Jana Eyrová

Charlotte Brontëová na obraze George Richmonda

Jana Eyrová je román anglické spisovatelky Charlotte Brontëové, který vydala v roce 1847 pod pseudonymem Currer Bell.

Kniha se dočkala okamžitého úspěchu u kritiky i čtenářů, velký obdiv na jeho adresu vyslovil např. William Makepeace Thackeray, kterému Charlotte Brontëová poté věnovala druhé vydání. Román inspiroval řadu dalších umělců a patří k největším klenotům klasické světové literatury. O jeho významu svědčí i vznik cca 30 filmových, televizních a muzikálových adaptací.

Román je na tehdejší poměry velice pokrokový, protože nekopíruje pouze zásady romantismu, ale objevují se v něm i nové, realistické prvky a motivy.

Šablona:Spoiler

Děj románu

Titulní strana prvního vydání

Jana Eyrová ještě jako malá holčička ztratila rodiče a jedinou příbuznou byla paní Reedová, která slíbila svému manželovi - bratrovi Janiny matky, než zemřel, že se o malou Janu postará. Sama už měla tři děti - dvě děvčátka a jednoho chlapce. Ať Jana dělala cokoliv, vždy se to tetě nelíbilo a nikdy se jí nezavděčila. Její děti Janu šikanovaly, děvčátka jí opovrhovala, ale Jan ji trápil nejen duševně, ale i fyzicky. Leckdy ji uhodil, když se nikdo nedíval, bral jí její oblíbené věci, žaloval a donášel. Jednoho dne to Jana nevydržela a když jí Jan sebral i oblíbenou knihu a uhodil jí, vrhla se na něho. Přivolaná teta vzala Janu a odvedla ji do pokoje svého zemřelého manžela, kde Janu na noc zamkla. Pro Janu byl pokoj plný děsu a strachu, měla hrůzu ze tmy a zdálo se jí, že tam je duch mrtvého pana Reeda. Zhroutila se a omdlela. Našla ji služebná a hned byl přivolán lékař. Teta Reedová se po této zkušenosti rozhodla, že Janu pošle do nějaké vzdálené školy, aby se jí navždy zbavila. Jakmile se malá Jana z nervového zhroucení uzdravila, poslali ji do školy v Lowoodu.

Tady měly dívky velmi přísný režim a byly i fyzicky trestány. Vedoucí školy velmi šetřil. Dívky dostávaly malé porce, málo jim topil a měly nedostatečné oblečení. Každé ráno se myly ve studené vodě a vlasy musely mít staženy úhledně do drdolu. Každé odpoledne trávily povinně hodinu na zahradě, a to i v nejnevlídnějším a nejhorším počasí. Jana si našla kamarádku Helenu, která byla chytrá a hodná. Věřila v Boha a dodávala Janě sílu, aby vůbec zvládla utrpení ve škole. Na Helenu si zasedly všechny učitelky vyjma ředitelky, která ji měla naopak ráda. Helena si nikdy nepostěžovala. Náročné hodiny ve škole, všudepřítomná zima a odpoledne trávená v mrazivé zahradě přispěly k tomu, že se ve škole rozmohly nemoci. Na jednu z nich Helena umírá.

Jana jako jedna z mála přečkala zlé časy a dokonce se na dva roky stala učitelkou. Po dvou letech si podala inzerát a ozvala se jí paní Fairfaxová ze šlechtického sídla v Thornfieldu.

Osmnáctiletá Jana se tak dostala do rodiny Rochesterů a ujala se malé Adélky. Postupem doby se zamilovala do pana Rochestera a city mladé vychovatelky byly opětovány. V té době se Jana dozvídá, že její teta, paní Reedová, která ji poslala do lowoodské školy a ztratila o ni zájem, umírá a chce Janu ještě na smrtelné posteli vidět. Jana odjíždí a dozví se od ní, že její jediný žijící příbuzný jí před několika lety hledal jako jediného dědice. Když se pak vrátí domů, pan Rochester Janu požádá o ruku. V den svatby se však vyjevila skutečnost, že Rochester je již ženatý. Už 15 let měl za manželku šílenou Španělku, kterou držel pod zámkem na půdě svého domu.

Nešťastná Jana z Rochesterova sídla uprchla, seznámila se náhodou s příbuznými, o nichž neměla tušení, a po strýci zdědila velké peníze. Z náhlého popudu vidět ještě milovaného Rochestera, kterého musela proti své vůli opustit, se vrací do Thorfieldu, kde zjistí, že v domě vypukl požár, který založila Rochestrova žena, a sídlo vyhořelo. Při požáru se Rochesterova žena zabila skokem z terasy. On se snažil ji zachránit, ale přišel přitom o oko a navíc mu museli amputovat ruku. Nakonec Rochester oslepl úplně a přestěhoval se proto s nejvěrnějšími sluhy do odlehlého malého domu, kde ho našla Jana a i přes jeho postižení se rozhodla si ho vzít. Postupem času se Rochestrovi začal postupně vracet zrak. Jinak spolu žili šťastně až do smrti. Šablona:Endspoiler

Literatura

• MACURA, Vladimír a kolektiv. Slovník světových literárních děl 1/ A-L. Praha: Oden, 1989. ISBN 80-207-0948-7. S. 475. 

Filmové adaptace

Pýcha a předsudek se dočkala mnoha televizních a filmových adaptací:

• 1938 Jana Eyrová , v hlavních rolích Susannah York a George C. Scott
• 1996 Jane Eyre , v hlavních rolích Anna Paquin a Nic Knight