Diskuse:Fotosyntéza

WikiProjekt Chemie

obor: Biochemie

Kvalita:  nejlepší článek

Tento článek již dosáhl úrovně nejlepších článků. Stále však můžete přidávat nové informace.

Článek byl 12. 12. 2007 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 13. 2. 2008 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Díky za rozšíření. Je zde nějaký důvod proč jste smazal informace: "vody a oxidu uhličitého na kyslík a sacharidy (cukry)"? --Michal Jurosz 21:39, 21. 12. 2004 (UTC)

Později hodlám fotosyntetické reakce doplnit. Zatím jsem považoval za vhodné zdůraznit, že fotosyntéza je tu primárně kvůli přeměně energie, a to prostřednictvím jakých látek se přeměna děje, je věc druhotná. Použitá definice je sice v pořádku, ale z hlediska vlastního principu je mírně zavádějící. Stejně jako formulace, které jsme se učili na základní škole, totiž že rostliny dýchají oxid uhličitý a vydechují kyslík a u živočichů je to opačně. --Hreg 21:52, 21. 12. 2004 (UTC)

Procenta

Celkem by mě zajímal zdroj údaje o 95% energie z fotosyntézy. Zhruba třetina elektřiny se vyrábí z jádra a vody, elektřina potřebuje necelou polovinu spotřeby primárních zdrojů. To by ale bylo 15% a ne 5% z fotosyntézy. --Postrach 17:10, 27. 5. 2007 (UTC)

Zlepšení na nejlepší článek

Tento dobrý článek by mohl být nominován jako nejlepší. Udělal jsem korekturu a dávám ke zvážení tyto své připomínky:

• doplnit zdroje,
• literaturu citovat dle normy, nejlépe pomocí citačních šablon,
• nekteří wikipedisté považují za vadu na kráse, pokud je v článku příliš mnoho červených odkazů (i když já si to nemyslím). Bylo by proto dobré vytvořit z nich alespoň pahýly,
• stylově sjednotit názvosloví, zejména enzymů, tj. buď všude psát klasicky -osa, -asa atd., nebo v počeštěné formě -óza, -áza,
• není vysvětlen rozdíl mezi P700* a P700+ (nemělo by být + také jako horní index?),
• nemělo by se psát HelioPHyta a ScioPHyta?

Přeji mnoho zdaru v další práci. --Pajast 13:26, 10. 12. 2007 (UTC)

Na článek se určitě ještě podívám

• zdroje: já jsem čerpal ze zdrojů, které jsem uvedl - odkud pochází ostatní text, netuším, ale pokusím se reference doplnit
• musím se přiznat, že o existenci citačních šablon jsem neměl ani tušení
• nějaké ty pahýly by se vytvořit mohly, ale vetší celky určitě neudělám, protože se nyní více věnuji organice
• názvy sjednotím na počeštěnou variantu, ve WikiProjektu Chemie jsem zavedl diskusi, bohužel se nikdo nevyjadřil
• P700^* je excitovaný stav, P700⁺ je už bez vymrštěného elektronu, doplním do textu
• podívám se znovu do literatury, ale myslím, že tam opravdu bylo "f"

Díky za upozornění. --Jiří Janoušek (D•P•E•WPCH) 18:10, 10. 12. 2007 (UTC)

Díval jsem se na ty řecké názvy. V originále se píší s ph. Ovšem v počeštěné podobě to jsou heliofyty a sciafyty (sciofyty je prý nesprávně, asi něco jako „hemeroidy“; tuhle informaci se mi ale nepodařilo ověřit) – s malým písmenem. (O citačních šablonách jsem také donedávna neměl ponětí. A červené odkazy jsou pravidelně kritizovány u článků nominovaných, aby staly nejlepšími. Takto jsem byl přinucen kvůli článku Švédština vyrobit spoustu pahýlů o švédských spisovatelích, o kterých jsem předtím neslyšel.) --Pajast 21:38, 10. 12. 2007 (UTC)

Vyjmuté části

Tuto část obsahující nedoložené tvrzení vložil Hreg (viz [1]). Bohužel už delší dobu nepřispívá. Pokud se najde tato nebo podobná informace v nějakém zdroji, může se vrátit zpět. --Jiří Janoušek (D•P•E•WPCH) 20:20, 12. 12. 2007 (UTC)

Začátek vyjmuté části

Fotosyntetizující organismy za rok fixují (navážou) cca 17,4·10¹⁰ tun uhlíku. Souběžně s procesem vazby oxidu uhličitého (CO₂) se do atmosféry uvolňuje kyslík – v množství až 5·10¹⁰ tun – čímž se udržuje jeho pro život potřebná koncentrace ve vzduchu.

Fotosyntetický proces je nejvýznamnějším zdrojem energie na Zemi. Ročně na povrch planety dopadne 21·10²³ kJ energie, z toho na části pokryté zelenými rostlinami nebo řasami 4,4·10²³ kJ. Fotosyntézou se využije 3·10²¹ kJ. Ze všech zdrojů energie, které člověk využívá, je až 95 % spojeno s procesem fotosyntézy, pouze 5 % připadá na energii vodních toků, větru, atomovou energii a jiné zdroje.

Konec vyjmuté části

Já jsem našel ve Vodrážkově Biochemii 3 (str. 55) ještě jinou informaci tohoto typu: fototrofy ročně zachytí asi 10⁷¹ kJ energie a její pomocí vyrobí asi 14·10¹¹ t organické hmoty, uvolní 15·10¹¹ t O₂) a fixují 20·10¹¹ t CO₂) ze vzduchu a oceánů. Bylo by zajímavé zjistit, jestli to spolu koresponduje, pokud to někdo umí spočítat. --Pajast 10:15, 13. 12. 2007 (UTC)

Ozdrojované informace od Vodrážky vloženy. --Jiří Janoušek (D•P•E•WPCH) 18:37, 15. 12. 2007 (UTC)

Nejdůležitější proces

Jirko, já si myslím, že by věta „Fotosyntéza je z hlediska existence současného života pokládána za nejdůležitější biochemický proces“ neměla být formulována takto. Sice jste uvedl zdroj, ale i tak mám pocit, že v tom je určitý subjektivní hodnotící prvek, který odporuje zádadě NPOV. Podle čeho se ta důležitost hodnotí? Navíc je to učebnice napsaná před více než 40 lety. Buď je tedy potřeba aspoň napsat něco ve smyslu „někteří autoři (ref) považují“, nebo použít něco neutrálnějšího. Nechávám to na Vašem zvážení. --Pajast 08:39, 18. 12. 2007 (UTC)

Nevím, nevím, ale ať se pokouším zamyslet sebevíc, tak opravdu - bez fotosyntézy by nemohly vzniknout heterotrofní organismy (včetně člověka) a život, jak ho známe by neexistoval. Fotosyntéza zkrátka a jednoduše je nejdůležitější biochemický proces na Zemi a je docela důležité brát jako fakt. Žadný subjektivní hodnotící prvek v tom nevidím. Navíc věřím, že na mnoha školách to jako nejdůležitější děj v biosféře také zdůrazňují učitelé (u nás alespoň určitě). Ondřej Mangl (CheMistЯ) 12:56, 18. 12. 2007 (UTC)

To si můžeme myslet. Ale někdo by mohl mít i jiný názor. Navíc učitelé něco říkají, jak se to kdysi sami naučili. To je stejné, jako když jsme se učili, že po Bílé hoře bylo „temno“, což bylo z pohledu 19. století, ale ve skutečnosti to bylo trochu jinak. Encyklopedie by měla přinášet nezaujaté stanovisko, i když ho může takové mít většina odborníků. Proto by bylo vhodné tu větu upravit podle zásad NPOV. Fotosyntéza je určitě hodně důležitá a pro život na Zemi zásadní, ale jakýkoliv superlativ (nejdůležitější) je velmi relativní. Opravdu nevím, jak objektivně posoudit, co je nejdůležitější. --Pajast 13:12, 18. 12. 2007 (UTC)

Větu jsem přeformuloval na kompromis. --Jiří Janoušek (D•P•E•WPCH) 16:12, 18. 12. 2007 (UTC)

Díky, tohle by snad mohlo projít. --Pajast 16:13, 18. 12. 2007 (UTC)

Fotosyntéza vyrábí nejen biomasu, ale i kyslík, a to nejen pro dýchání

Skutečně velice pěkný článek. Někdo zde psal, že se elektrická energie vyrábí z jádra a z vody. Takže energie vyráběná štěpením transuranů nemá stejného původce jako fotosyntéza. Energie vyráběná z vodních zdrojů ano. Koloběh vody v přírodě pohání sluneční energie stejně tak jako "pohání" veškerou fotosyntézu. Nicméně bez fotosyntézy je lidstvu veškerá elektrická energie doslova k ničemu, protože tolik světla kolik ho na Zemi dodává Slunce vyrobit uměle prozatím nelze. Jinak ještě jednu drobnou poznámku ke spalování fosilních paliv, o kterém je tu také krátká zmínka. Fosilní paliva ke spalování potřebují atmosférický kyslík, který také produkuje fotosyntéza (zejména fotosyntéza zelených rostlin ve světových oceánech, tedy fotosyntéza zelených vodních řas). Takže k produkci elektrické energie v tepelných elektrárnách spotřebováváme oba produkty fotosyntézy, tedy biomasu i kyslík - o stamiliónech spalovacích motorů, jenž také spotřebovávají kyslík vůbec nemluvě ** Nerad bych byl zbytečně vulgární, ale pokud si někdo myslí, že fotosyntéza + termojaderné procesy probíhající na Slunci nejsou ty nejdůležitější přírodná procesy, pak si troufám trvrdit, že je to blázen (trošku mi toto myšlení přípomíná sovětské "akademiky", kteří si také na v první polovině 20. století mysleli, že možno poroučet větru a dešti - jedná se o stejně uboze nesmyslné uvažování **--MiroslavJosef 21:10, 30. 1. 2008 (UTC)

Fotosynteticky aktivní záření

V části Absorpce fotonů se píše: "Vlnové délky viditelného světla mají hodnoty v intervalu 400–800 nm. Fotosyntéza zelených rostlin využívá světlo v rozsahu pouze 380–760 nm. Tomuto světlu se říká fotosynteticky aktivní záření (ve zkratce FAR nebo PhAR)"

Avšak podle VŠ skripta Úvod do fyziologie vyšších rostlin (Luštinec, Žárský) je to jinak. Světlo viditelné lidským okem má rozsah 360-760 nm; FAR (neboli fotosyteticky účinné záření) 400-700 nm. Nevím jestli je chyba tady nebo v tom skriptu, nedovuluji si do článku zasahovat a nechávám na posouzení.--Dr. Killer 17. 1. 2009, 10:50 (UTC)

Uvedený údaj jsem čerpal z ŠEBÁNEK, J., et al Fyziologie rostlin. 1. vyd. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1983. S. 151–152. Ovšem při přepisování mohlo dojít k záměně údajů. Uvedený pramen už ale nemám u sebe a do knihovny se dostanu nejdříve za 14 dní. Pokud si dobře vzpomínám, tak ve fyzice jsme se taky učili viditelné světlo = 360-760 nm. Zkus ještě najít nějaký zdroj a pak údaj i s referencemi oprav ;-) Díky za upozornění. --Jiří Janoušek ✉ ♥ 17. 1. 2009, 20:21 (UTC)

Jediný další zdroj co jsem doma našel, je středoškolská učebnice Biologie pro gymnázia (Jelínek, Zicháček). Tam se pro změnu zase píše, že rostliny využívají k fotosyntéze viditelnou část slunečníhi spektra, tj. světlo v rozsahu 400 až 750 nm. Nevím no, asi se to liší autor od autora, dobrat se pravdy (pokud tady vůbec nějaká absolutní pravda existuje), bude asi těžké. --Dr. Killer 23. 1. 2009, 10:21 (UTC)

Jako prozatimní kompromis navrhuju v článku uvést něco ve smyslu "Rozmezí vlnové délky světla využívaného při fotosyntéze se v ruzných zdrojích liší (xx-xx nm [1], yy-yy nm [2], zz-zz nm [3]).". --Jiří Janoušek ✉ ♥ 6. 2. 2009, 19:02 (UTC)

thylakoidy

„V základní plazmatické hmotě chloroplastů (stromatu) jsou malé, okrouhlé, na sebe navrstvené destičky (grana), která tvoří soubor uzavřených dvojitých lamel (thylakoidů) obsahujících fotosyntetická barviva (pigmenty). „ - Toto mi přijde zavádějící. Thylakoidy vytváří spojitou strukturu, takže je možné mluvit o jediném thylakoidu celého chloroplastu. Ten vytváří složitou 3D strukturu, kterou lze rozdělit na granální thylakoidy (sloupečky) a stromatální thylakoidy (provazce a plochy propojující grana). Fotoystém II je situován v granálních thylakoidech a fotosystém I ve stromatálních.Bagi.m 8. 3. 2009, 21:05 (UTC)

Já tam nic moc zavádějícího nevidím, ale možné to je. Co se týče formulací, myslím, že můžete editovat s odvahou. Pokud chcete nějaké další informace doplnit, bylo by dobré k nim přidat i reference, aby byly ověřitelné. Hezký den, --Vojtech.dostal 9. 3. 2009, 17:11 (UTC)

Rozdělení článku

Navrhuji tento článek rozdělit na články Oxygenní fotosyntéza a Anoxygenní fotosyntéza. V původním článku (tedy v článku Fotosyntéza) by se nechala úvodní část a historie, případně některé další části, zbytek by se rozdělil. Pravda je, že po rozdělení článek již nebude ani zdaleka tak kvalitní jako teď, ale vyřeší se tím problém jednostranného zaměření článku (ačkoliv se článek jmenuje Fotosyntéza, zabývá se téměř výhradně pouze oxygenní fotosyntézou; ta je sice známější a asi i významnější, nicméně i anoxygenní fotosyntéza je významná). Troufnu si napsat, že fotosyntéza je děj natolik významný, že mít alespoň 3 články si zaslouží v pohodě. --Marek Genius 3. 4. 2010, 23:22 (UTC)

Mám jiný nápad. Tento článek bude pojednávat o oxygenní fotosyntéze a nahoru dáme šablonu "různé významy":

Každý by si toho všiml a nikdo by snad nemohl nic namítat. Souhlasil bys s tímto řešením? Ale má to smysl jen v případě, že bys byl ochoten napsat článek o anoxygenní fotosyntéze.--Vojtech.dostal 4. 4. 2010, 07:24 (UTC)

Já nejsem ani chemik, ani biolog, takže bych nebyl ochoten to napsat. Ale samozřejmě i toto řešení by šlo, akorát bych nevkládal žádnou šablonu, ale článek bych jednodušše přejmenoval. Bylo by to jednodušší a články Fotosyntéza a Anoxygenní fotosyntéza by vznikly někdy v budoucnu. --Marek Genius 4. 4. 2010, 14:34 (UTC)

Aha, já doufal, že to budete psát. No tak to radši necháme tak, jak to je, článek fotosyntéza má velkou návštěvnost a je asi lepší to mít pohromadě... --Vojtech.dostal 4. 4. 2010, 16:02 (UTC)

Myslím, že článek Fotosyntéza je skutečně dobrý. (I když nevím, proč má ocenění v oblasti anorganické chemie, spíše bych řekl v chemii organické.) Nicméně stejně by potřeboval upravit z důvodu zaměřenosti na oxygenní fotosyntézu. Ale myslím, že se časem někdo najde! --Marek Genius 4. 4. 2010, 16:10 (UTC)

Pokud někdo napíše článek o anoxygenní fotosyntéze, tak bych to vyřešil, jak navrhl Vojta. Jinak tento článek o oxygenní fotosyntéze bych nepřejmenovávál, ani nerozděloval na 3 články, protože čtenář ve většině případů stejně hledá informace právě o oxygenní fotosyntéze. Každopádně doplňující článek o anoxygenní f. je skvělý nápad. --Jiří Janoušek ✉ ♥ 7. 4. 2010, 17:17 (UTC)

Proč to není dobrý nápad? Článek je dostatečně dlouhý, a navíc se zabývá pouze polovinou tématu. Samozřejmě že šablonou by to šlo také vyřešit, ale je to jen dočasné řešení. Prostě až by se článek „Anoxygenní fotosyntéza“ vytvořil, vyrostla by potřeba mít článek i o oxygenní fotosyntéze (který už vlastně existuje) a zároveň by byla potřeba vytvořit článek o fotosyntéze obecně (který de facto neexistuje). Takže nevím jak ho chcete pojmenovat „Fotosyntéza (obecné informace)“ nebo „Fotosyntéza 2“? Nemůžu si pomoct, mnou navrhovaný postup je snažší a rychlejší… --Marek Genius 19. 5. 2010, 15:15 (UTC)

Tento článek je obecným článkem o fotosyntéze (s ohledem na relativní známost a význam anoxygenní a oxygenní fotosyntézy). Navrhuji prostě počkat, až někdo vytvoří článek "anoxygenní fotosyntéza", načež se do úvodu dá šablona:

Výše navrhované řešení je podle mně komplikované. Délka tohoto článku je (s ohledem na význam) úplně v pohodě. Chce to někoho, kdo rozvede téma anoxygenní fotosyntézy, pak má cenu začít se o tom bavit. --Vojtech.dostal 19. 5. 2010, 15:55 (UTC)

I kdybych čistě teoreticky přistoupil na variantu, že článek se rozdělovat nebude, stejně by se musel celý článek Fotosyntéza upravit právě proto, že obecný není, viz třeba hned 1. větu: „…z jednoduchých anorganických látek – oxidu uhličitého (CO₂) a vody.“ Jenomže, jak se pozdějí dočtu, u anoxygenní fotosyntézy voda reaktantem vůbec není. A podobné dezinformace jsou v celém článku, a právě proto není obecný. Proto říkám rozdělit, přejmenovat nebo upravit (osobně jsem pro 1. možnost, ale nevadí mi 2. ani 3.).

--Marek Genius 19. 5. 2010, 19:29 (UTC)

Ad 1, 3: Rozdělovat či přejmenovat článek mi nyní nepřijde příliš šťastné, neboť by hlavní heslo "Fotosyntéza" sloužilo jenom jako jakýsi rozcestník na heslo "Oxygenní fotosyntéza" a neexistující heslo "Anoxygenní fotosyntéza". Tato varianta by byla schůdná pouze tehdy, pokud by heslo "Anoxygenní fotosyntéza" existovalo a shrnující/srovnávací článek "Fotosyntéza" by byl dostatečně obsáhlý.

Ad 2: U článku by se měl přepracovat úvod, aby byl obecný, a dále by se mělo uvést, že se článek zabývá jenom oxygenní fotosyntézou (+ odkaz na anoxygenní). Ale hlavní tělo článku bych nechal bez úpravy.

Příští semestr mám biochemii, tak bych se mohl o dlouhých podzimních večerech o anoxygenní fotosyntézu postarat, ale nic neslibuji. --Jiří Janoušek ✉ ♥ 19. 5. 2010, 20:12 (UTC)