Většina: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
SieBot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: da:Majoritet
Řádek 28: Řádek 28:
{{Portál Politika}}
{{Portál Politika}}
* [[Menšina]]
* [[Menšina]]

{{Většiny}}


[[Kategorie:Hlasování]]
[[Kategorie:Hlasování]]

Verze z 4. 6. 2010, 01:01

Většina znamená větší část (lidí nebo věcí), opakem je menšina. Pojem většina se často používá v souvislosti s hlasováním a rozhodováním. Při hlasování o různých záležitostech (parlament, společníci právnických osob apod.) je vždy definováno, jaká většina je potřeba k přijetí určitého rozhodnutí. V praxi se používá celá řada různých většin. Většina bez přívlastku znamená vždy „více než polovina“.

Druhy většiny

Relativní většina

Podrobnější informace naleznete v článku Relativní většina.

Relativní většinu je největší díl množiny. Má ji ten, kdo má více hlasů než každý jiný.

Relativní většina je dobře známá z parlamentních voleb. Díky relativní většině vítězí ta strana, která dostane od voličů nejvíce hlasů. Není přitom potřeba získat nadpoloviční většinu hlasů.

Rozhodování relativní většinou je nejslabší formou přijímání nějakého rozhodnutí hlasováním. Na výsledek nemá žádný vliv počet propadlých hlasů, hlasů, které se zdržely hlasování, ani počet hlasů, které hlasovaly pro jiné alternativy.

V České republice musí vítězná strana parlamentních voleb obvykle vytvořit koalici s některými méně úspěšnými stranami, aby společně dosáhly většinu absolutní.

Absolutní většina

Podrobnější informace naleznete v článku Absolutní většina.

Absolutní většina je nadpoloviční většina z přesně definovaného celkového počtu hlasů. Do celkového počtu hlasů se obvykle mimo hlasů pro a proti započítávají i hlasy neplatné a hlasy, které se zdržely hlasování. Stručně řečeno: Absolutní většinu má ten, kdo má více než polovinu hlasů, které mohly být odevzdány.

Prostá většina

Prostá většina představuje nadpoloviční většinu ze všech platných odevzdaných hlasů. Stejně jako u většiny relativní se nepočítá ze všech potenciálních hlasů, ale pouze z hlasů, které hlasovaly pro některou z alternativ. Prostá většina proto může být dosažena i tehdy, pokud pro jednu alternativu hlasu hlasovala menšina, ale většina potenciálních hlasů propadla kvůli neúčasti na hlasování.

Kvalifikovaná většina

Podrobnější informace naleznete v článku Kvalifikovaná většina.

Kvalifikovanou většinu má ten, kdo má předem stanovený podíl hlasů, který je zpravidla větší než u dosud jmenovaných většin (např. 2/3 hlasů). V českém ústavním řádu je to zpravidla 60 % neboli 3/5 hlasů.

Vztah jednotlivých druhů většiny

Každá absolutní většina je zároveň většina prostá. Každá prostá většina je zároveň většina relativní.

Související články

Šablona:Portál Politika