Jan Tanner: Porovnání verzí
m Wikipedie:WCW |
+ Život svatého Václava ... |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
Narodil se 17. srpna [[1623]] v [[Plzeň|Plzni]]. V osmnácti letech roku [[1641]] vstoupil do [[jezuité|jezuitského řádu]]. Noviciát absolvoval v [[Brno|Brně]], poté studia v pražském [[Klementinum|Klementinu]]. Působil jako pedagog v jezuitských kolejích v [[Praha|Praze]] a [[Olomouc|Olomouci]] ([[1664]]-[[1674]]). Poté se stal v Praze regentem knihovny konviktu [[Svatý Bartoloměj|sv. Bartoloměje]], [[děkan]]em [[filosofická fakulta|filosofické fakulty]] a zpovědníkem [[Pražská arcidiecéze|pražského arcibiskupa]] [[Jan Bedřich z Valdštejna|Jana Bedřicha z Valdštejna]]. Zemřel v [[Praha|Praze]] 4. listopadu [[1694]]. |
Narodil se 17. srpna [[1623]] v [[Plzeň|Plzni]]. V osmnácti letech roku [[1641]] vstoupil do [[jezuité|jezuitského řádu]]. Noviciát absolvoval v [[Brno|Brně]], poté studia v pražském [[Klementinum|Klementinu]]. Působil jako pedagog v jezuitských kolejích v [[Praha|Praze]] a [[Olomouc|Olomouci]] ([[1664]]-[[1674]]). Poté se stal v Praze regentem knihovny konviktu [[Svatý Bartoloměj|sv. Bartoloměje]], [[děkan]]em [[filosofická fakulta|filosofické fakulty]] a zpovědníkem [[Pražská arcidiecéze|pražského arcibiskupa]] [[Jan Bedřich z Valdštejna|Jana Bedřicha z Valdštejna]]. Zemřel v [[Praha|Praze]] 4. listopadu [[1694]]. |
||
Kromě spisů [[teologie|teologických]], či hagiografických (Život [[Svatý Václav|sv. Václava]] nebo Život [[Albert Chanovský|Alberta Chanovského]]), se věnoval tehdy velmi oblíbeným [[genealogie|genealogickým]] pracem. Zabýval se rodem [[ |
Kromě spisů [[teologie|teologických]], či hagiografických (Život [[Svatý Václav|sv. Václava]] nebo Život [[Albert Chanovský|Alberta Chanovského]]), se věnoval tehdy velmi oblíbeným [[genealogie|genealogickým]] pracem. Zabýval se rodem [[Valdštejnové|Valdštejnů]] a [[Šternberkové|Šternberků]]. |
||
Jeho asi nejznámějším dílem je spis Svatá cesta z Prahy do [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]] (česky [[1679]], latinsky [[1690]], německy [[1680]], [[1705]]). V ní popsal všech 44 kaplí této poutní cesty vzniklé roku [[1674]] směřující k našemu nejslavnějšímu [[baroko|baroknímu]] [[poutní místo|poutnímu místu]] – [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]], kde bylo uchováváno [[Palladium země České]]. Každé zastavení je doprovázeno rytinou oblíbeného pražského rytce Samuela Dvořáka ([[1689]]) s příslušným vyobrazením výzdoby kaple. Díky této knize můžeme dnes již neúplně dochovanou cestu rekonstruovat. |
Jeho asi nejznámějším dílem je spis Svatá cesta z Prahy do [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]] (česky [[1679]], latinsky [[1690]], německy [[1680]], [[1705]]). V ní popsal všech 44 kaplí této poutní cesty vzniklé roku [[1674]] směřující k našemu nejslavnějšímu [[baroko|baroknímu]] [[poutní místo|poutnímu místu]] – [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]], kde bylo uchováváno [[Palladium země České]]. Každé zastavení je doprovázeno rytinou oblíbeného pražského rytce Samuela Dvořáka ([[1689]]) s příslušným vyobrazením výzdoby kaple. Díky této knize můžeme dnes již neúplně dochovanou cestu rekonstruovat. |
||
== Dílo == |
|||
{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Tanner |
|||
| jméno = Jan |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = Žiwot a Sláwa Swatého Wacslawa Mučedlnjka, Knjžete, Krále, a Patrona Cžeského |
|||
| url = http://kramerius.mzk.cz/kramerius/handle/BOA001/934138 |
|||
| překladatelé = Felix Kadlinský |
|||
| vydavatel = Tiskárna jezuitská |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 1669 |
|||
| strany = [12], 147 |
|||
| jazyk = cze |
|||
}} |
|||
==Literatura== |
==Literatura== |
||
Verze z 14. 5. 2010, 20:33
Jan Tanner byl významným členem jezuitského řádu a spisovatel generace Bohuslava Balbína.
Narodil se 17. srpna 1623 v Plzni. V osmnácti letech roku 1641 vstoupil do jezuitského řádu. Noviciát absolvoval v Brně, poté studia v pražském Klementinu. Působil jako pedagog v jezuitských kolejích v Praze a Olomouci (1664-1674). Poté se stal v Praze regentem knihovny konviktu sv. Bartoloměje, děkanem filosofické fakulty a zpovědníkem pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna. Zemřel v Praze 4. listopadu 1694.
Kromě spisů teologických, či hagiografických (Život sv. Václava nebo Život Alberta Chanovského), se věnoval tehdy velmi oblíbeným genealogickým pracem. Zabýval se rodem Valdštejnů a Šternberků.
Jeho asi nejznámějším dílem je spis Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavi (česky 1679, latinsky 1690, německy 1680, 1705). V ní popsal všech 44 kaplí této poutní cesty vzniklé roku 1674 směřující k našemu nejslavnějšímu baroknímu poutnímu místu – Staré Boleslavi, kde bylo uchováváno Palladium země České. Každé zastavení je doprovázeno rytinou oblíbeného pražského rytce Samuela Dvořáka (1689) s příslušným vyobrazením výzdoby kaple. Díky této knize můžeme dnes již neúplně dochovanou cestu rekonstruovat.
Dílo
TANNER, Jan. Žiwot a Sláwa Swatého Wacslawa Mučedlnjka, Knjžete, Krále, a Patrona Cžeského. Překlad Felix Kadlinský. Praha: Tiskárna jezuitská, 1669. Dostupné online. S. [12], 147. (cze)
Literatura
- KURANDA Miroslav: Z Prahy do Staré Boleslavi svatou cestou podél čtyřiačtyřiceti kapliček a svatováclavskou cestou ze Staré Boleslavi do Prahy, 2009