Karel I. Flanderský: Porovnání verzí

V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Honeybot (diskuse | příspěvky)
716 editací
Oprava opakujících se referencí
Řádek 9: Řádek 9:


Malý Karel zůstal ve Flandrech na dvoře děda a strýce [[Robert II. Flanderský|Roberta II.]], kterého roku 1096 doprovázel během účasti na [[první křížová výprava|kruciátě]]. Strýc zemřel roku 1111 díky nešťastnému pádu z koně v bitvě u Meaux.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Nicholas | jméno = Karen S | titul = Countesses as Rulers in Flanders | příjmení sestavitele = Evergates | jméno sestavitele = Theodore | sborník = Aristocratic women in medieval France | vydavatel = University of Pennsylvania Press | místo = Philadelphia | rok vydání = 1999 | isbn = 0-8122-1700-4 | strany = 118 | jazyk = anglicky}}</ref> Hrabětem se stal Karlův bratranec [[Balduin VII. Flanderský|Balduin]], společník z dětství. Hrabství si příliš neužil, zemřel bezdětný již roku 1119 v bitvě u Bures-en-Bray.<ref>[http://www.genealogie-mittelalter.de/balduine_grafen_von_flandern/balduin_7_mit_dem_beil_graf_1119/balduin_7_mit_dem_beil_graf_von_flandern_1119.html www.genealogie-mittelalter.de]</ref>
Malý Karel zůstal ve Flandrech na dvoře děda a strýce [[Robert II. Flanderský|Roberta II.]], kterého roku 1096 doprovázel během účasti na [[první křížová výprava|kruciátě]]. Strýc zemřel roku 1111 díky nešťastnému pádu z koně v bitvě u Meaux.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Nicholas | jméno = Karen S | titul = Countesses as Rulers in Flanders | příjmení sestavitele = Evergates | jméno sestavitele = Theodore | sborník = Aristocratic women in medieval France | vydavatel = University of Pennsylvania Press | místo = Philadelphia | rok vydání = 1999 | isbn = 0-8122-1700-4 | strany = 118 | jazyk = anglicky}}</ref> Hrabětem se stal Karlův bratranec [[Balduin VII. Flanderský|Balduin]], společník z dětství. Hrabství si příliš neužil, zemřel bezdětný již roku 1119 v bitvě u Bures-en-Bray.<ref>[http://www.genealogie-mittelalter.de/balduine_grafen_von_flandern/balduin_7_mit_dem_beil_graf_1119/balduin_7_mit_dem_beil_graf_von_flandern_1119.html www.genealogie-mittelalter.de]</ref>
Karla, od roku 1117 ženatého s Markétou z Clermontu,<ref>[http://www.mittelalter-genealogie.de/flandern_grafschaft/karl_1_der_gute_von_daenemark_graf_von_flandern_1127.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref> stanovil Balduin svým nástupcem.
Karla, od roku 1117 ženatého s Markétou z Clermontu,<ref name = "mittelalter-genealogie">[http://www.mittelalter-genealogie.de/flandern_grafschaft/karl_1_der_gute_von_daenemark_graf_von_flandern_1127.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref> stanovil Balduin svým nástupcem.


Novopečený hrabě se snažil o obnovu míru a spravedlnosti, získal respekt a oblibu díky své laskavosti a velkorysosti vůči chudým. Byl veleben za upevnění míru ve Flandrech, kterého dosáhl usměrněním výbojů vlastní šlechty na východní pomezí<ref>{{citace knihy | jméno=Georges| příjmení=Duby | odkaz na autora = Georges Duby | titul=Neděle u Bouvines 27. července 1214|vydavatel=Argo| místo= Praha | rok=1996 |strany=100| isbn=80-7203-164-3}}</ref> a zřejmě také pravidelnou každoroční účastí na turnajích,<ref>Duby, str. 104</ref> kde byla příležitost k vybití agrese.
Novopečený hrabě se snažil o obnovu míru a spravedlnosti, získal respekt a oblibu díky své laskavosti a velkorysosti vůči chudým. Byl veleben za upevnění míru ve Flandrech, kterého dosáhl usměrněním výbojů vlastní šlechty na východní pomezí<ref>{{citace knihy | jméno=Georges| příjmení=Duby | odkaz na autora = Georges Duby | titul=Neděle u Bouvines 27. července 1214|vydavatel=Argo| místo= Praha | rok=1996 |strany=100| isbn=80-7203-164-3}}</ref> a zřejmě také pravidelnou každoroční účastí na turnajích,<ref>Duby, str. 104</ref> kde byla příležitost k vybití agrese.
Řádek 15: Řádek 15:
{{Citát|...pro čest země a výcvik svých rytířů utkal s některými hrabaty a knížaty z Normandie. V čele dvou stovek rytířů se účastnil turnajů, čímž přispěl k věhlasu svého jména i k moci a slávě svého hrabství...|dobový kronikář<ref>Duby, str. 98</ref>}}
{{Citát|...pro čest země a výcvik svých rytířů utkal s některými hrabaty a knížaty z Normandie. V čele dvou stovek rytířů se účastnil turnajů, čímž přispěl k věhlasu svého jména i k moci a slávě svého hrabství...|dobový kronikář<ref>Duby, str. 98</ref>}}
[[File:Blessed Charles the Good.jpg|thumb|upright|left|Socha Karla Dobrého v Bruggách]]Roku 1124 se podílel na obraně Francie před německým císařem [[Jindřich V. Sálský|Jindřichem V.]] a byl v zadním voji královského vojska.<ref>{{citace knihy | jméno=Philippe | příjmení=Contamine |odkaz na autora =Philippe Contamine | titul=Válka ve středověku|vydavatel=Argo | místo= Praha | rok=2004 | jazyk = |strany=66-67|isbn =80-7203-615-7|poznámka = [dále jen Contamine]}}</ref> Někdy v tuto dobu se zastal několika rytířů, jimž nechal pro vzpouru vyloupnout oči [[seznam anglických králů|anglický král]] [[Jindřich I. Anglický|Jindřich I.]] Karel reagoval výtkou, že to je proti obyčejům mrzačit rytíře zajaté v boji a sloužící svému pánovi.<ref>{{citace monografie | jméno = Jean | příjmení = Flori | odkaz na autora = Jean Flori | titul = Rytíři a rytířství ve středověku | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 253 | strany = 137 | isbn = 978-80-7021-897-6}}</ref>
[[File:Blessed Charles the Good.jpg|thumb|upright|left|Socha Karla Dobrého v Bruggách]]Roku 1124 se podílel na obraně Francie před německým císařem [[Jindřich V. Sálský|Jindřichem V.]] a byl v zadním voji královského vojska.<ref>{{citace knihy | jméno=Philippe | příjmení=Contamine |odkaz na autora =Philippe Contamine | titul=Válka ve středověku|vydavatel=Argo | místo= Praha | rok=2004 | jazyk = |strany=66-67|isbn =80-7203-615-7|poznámka = [dále jen Contamine]}}</ref> Někdy v tuto dobu se zastal několika rytířů, jimž nechal pro vzpouru vyloupnout oči [[seznam anglických králů|anglický král]] [[Jindřich I. Anglický|Jindřich I.]] Karel reagoval výtkou, že to je proti obyčejům mrzačit rytíře zajaté v boji a sloužící svému pánovi.<ref>{{citace monografie | jméno = Jean | příjmení = Flori | odkaz na autora = Jean Flori | titul = Rytíři a rytířství ve středověku | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 253 | strany = 137 | isbn = 978-80-7021-897-6}}</ref>
V letech [[hladomor]]u se proslavil souborem sociálních opatření,<ref>[http://www.mittelalter-genealogie.de/flandern_grafschaft/karl_1_der_gute_von_daenemark_graf_von_flandern_1127.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref> osobně dohlížel na distribuci chleba a obilí a snažil se zamezit lichvě.
V letech [[hladomor]]u se proslavil souborem sociálních opatření,<ref name = "mittelalter-genealogie"/> osobně dohlížel na distribuci chleba a obilí a snažil se zamezit lichvě.


V dubnu 1127 byl Karel Dobrý zavražděn při modlitbě v chrámu Páně.<ref>{{citace knihy | jméno=Christopher | příjmení=Brooke |odkaz na autora = Christopher Brooke | titul=Evropa středověku v letech 962-1154|vydavatel=Vyšehrad | místo= Praha | rok=2006 | jazyk = |strany=190|isbn =80-7021-831-2}}</ref> Důvodem pro vraždu bylo hrozící prozrazení nízkého původu kapitulárního probošta, jenž své neteře provdával za urozence a své synovce nechával pasovat rytíři. Zbohatlíkova rodina předešla šetření poměrů vraždou hraběte.<ref>Flori, str. 63</ref>
V dubnu 1127 byl Karel Dobrý zavražděn při modlitbě v chrámu Páně.<ref>{{citace knihy | jméno=Christopher | příjmení=Brooke |odkaz na autora = Christopher Brooke | titul=Evropa středověku v letech 962-1154|vydavatel=Vyšehrad | místo= Praha | rok=2006 | jazyk = |strany=190|isbn =80-7021-831-2}}</ref> Důvodem pro vraždu bylo hrozící prozrazení nízkého původu kapitulárního probošta, jenž své neteře provdával za urozence a své synovce nechával pasovat rytíři. Zbohatlíkova rodina předešla šetření poměrů vraždou hraběte.<ref>Flori, str. 63</ref>

Verze z 15. 6. 2010, 18:49

Vražda Karla Dobrého

Příbuzenstvo
otec Knut III. Dánský
matka Adéla Flanderská
manželka Markéta z Clermontu

Karel I. Flanderský, fr. Charles le Bon (1084 ? - 2. března 1127 Bruggy) byl flanderský hrabě z dánské dynastie Estridsenů.

Život

Karel byl synem dánského krále Knuta IV. a Adély, dcery Roberta I. Flanderského. Král Knut byl roku 1086 zavražděn a vdova s malým synkem se uchýlila k otci, kde strávila příštích šest let. Roku 1092 se znovu provdala do Itálie za Rogera Borsu,[1] syna Roberta Guiscarda.

Malý Karel zůstal ve Flandrech na dvoře děda a strýce Roberta II., kterého roku 1096 doprovázel během účasti na kruciátě. Strýc zemřel roku 1111 díky nešťastnému pádu z koně v bitvě u Meaux.[2] Hrabětem se stal Karlův bratranec Balduin, společník z dětství. Hrabství si příliš neužil, zemřel bezdětný již roku 1119 v bitvě u Bures-en-Bray.[3] Karla, od roku 1117 ženatého s Markétou z Clermontu,[4] stanovil Balduin svým nástupcem.

Novopečený hrabě se snažil o obnovu míru a spravedlnosti, získal respekt a oblibu díky své laskavosti a velkorysosti vůči chudým. Byl veleben za upevnění míru ve Flandrech, kterého dosáhl usměrněním výbojů vlastní šlechty na východní pomezí[5] a zřejmě také pravidelnou každoroční účastí na turnajích,[6] kde byla příležitost k vybití agrese.

„ ...pro čest země a výcvik svých rytířů utkal s některými hrabaty a knížaty z Normandie. V čele dvou stovek rytířů se účastnil turnajů, čímž přispěl k věhlasu svého jména i k moci a slávě svého hrabství... “
— dobový kronikář[7]
Socha Karla Dobrého v Bruggách

Roku 1124 se podílel na obraně Francie před německým císařem Jindřichem V. a byl v zadním voji královského vojska.[8] Někdy v tuto dobu se zastal několika rytířů, jimž nechal pro vzpouru vyloupnout oči anglický král Jindřich I. Karel reagoval výtkou, že to je proti obyčejům mrzačit rytíře zajaté v boji a sloužící svému pánovi.[9]

V letech hladomoru se proslavil souborem sociálních opatření,[4] osobně dohlížel na distribuci chleba a obilí a snažil se zamezit lichvě.

V dubnu 1127 byl Karel Dobrý zavražděn při modlitbě v chrámu Páně.[10] Důvodem pro vraždu bylo hrozící prozrazení nízkého původu kapitulárního probošta, jenž své neteře provdával za urozence a své synovce nechával pasovat rytíři. Zbohatlíkova rodina předešla šetření poměrů vraždou hraběte.[11]

Karlova smrt rozpoutala ve Flandrech válku na více než rok.[12] Obyvatelé jati touhou po odplatě se chopili zbraní a zahnali vrahy hraběte do dveří kostela. Vrazi se v božím stánku zabarikádovali a obléhatelé se věnovali plenění a obohacování se.

„ ...plní odvahy a chutě do boje, vidí před sebou obléhané a dávají dohromady veškerou svou odvahu, když pomyslí na to, jak by bylo krásné zemřít za své otce a za svou vlast, jaké slávy by se dostalo vítězům a jak zločinní a proradní byli zrádci, kteří se uchýlili do Kristova chrámu, avšak zejména dychtí po pokladu a stříbře pana hraběte, myslí na kořist, která je čeká, až přemůžou obléhané... “
— Galbert z Brugg[13]

Během celého období však dle Galberta zemřelo pouze sedm lidí. I během útoku na kolegiátní kostel v Bruggách z milosti Boží nezahynul nikdo z toho množství, které vstupovalo dovnitř.[14] Však také francouzský král Ludvík VI. téhož roku přivedl své vojáky do Flander a dle Sugera zanechal vlámské země očištěné a jakoby znovu pokřtěné díky trestu a hojnosti prolité krve.[15] Novým hrabětem byl díky králově zásahu jmenován Vilém Clito, syn normandského vévody Roberta II.[16]

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel I. Flanderský na Wikimedia Commons

Šablona:Portál Belgie Šablona:Portál Středověk

Reference

  1. ↑ www.genealogie-mittelalter.de
  2. ↑ NICHOLAS, Karen S. Countesses as Rulers in Flanders. In: EVERGATES, Theodore. Aristocratic women in medieval France. Philadelphia: University of Pennsylvania Press, 1999. ISBN 0-8122-1700-4. S. 118. (anglicky)
  3. ↑ www.genealogie-mittelalter.de
  4. ↑ a b www.mittelalter-genealogie.de
  5. ↑ DUBY, Georges. Neděle u Bouvines 27. července 1214. Praha: Argo, 1996. ISBN 80-7203-164-3. S. 100. 
  6. ↑ Duby, str. 104
  7. ↑ Duby, str. 98
  8. ↑ CONTAMINE, Philippe. Válka ve středověku. Praha: Argo, 2004. ISBN 80-7203-615-7. S. 66-67. [dále jen Contamine]. 
  9. ↑ FLORI, Jean. Rytíři a rytířství ve středověku. Praha: Vyšehrad, 2008. 253 s. ISBN 978-80-7021-897-6. S. 137. 
  10. ↑ BROOKE, Christopher. Evropa středověku v letech 962-1154. Praha: Vyšehrad, 2006. ISBN 80-7021-831-2. S. 190. 
  11. ↑ Flori, str. 63
  12. ↑ Duby, str. 124
  13. ↑ Duby, str. 122
  14. ↑ Duby, str. 125
  15. ↑ Duby, str. 83
  16. ↑ EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 129. 

Externí odkazy

Nevložen titul!
1119 – 1127
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_I._Flanderský&oldid=5471451“