Jan Tanner

Jan Tanner (17. srpna 1623 v Plzni – 4. listopadu 1694 v Praze) byl významným členem jezuitského řádu a spisovatel generace Bohuslava Balbína.

V osmnácti letech roku 1641 vstoupil do jezuitského řádu. Noviciát absolvoval v Brně, poté studia v pražském Klementinu. Působil jako pedagog v jezuitských kolejích v Praze a Olomouci (1664-1674). Poté se stal v Praze regentem knihovny konviktu sv. Bartoloměje, děkanem filosofické fakulty a zpovědníkem pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna. Spolu se svým mladším bratrem Matějem podnikal výraznou misijní činnost, především na Těšínsku. Nechal budovat hustou síť kapliček v okolí Prahy. Zemřel v Praze 4. listopadu 1694.

Dílo

Kromě spisů teologických, či hagiografických (Život sv. Václava nebo Život Alberta Chanovského), se věnoval tehdy velmi oblíbeným genealogickým pracem. Zabýval se rodem Valdštejnů a Šternberků.

Jeho asi nejznámějším dílem je spis Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavi (česky 1679, latinsky 1690, německy 1680, 1705). V ní popsal všech 44 kaplí této poutní cesty vzniklé roku 1674 směřující k našemu nejslavnějšímu baroknímu poutnímu místu – Staré Boleslavi, kde bylo uchováváno Palladium země české. Každé zastavení je doprovázeno rytinou oblíbeného pražského rytce Samuela Dvořáka (1689) s příslušným vyobrazením výzdoby kaple. Díky této knize můžeme dnes již neúplně dochovanou cestu rekonstruovat.

Bibliografie

• TANNER, Jan. Žiwot a Sláwa Swatého Wacslawa Mučedlnjka, Knjžete, Krále, a Patrona Cžeského. Překlad Felix Kadlinský. Praha: Tiskárna jezuitská, 1669. Dostupné online. S. [12], 147. 

Literatura

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Tanner

• KURANDA Miroslav: Z Prahy do Staré Boleslavi svatou cestou podél čtyřiačtyřiceti kapliček a svatováclavskou cestou ze Staré Boleslavi do Prahy, 2009