Sága

Sága (pochází z islandského slova saga, množné číslo sögur) je označení pro příběh s tematikou dávné skandinávské a germánské historie, o prvních vikingských výpravách, osidlování Islandu a krevní msty mezi islandskými rodinami. Většinou jsou psány islandštinou nebo starou norštinou.

Jedná se o epické příběhy v próze s častým vkládáním veršů v aliteračním verši (většinou jako veršované promluvy postav či básně, složené postavami ságy nebo odkazy na veršované zpracování příslušného příběhu), týkající se hrdinských skutků dávných dnů, životopisů důležitých mužů, často Vikingů, někdy křesťanů, ale často pohanů. Příběhy jsou většinou realistické, s výjimkou legendárních ság, ság o světcích či biskupech a také s výjimkou ság, ovlivněných evropskými romancemi. Ty jsou někdy romantizovány či obsahují fantastické motivy.

Původ

Islandský termín saga (plurál sögur) může znamenat jednak „to, co je řečeno, sdělení“, ale i „příběh, povídka“. Souvisí s anglickým slovesem say a německým slovesem sagen (oboje znamená mluvit). Islandské ságy jsou založeny na ústním podání a často se zkoumáním ságy dá odhalit její historický základ. Historická přesnost ság je ale předmětem sporů. Většina rukopisných záznamů ság byla v 17. století převezena do Dánska nebo do Švédska, ale později vrácena na Island.

Ságy jsou o králích (např. Heimskringla), obyčejných lidech (Bandamanna saga) a významných osobnostech (Egils saga), poměrně často také líčí příběh rodu v nějakém období (Sága o lidech z Lososího údolí). Ságy popisují část historie severských zemí. Často jsou v nich zmiňovány Britské ostrovy, Francie a Severní Amerika (ta ovšem byla v příbězích poznána až na počátku 20. století).

Většina ság pocházejících z Islandu se odehrává mezi lety 930 - 1030, takže je toto období v islandské historii dnes nazýváno söguöld (Doba ság). Ságy o králích a biskupech jsou samozřejmě zařazovány do období života dotyčné osobnosti. Většina ság byla zaznamenána mezi lety 1190 - 1320, někdy ale tyto ságy měly často mnohem delší historii v ústním podání. Některé jsou čirá fikce, u některých známe jejich zdroje (autor Ságy o králi Sverrirovi se s ním setkal a uvedl jako zdroj jeho vyprávění). Mytologická teorie o vzniku ság tvrdí, že děj a postavy ság často vznikly přesunutím mytologického materiálu do jiného dějinného prostředí.

Obsah a styl

Většina ság se odehrává v období na pomezí, jak historickém, tak duchovním, mezi pohanstvím a křesťanstvím, vyskytuje se motiv hříčky osudu.

Styl ság je neosobní, hutný, bez vysvětlování příčiny nějaké události. Věci se stávají a lidé jednají, tak, jak jednají, nicméně není vysvětleno proč. Postavy jsou obvykle uvedeny větou typu „Byl muž jménem…“, po které následuje stručný životopis, genealogie a stručný popis vztahů k ostatním postavám ságy. Povaha postav je líčena přes jejich činy, popisy myšlení a psychologie postav zcela chybí, nanejvýše jsou shrnuty větou typu byl znamenitý vůdce. Mezi postavami jsou spletité vztahy, zahrnující přátelství, rodovou příslušnost, sňatky, sousedství.

Jeden z nejčastějších motivů je boj proti nadpřirozenému či fantastickému protivníkovi. Filozofie hrdinů ság je přibližně taková: život je krátký a nejistý, jediná jistota je v něm posmrtná sláva, kterou jsme povini si za života dobýt. Příčiny jednání hrdinů ság nejsou nijak vysvětleny, nevyplývají-li z příběhu samotného.

Často hrají v sáze nějakou roli nadpřirozené síly, zejména věštění (často prorokování ze snů). Děj ságy se často točí kolem sporu krevní msty mezi rody, podstatnou část děje zabírají právnické záležitosti a soudní jednání.

Dělení ság

Ságy se dělí do několika skupin:

• Královské ságy - většinou pocházejí z 12. století - 14. století, jde o životopisy skandinávských králů.
• Islandské ságy - líčí události na Islandu v 10. století a na začátku 11. století, převážně události související s přijetím křesťanství. Jde o rodové ságy, což znamená, že líčí příběh jednoho rodu, ne jednoho jednotlivce.
• þættir (jednotné číslo þáttr, tj. krátké povídky o Islanďanech) - zpracovávají tutéž látku jako islandské ságy, jen podstatně kratším způsobem.
• Legendární ságy - kombinují historii s mýty a legendami, vyznačují se podstatně větším podílem fantastických motivů.
• Rytířské ságy - jde většinou o překlady středověkých rytířských romancí a písní žánru chanson de geste formou ságy.

Ságy v češtině

Některé ságy jsou dostupny v češtině, a to převážně jako součást překladatelského díla Ladislava Hegera. Jedná se o tato díla:

• Saga o Grettim - vyšlo v roce 1957 v SNKLHU jako součást edice Živá díla minulosti, překlad Ladislav Heger
• Sága o svatém Olavu (autorem ságy je patrně patrně Snorri Sturluson) - vyšlo v roce 1967 v nakladatelství Lidová demokracie, překlad Ladislav Heger.
• Staroislandské ságy - soubor pěti ság, vyšel v SNKLU v roce 1965 v překladu a edici Ladislava Hegera.
• Edda a Sága o Ynglinzích - Sága o Ynglinzích vyšla společně s Prozaickou Eddou, Argo, 2003, překlad Helena Kadečková.

Externí odkazy

• Volně stažitelné materiály ke studiu ság (většinou anglicky)
• Texty islandských ság (islandsky)
• Digitalizovaná stará díla islandské literatury

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saga na anglické Wikipedii.