Jan Tanner: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 11. 6. 2010, 01:09

Jan Tanner (17. srpna 1623 v Plzni – 4. listopadu 1694 v Praze) byl významným členem jezuitského řádu a spisovatel generace Bohuslava Balbína.

V osmnácti letech roku 1641 vstoupil do jezuitského řádu. Noviciát absolvoval v Brně, poté studia v pražském Klementinu. Působil jako pedagog v jezuitských kolejích v Praze a Olomouci (1664-1674). Poté se stal v Praze regentem knihovny konviktu sv. Bartoloměje, děkanem filosofické fakulty a zpovědníkem pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna. Spolu se svým mladším bratrem Matějem podnikal výraznou misijní činnost, především na Těšínsku. Nechal budovat hustou síť kapliček v okolí Prahy. Zemřel v Praze 4. listopadu 1694.

Dílo

Kromě spisů teologických, či hagiografických (Život sv. Václava nebo Život Alberta Chanovského), se věnoval tehdy velmi oblíbeným genealogickým pracem. Zabýval se rodem Valdštejnů a Šternberků.

Jeho asi nejznámějším dílem je spis Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavi (česky 1679, latinsky 1690, německy 1680, 1705). V ní popsal všech 44 kaplí této poutní cesty vzniklé roku 1674 směřující k našemu nejslavnějšímu baroknímu poutnímu místu – Staré Boleslavi, kde bylo uchováváno Palladium země české. Každé zastavení je doprovázeno rytinou oblíbeného pražského rytce Samuela Dvořáka (1689) s příslušným vyobrazením výzdoby kaple. Díky této knize můžeme dnes již neúplně dochovanou cestu rekonstruovat.

Bibliografie

TANNER, Jan. Žiwot a Sláwa Swatého Wacslawa Mučedlnjka, Knjžete, Krále, a Patrona Cžeského. Překlad Felix Kadlinský. Praha: Tiskárna jezuitská, 1669. Dostupné online. S. [12], 147.

Literatura

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Tanner

KURANDA Miroslav: Z Prahy do Staré Boleslavi svatou cestou podél čtyřiačtyřiceti kapliček a svatováclavskou cestou ze Staré Boleslavi do Prahy, 2009

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Jan Tanner''' ([[17. srpen|17. srpna]] [[1623]] v [[Plzeň|Plzni]] – [[4. listopad]]u [[1694]] v [[Praha|Praze]]) byl významným členem [[jezuité|jezuitského řádu]] a [[spisovatel]] generace [[Bohuslav Balbín|Bohuslava Balbína]].
-V osmnácti letech roku [[1641]] vstoupil do [[jezuité|jezuitského řádu]].  Noviciát absolvoval v [[Brno|Brně]], poté studia v pražském [[Klementinum|Klementinu]]. Působil jako pedagog v jezuitských kolejích v [[Praha|Praze]] a [[Olomouc|Olomouci]] ([[1664]]-[[1674]]). Poté se stal v Praze regentem knihovny konviktu [[Svatý Bartoloměj|sv. Bartoloměje]], [[děkan]]em [[filosofická fakulta|filosofické fakulty]] a zpovědníkem [[Pražská arcidiecéze|pražského arcibiskupa]] [[Jan Bedřich z Valdštejna|Jana Bedřicha z Valdštejna]]. Zemřel v [[Praha|Praze]] 4. listopadu [[1694]].
+V osmnácti letech roku [[1641]] vstoupil do [[jezuité|jezuitského řádu]].  Noviciát absolvoval v [[Brno|Brně]], poté studia v pražském [[Klementinum|Klementinu]]. Působil jako pedagog v jezuitských kolejích v [[Praha|Praze]] a [[Olomouc|Olomouci]] ([[1664]]-[[1674]]). Poté se stal v Praze regentem knihovny konviktu [[Svatý Bartoloměj|sv. Bartoloměje]], [[děkan]]em [[filosofická fakulta|filosofické fakulty]] a zpovědníkem [[Pražská arcidiecéze|pražského arcibiskupa]] [[Jan Bedřich z Valdštejna|Jana Bedřicha z Valdštejna]]. Spolu se svým mladším bratrem [[Matěj Tanner|Matějem]] podnikal výraznou misijní činnost, především na Těšínsku. Nechal budovat hustou síť kapliček v okolí Prahy. Zemřel v [[Praha|Praze]] 4. listopadu [[1694]].
+== Dílo ==
 Kromě spisů [[teologie|teologických]], či hagiografických (Život [[Svatý Václav|sv. Václava]] nebo Život [[Albert Chanovský|Alberta Chanovského]]), se věnoval tehdy velmi oblíbeným [[genealogie|genealogickým]] pracem. Zabýval se rodem [[Valdštejnové|Valdštejnů]] a [[Šternberkové|Šternberků]].
-Jeho asi nejznámějším dílem je spis Svatá cesta z Prahy do [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]] (česky [[1679]], latinsky [[1690]], německy [[1680]], [[1705]]). V ní popsal všech 44 kaplí této poutní cesty vzniklé roku [[1674]] směřující k našemu nejslavnějšímu [[baroko|baroknímu]] [[poutní místo|poutnímu místu]] – [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]], kde bylo uchováváno [[Palladium země České]]. Každé zastavení je doprovázeno rytinou oblíbeného pražského rytce Samuela Dvořáka ([[1689]]) s příslušným vyobrazením výzdoby kaple. Díky této knize můžeme dnes již neúplně dochovanou cestu rekonstruovat.
+Jeho asi nejznámějším dílem je spis Svatá cesta z Prahy do [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]] (česky [[1679]], latinsky [[1690]], německy [[1680]], [[1705]]). V ní popsal všech 44 kaplí této poutní cesty vzniklé roku [[1674]] směřující k našemu nejslavnějšímu [[baroko|baroknímu]] [[poutní místo|poutnímu místu]] – [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]], kde bylo uchováváno [[Palladium země české]]. Každé zastavení je doprovázeno rytinou oblíbeného pražského rytce Samuela Dvořáka ([[1689]]) s příslušným vyobrazením výzdoby kaple. Díky této knize můžeme dnes již neúplně dochovanou cestu rekonstruovat.
-== Dílo ==
+== Bibliografie ==
 * {{Citace monografie
  | příjmení = Tanner