mise v Dangile.

Za 2. světové války působil v Africe, jeho otec René Lefebvre byl ve Francii zatčen za účast v odboji a posléze zemřel v koncentračním táboře v Sonnenburgu. V roce 1945 byl povolán zpět do Francie, ale vydržel v ní jen 18 měsíců, protože byl jmenován apoštolským vikářem v Dakaru. Po roce působení byl již apoštolským delegátem pro celou francouzsky mluvící Afriku. V roce 1955 se stal prvním arcibiskupem v Dakaru. Během jeho působení v Senegalu výrazně napomohl rozvoji křesťanství v této zemi.

V roce 1962 opustil na přání Jana XXIII. dakarskou diecézi a stal se biskupem v Tulle a titulárním arcibiskupem. Ovšem již po půl roce byl zvolen generálním představeným kongregace Otců sv. Ducha. Velký zlom jeho životě představoval 2. vatikánský koncil, kde se výrazně angažoval na straně tradičních katolíků a proti „protestantizaci“ církve. Po koncilu zůstal generálním představeným Otců sv. Ducha, roku 1968 se své funkce pro nemožnost hájit tradiční nauku vzdal. Působil dále jako předseda komise pro africké katechismy.

Ve věku 65 let vypracoval stanovy kněžské sdružení, jehož úkolem je výchova a pastorace kněží. Kněžské bratrstvo sv. Pia X. bylo založeno na svátek Všech svatých v roce 1970. Již od svého založení bylo Bratrstvo kritizováno některými liberály[zdroj?] z řad církve, nejvíce asi kardinálem Villotem. V roce svého založení bylo sídlo Bratrstva přesunuto z Freiburgu do Ecônu. Ve Freiburgu se Bratrstvo pokusil zrušit tamní biskup Pierre Mamie, ale tento úkon nebyl v souladu s církevním právem, jelikož takovéto zrušení by mohlo být učiněno pouze z Vatikánu.

V průběhu let se začalo Kněžské bratrstvo sv. Pia X. šířit do dalších zemí a vysvětilo řadu kněží. V roce 1983 složil Msgre Lefebvre svou funkci a uvedl do ní svého nástupce Franze Schmidbergera.

Jelikož hrozilo, že se nenajde biskup, který byl po jeho smrti prováděl svěcení, žádal Jana Pavla II. o vysvěcení nových biskupů. K dohodě nedošlo a tak 30. června 1988 rozhodl vysvětit čtyři nové biskupy, aby mohli pokračovat v jeho díle, i bez souhlasu seshora. Svěcení se konalo 30. června 1988 za účasti biskupa Castro Mayera jako spolusvětitele a čtyř brazilských kněží, kteří jej doprovázeli. Nově vysvěcení biskupové byli oprávněni pouze udílet svěcení, jurisdikci jim Lefebvre, aby se nedopustil schizmatu, nepředal.

Kněžské bratrstvo sv. Pia X. zastává názor, že tato svěcení nemusejí znamenat exkomunikaci a schizma s katolickou církví, nicméně odpovědní představitelé katolické církve konstatovali již 1. července téhož roku, že daný čin znamená automatickou exkomunikaci Lefebvra i spolusvětitele. Papež Jan Pavel II. v apoštolském listu Ecclesia Dei jednoznačně vyhlásil, že důsledkem vědomé spolupráce s bratrstvem je exkomunikace.

Odkazy

Související články

Šablona:Portál Křesťanství

Externí odkazy


Šablona:Pahýl - duchovní