Množné číslo

Množné číslo je varianta gramatická kategorie čísla, která označuje skutečnost, že se jedná o více než o jeden kus. Používá se jak u jmen (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno), tak u sloves. Zvláštním případem množného čísla je dvojné číslo.

Standardním latinským označením množného čísla je termín plurál, který pochází z latinského plures a znamená více; zkratka je obvykle pl.

Množné číslo se v některých případech používá i k označení jednotlivé osoby, přičemž může zesílit nebo naopak oslabit její význam: vykání nebo onikání je projevem úcty, královský plurál (plural maiestaticus) zdůrazňuje funkci mluvčího, autorský plurál je vykládán jako projev skromnosti, který oslabuje důraz na autora.

V první osobě (my) může být plurál buď exkluzivní (nezahrnuje adresáta sdělení) nebo inkluzivní (zahrnuje jak mluvčího, tak adresáta sdělení). V některých jazycích je exkluzivní a inkluzivní plurál gramaticky odlišen. Zvláštním případem inkluzivního plurálu je empatický plurál, který personální transpozicí nahrazuje druhou osobu (mluvčího nezahrnuje fakticky, ale jen jako symbolický projev spoluúčasti).