Marie Stuartovna: Porovnání verzí
m oprava obr. v boxu |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 27: | Řádek 27: | ||
|}} |
|}} |
||
'''Marie Stuartovna''' ([[8. prosinec|8. prosince]] [[1542]] – [[8. únor]]a [[1587]]), byla dcera [[Skotsko|skotského]] krále [[Jakub V. Skotský|Jakuba V.]] z rodu [[Stuartovci|Stuartů]] a francouzské šlechtičny [[Marie de |
'''Marie Stuartovna''' ([[8. prosinec|8. prosince]] [[1542]] – [[8. únor]]a [[1587]]), byla dcera [[Skotsko|skotského]] krále [[Jakub V. Skotský|Jakuba V.]] z rodu [[Stuartovci|Stuartů]] a francouzské šlechtičny [[Marie de Gej]]. Marie byla francouzskou (1559-1560) a vládnoucí [[Skotsko|skotskou]] (1542-1567) královnou. |
||
== Život == |
== Život == |
Verze z 13. 5. 2010, 12:05
Marie Stuartovna (8. prosince 1542 – 8. února 1587), byla dcera skotského krále Jakuba V. z rodu Stuartů a francouzské šlechtičny Marie de Gej. Marie byla francouzskou (1559-1560) a vládnoucí skotskou (1542-1567) královnou.
Život
Dětství
Skotskou královnou se stala už jako šestidenní dítě poté, co její otec zemřel na choleru. Už v prvním roce svého života, 9. září 1543, byla korunována skotskou královnou. Jako šestileté dítě, roku 1548, byla zaslíbena jako budoucí manželka francouzskému Dauphinovi Františkovi a téhož roku také do Francie dorazila. Od svého skotského doprovodu byla na královském dvoře oddělena a vychovávána po celou dobu dětství a dospívání spolu s ostatními dětmi francouzského krále Jindřicha II.
Francouzská královna
24. dubna 1558 uzavřela patnáctiletá Marie plánovaný sňatek se svým čtrnáctiletým snoubencem Dauphinem Františkem. Král Jindřich II. za necelé dva měsíce po tomto sňatku tragicky zemřel. František se stal pod jménem František II. králem Francie a jeho žena Marie Stuartovna královnou. V zemi však fakticky vládli strýcové Marie z rodu Guisů. 5. prosince 1560 Mariin mladý manžel František II. umírá a ona se stává ve svých osmnácti letech poprvé vdovou. 14. října 1561 opouští Marie Stuartovna svou milovanou Francii a vrací se zpět do rodného Skotska.
Po smrti Marie I. Tudorovny neuznala Marie Stuartovna za právoplatnou anglickou královnu její nevlastní sestru Alžbětu I., svoji tetu z druhého kolena, a sama se začala titulovat také jako anglická královna (byla pravnučkou krále Jindřicha VII. Tudora). O získání londýnského trůnu se však nikterak nesnažila.
Skotská královna
Jako katolička se ve Skotsku od počátku dostávala do střetu s protestantskou šlechtou i duchovními. Roku 1565 se provdala za svého příbuzného, šlechtice Jindřicha Stuarta, Lorda Darnleye, s nímž měla syna Jakuba, který se stal později jako Jakub VI. králem Skotska a jako Jakub I. Stuart králem Anglie a Irska. Manžel Marie a její spoluvladař, Jindřich Stuart, Lord Darnley byl roku 1567 zavražděn, což snad měl na svědomí, možná i s jejím vědomím, James Hepburn hrabě Bothwell, za kterého se Marie vdala ještě v tom samém roce.
Také Mariina svatba s Bothwellem vzbudila odpor protestanských lordů, kteří ji uvěznili na zámku Lochleven, kde ji 25. července 1567 donutili odstoupit ve prospěch jejího syna s Darnleyem Jakuba VI. Za nedospělého Jakuba vládl jako regent jeho strýc a bratr Marie Stuartovny James Stewart hrabě z Moray. Bothwell utekl do Skandinávie a také Marii se podařilo z vězení utéci, ale její vojsko bylo 13. května 1568 poraženo u Langside (dnes čast Glasgow) a Marie uprchla do Anglie, protože spoléhala na pomoc své příbuzné, královny Alžběty I.
Poprava královny
Královna Alžběta, se kterou se osobně nikdy nesetkala, ji však nechala internovat, neboť jí Marie byla nebezpečná jako možná pretendentka trůnu. S tím počítali Alžbětini katoličtí odpůrci, španělský král Filip II. a papežská kurie. Roku 1587 nechala královna Alžběta svoji sokyni popravit pro údajnou podporu katolické opozice. Marie Stuartovna byla pochovaná v katedrále v Peterborough, ale roku 1612 dal její syn Jakub VI. (I.) tělo exhumovat a pohřbít ve Westminsterském opatství. Mariin poslední manžel James Hepburn hrabě Bothwell zemřel již roku 1578 ve vězení v Dragsholmu, kde byl na žádost skotské vlády a anglické královny vězněn dánským králem Frederikem II.
Odraz v literatuře
Marie byla v mládí velmi krásnou ženou a byla opěvována soudobými básníky. Už od 16. století je zobrazovaná v dramatech jako katolička mučednice (Tommaso Campanella). Od 18. století přibyl motiv jejích milostných dobrodružství (V. Alfieriho z roku 1789) či literární podoby jejího života (Mary Stuart trilogy od Swinburna 1865-1881). Existují i lyrická zpracování jejího osudu (R. Burns, T. Fontane).
Literatura
- ZWEIG, Stefan. Marie Stuartovna. Překlad Anna Siebenscheinová. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1966.
Externí odkazy
Galerie Marie Stuartovna na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou galerii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Lokální odkaz: Mary Stuart
- Wikidata: c:Mary, Queen of Scots
- Lokální šablona odkazuje na jinou galerii Commons než přiřazená položka Wikidat:
Šablona:Skotský panovník Šablona:Královna