Siegfried II. z Westerburku: Porovnání verzí
m Stránka Siegfired II. Westerburský přemístěna na stránku Siegfried II. Westerburský: Oprava typografické chyby |
přepis tvaru jména podle Lucemburků od Hoensche |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
== Život == |
== Život == |
||
Siegfried, syn [[runkel (stát)|runkel]]ského hraběte Siegfrieda IV., byl vysvěcen na arcibiskupa v březnu 1275. {{#tag:ref|K vysvěcení došlo v [[Lyon]]u, protože [[Kolín nad Rýnem]], původní arcibiskupské sídlo, bylo od roku 1268 stiženo [[klatba|klatbou]]. Siegfried záhy po svém uvedení do úřadu klatbu zrušil.|group="pozn."}} Roku 1283 se zapletl do [[Válka o limburské dědictví|války o limburské dědictví]], kde se postavil na stranu hraběte [[ |
Siegfried, syn [[runkel (stát)|runkel]]ského hraběte Siegfrieda IV., byl vysvěcen na arcibiskupa v březnu 1275. {{#tag:ref|K vysvěcení došlo v [[Lyon]]u, protože [[Kolín nad Rýnem]], původní arcibiskupské sídlo, bylo od roku 1268 stiženo [[klatba|klatbou]]. Siegfried záhy po svém uvedení do úřadu klatbu zrušil.|group="pozn."}} Roku 1283 se zapletl do [[Válka o limburské dědictví|války o limburské dědictví]], kde se postavil na stranu hraběte [[Reinald I. z Geldern|Reinalda z Geldern]]. Po prohrané [[bitva u Worringenu|bitvě u Worringenu]] roku 1288, v níž proti němu bojovali i občané jeho sídelního města [[Kolín nad Rýnem|Kolína nad Rýnem]] a během které padl do zajetí, byl nucen odstoupit nepřátelské straně {{#tag:ref|Hrabětům [[Adolf V. z Bergu|Adolfovi V. z Bergu]], [[Eberhard II. z Marky|Eberhardovi II. z Marky]] a brabanstkému vévodovi [[Jan I. Brabantský|Janu I.]]|group="pozn."}} četná území a zaplatit finanční reparace. Jeho porážky využilo i město Kolín nad Rýnem, jež si vynutilo na arcibiskupovi uznání nezávislosti.{{#tag:ref|Tohoto slibu jej ale záhy zprostil papež Mikuláš IV., který se zároveň pokoušel přesvědčit trevírského a mohučského arcibiskupa k podpoře Siegfrieda. |group="pozn."}} Arcibiskup zůstal v zajetí více než rok a po svém propuštění zvolil za své sídlo [[Bonn]]. |
||
Po smrti [[Seznam panovníků Svaté říše římské|krále]] [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] [[Rudolf I. Habsburský|Rudolfa I.]] se jakožto jeden z [[kurfiřt]]ů zasadil o zvolení svého švagra [[Adolf Nasavský|Adolfa Nasavského]] novým panovníkem. 24. června jím byl Adolf v [[Cáchy|Cáchách]] korunován na římského krále. Siegfriedova podpora Adolfa namísto předpokládaného Rudolfova syna Albrechta byla motivována zejména snahou o opětovné získání ztracených území. Ty mu ve [[smlouva z Andernachu|smlouvě z Andernachu]] nový král skutečně potvrdil, avšak Siegfriedovi se nikdy nepodařilo je získat nazpět. Stejně tak neuspěl ve snaze znovu připojit pod svou kontrolu území Kolína nad Rýnem. Zemřel 7. dubna [[1297]], jeho tělo bylo pochováno v [[Bonnská katedrála|Bonnské katedrále]]. |
Po smrti [[Seznam panovníků Svaté říše římské|krále]] [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] [[Rudolf I. Habsburský|Rudolfa I.]] se jakožto jeden z [[kurfiřt]]ů zasadil o zvolení svého švagra [[Adolf Nasavský|Adolfa Nasavského]] novým panovníkem. 24. června jím byl Adolf v [[Cáchy|Cáchách]] korunován na římského krále. Siegfriedova podpora Adolfa namísto předpokládaného Rudolfova syna Albrechta byla motivována zejména snahou o opětovné získání ztracených území. Ty mu ve [[smlouva z Andernachu|smlouvě z Andernachu]] nový král skutečně potvrdil, avšak Siegfriedovi se nikdy nepodařilo je získat nazpět. Stejně tak neuspěl ve snaze znovu připojit pod svou kontrolu území Kolína nad Rýnem. Zemřel 7. dubna [[1297]], jeho tělo bylo pochováno v [[Bonnská katedrála|Bonnské katedrále]]. |
||
Verze z 8. 7. 2010, 11:43
Siegfried II. Westerburský († 7. dubna 1297) byl středověký německý duchovní, který mezi lety 1275 až 1297 zastával úřad kolínského arcibiskupa.
Život
Siegfried, syn runkelského hraběte Siegfrieda IV., byl vysvěcen na arcibiskupa v březnu 1275. [pozn. 1] Roku 1283 se zapletl do války o limburské dědictví, kde se postavil na stranu hraběte Reinalda z Geldern. Po prohrané bitvě u Worringenu roku 1288, v níž proti němu bojovali i občané jeho sídelního města Kolína nad Rýnem a během které padl do zajetí, byl nucen odstoupit nepřátelské straně [pozn. 2] četná území a zaplatit finanční reparace. Jeho porážky využilo i město Kolín nad Rýnem, jež si vynutilo na arcibiskupovi uznání nezávislosti.[pozn. 3] Arcibiskup zůstal v zajetí více než rok a po svém propuštění zvolil za své sídlo Bonn.
Po smrti krále Svaté říše římské Rudolfa I. se jakožto jeden z kurfiřtů zasadil o zvolení svého švagra Adolfa Nasavského novým panovníkem. 24. června jím byl Adolf v Cáchách korunován na římského krále. Siegfriedova podpora Adolfa namísto předpokládaného Rudolfova syna Albrechta byla motivována zejména snahou o opětovné získání ztracených území. Ty mu ve smlouvě z Andernachu nový král skutečně potvrdil, avšak Siegfriedovi se nikdy nepodařilo je získat nazpět. Stejně tak neuspěl ve snaze znovu připojit pod svou kontrolu území Kolína nad Rýnem. Zemřel 7. dubna 1297, jeho tělo bylo pochováno v Bonnské katedrále.
Poznámky
- ↑ K vysvěcení došlo v Lyonu, protože Kolín nad Rýnem, původní arcibiskupské sídlo, bylo od roku 1268 stiženo klatbou. Siegfried záhy po svém uvedení do úřadu klatbu zrušil.
- ↑ Hrabětům Adolfovi V. z Bergu, Eberhardovi II. z Marky a brabanstkému vévodovi Janu I.
- ↑ Tohoto slibu jej ale záhy zprostil papež Mikuláš IV., který se zároveň pokoušel přesvědčit trevírského a mohučského arcibiskupa k podpoře Siegfrieda.
Reference
- V tomto článku byl použit překlad textu z článku Siegfried II of Westerburg na anglické Wikipedii.