Střední Amerika: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
TobeBot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: war:Butnga nga Amerika
Robbot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: pap:Amerika Sentral
Řádek 263: Řádek 263:
[[oc:America Centrala]]
[[oc:America Centrala]]
[[os:Централон Америкæ]]
[[os:Централон Америкæ]]
[[pap:Amerika Sentral]]
[[pl:Ameryka Centralna]]
[[pl:Ameryka Centralna]]
[[pt:América Central]]
[[pt:América Central]]

Verze z 6. 5. 2010, 01:06

Šablona:Středoamerické státy Střední Amerika je pomyslnou částí severoamerického kontinentu. Střední Amerikou se obvykle označuje území sedmi nezávislých států Guatemala, Belize, Honduras, Salvador, Nikaragua, Kostarika a Panama. Střední Amerika se považuje za součást Severní Ameriky.

Střední Amerika má rozlohu přibližně 525 000 km². Šířka pevniny mezi Tichým oceánemKaribským mořem se pohybuje od 48 km do 563 km. Pro Střední Ameriku je charakteristický vulkanismus a častá zemětřesení. Střední Amerika leží z větší části na Karibské tektonické desce. Rostlinstvo a živočišstvo je podobné spíše rostlinstvu a živočišstvu Jižní Ameriky.

Definice pojmu Střední Amerika

Střední Amerika v nejširším slova smyslu

Pojem Střední Amerika podle různých definicí zahrnuje různé státy. V češtině je Střední Amerika chápána jako území mezi Mexikem a Kolumbií (7 nezávislých států). Pro toto území existují cizojazyčné výrazy Central America (anglicky), América Central (španělsky) nebo Zentralamerika (německy). Pro těchto 7 států by tedy spíše příslušelo pojmenování Centrální Amerika. Výrazem Střední Amerika bychom mohli pojmenovat souhrnně území Mexika, Střední (Centrální) Ameriky a Karibiku (některé definice ale Karibik do Střední Ameriky nezačleňují).

Přehled států

Stát Rozloha
(km²) [1]
Obyvatelstvo
(07/2009) [2]
Hustota zalid.
(obyv./km²)
Hlavní město Měna Administrativní
dělení
HDP (na obyv.)
(Mezinárodní dolarů) [3]
Index lidského
rozvoje

(2006) [4]
Belize Belize 022 966 00 307 899 013,4 Belmopan Belizský dolar 6 distriktů 07 881 0,771
Guatemala Guatemala 108 890 13 276 517 121,9 Ciudad de Guatemala Guatemalský quetzal 22 departementů 04 899 0,696
Honduras Honduras 112 090 07 792 854 069,5 Tegucigalpa Honduraská lempira 18 departementů 04 268 0,714
Kostarika Kostarika 051 100 04 253 877 083,2 San José Kostarický colón 7 provincií 10 752 0,847
Nikaragua Nikaragua 129 494 05 891 199 045,5 Managua Nikaragujská córdoba 16 departementů 02 688 0,699
Panama Panama 078 200 03 360 474 043,0 Ciudad de Panamá Panamská balboa 9 provincií 11 343 0,832
Salvador Salvador 021 040 07 185 218 341,5 San Salvador Americký dolar 14 departementů 07 551 0,747
Celkem 523 780 42 068 038 080,3

Historie

Hlavní článek: Dějiny Střední Ameriky
Archeologická lokalita Tikal

Nejvýznamnější civilizace během předkolumbovského období se rozvíjely na území tzv. Mezoameriky (Teotihuacan, Toltékové, Aztékové, Zapotékové, Mixtékové, Mayové, Olmékové, Totonakové). Po objevení Ameriky Kryštofem Kolumbusem (1492) začala postupná kolonizace středoamerického regionu Evropany. Mezi roky 1519 a 1521 dobyl Hernán Cortés Aztéckou říši. V roce 1535 bylo španělským králem ustanoveno nové místokrálovství Nové Španělsko, které zahrnovalo převážnou část Střední Ameriky pod názvem generální kapitánie Guatemala. Kromě Španělů se ve středoamerickém regionu výrazněji prosadili Britové. Jejich državy Britský Honduras a Pobřeží Moskytů byly častým předmětem sporů mezi těmito národy.

15. září 1821 proběhla v městě Ciudad de Guatemala veřejná schůze, která vyústila v přijetí deklarace nezávislosti města na Španělsku a výzvu, aby ostatní oblasti v rámci kapitánie udělaly totéž. Toto datum dodnes slaví většina středoamerických států jako státní svátek Den nezávislosti. Nezávislost ale netrvala dlouho - 5. ledna 1822 bylo území anektováno Mexickým císařstvím v čele s Agustínem de Iturbide. Po jeho rezignaci a rozpadu císařství vznikl 1. července 1823 nový stát Spojené provincie Střední Ameriky. Tento státní útvar se rozpadl v období 18381840 občanskou válkou. Během 19. století a začátku 20. století se uskutečnilo ještě několik pokusů o vytvoření společného státu. 20. století bylo i dobou několika občanských válek (Guatemalská občanská válka, Kostarická občanská válka, Salvadorská občanská válka).

Roku 1903 se odtrhla Panama od Kolumbie. Od této doby se Panama snaží o kulturní a politické sblížení a integraci s ostatními středoamerickými státy i přes své tradičně silné vazby na Jižní Ameriku. Roku 1907 byl založen Středoamerický soudní dvůr.

Do roku 1981 bylo Belize britskou kolonií a i po získání nezávislosti spolupracuje na mezinárodní úrovni s anglofonními státy Karibiku a v procesu integrace Střední Ameriky stojí poněkud stranou.

Geografie

Hlavní článek: Geografie Střední Ameriky

Topografie středoamerického regionu předurčuje úmoří oceánů tak, že do Atlantiku směřují delší řeky (např. San Juan, Río Grande de Matagalpa, Coco, Patuca, Ulúa, Motagua, Hondo, Usumacinta), které protékají nížinami s poměrně klidným tokem, zatímco přítoky Pacifiku (např. řeky Lempa a Choluteca) jsou většinou kratší a překonávají na menší vzdálenosti větší výškový rozdíl, mají dravější tok. Největší jezera v regionu jsou Nikaragua, Managua a Izabal. Největší a nejvýznamnější vodní nádrží je bezesporu Gatúnské jezero na řece Río Chagres, které zajištuje provoz Panamského průplavu. Ve Střední Americe se nachází mnoho sopek (aktivních i neaktivních). V kráterech nebo kalderách sopek se často vyskytují vulkanická jezera (např. Irazú a Coatepeque).

Přírodní rizika

Území Střední Ameriky bývá poměrně často postihováno různými přírodními jevy s ničivými následky. Mezi nejvýraznější patří hurikány a tropické bouře (především pobřeží Karibiku), ničivá zemětřesení a erupce sopek (Guatemala, Salvador, Nikaragua), sesuvy půdy, pobřežní povodně (zejména Belize a Honduras) i povodně v nížinách během období dešťů nebo lesní požáry (jih Panamy).

Enviromentální problémy

Činnost člověka přináší celou řadu negativních důsledků pro životní prostředí. Ve Střední Americe jsou nejpalčivější problémy odlesňování půdy a její následná eroze, znečištění vody spachem hnojiv z polí i vypouštěním splaškových vod bez odpovídajícího vyčištění, znečištění ovzduší v městským oblastech, kontaminace půdy odpadem z těžebního průmyslu.

Obyvatelstvo

Lidské osídlení Střední Ameriky je velmi nerovnoměrné. Obecně se dá říci, že většina obyvatel žije při pacifickém pobřeží, zatímco úmoří Karibiku je relativně řídce obydlené. Tuto skutečnost lze podložit např. tím, že státy Belize (při Karibském moři) a Salvador (pacifické pobřeží) mají přibližně stejnou rozlohu, přesto má Salvador zhruba 30x vyšší počet obyvatel.

Nejrozšířenější etnikum ve Střední Americe jsou mesticové (míšenci bělochů a původních amerických obyvatel) - tato skupina představuje zhruba 66% veškeré středoamerické populace. Nejvyšší procentuelní zastoupení mají mesticové v Salvadoru a Hondurasu (cca 90% tamních populací). Druhou nejvýznamnější skupinou jsou domorodí Indiáni, kteří žijí především na území Guatemaly a Belize (zhruba 16,5% středoamerické populace). Běloši představují 14,5% veškeré populace (rozšíření především v Kostarice). Černoši a mulati reprezentují zhruba jen 2% celkové středoamerické populace.

Jazyky

Nejrozšířenější používaný jazyk je španělština, která je zároveň oficiálním jazykem 6 středoamerických států (započítavají se do skupiny tzv. hispanoamerických zemí) a je hojně používaná i v Belize, kde je úředním jazykem angličtina. Kromě toho nemalá část obyvatelstva (zejména v Guatemale) používá své vlastní jazyky (především mayské jazyky, Xinca, Garifuna, Arawakan atd.)

UNESCO

Na seznamu světového dědictví UNESCO figuruje 15 středoamerických lokalit. 7 z nich má charakter přírodního dědictví, 7 kulturního dědictví a 1 lokalita je smíšená - jak kulturní, tak přírodní dědictví. Památky kulturního dědictví pochází z předkolumbovského období i z období španělské koloniální nadvlády.

  • Smíšené dědictví
    (kulturní i přírodní)

Integrace středoamerických států

Logo SICA

Středoamerické státy se více či méně snaží o vzájemnou spolupráci a všeobecný rozvoj celého regionu. Intenzivnější proces integrace začal v roce 1907, kdy byl ustanoven Středoamerický soudní dvůr (Corte Centroamericana de Justicia). Další krok integračního procesu nastal v roce 1951 založením Organizace středoamerických států (Organización de Estados Centroamericanos, zkratka ODECA). Od roku 1991 existuje jako nástupce ODECA Středoamerický integrační systém (Sistema de la Integración Centroamericana, zkratka SICA). Tohoto projektu se účastní státy Belize, Panama a Dominikánská republika, které z historického hlediska do středoamerického prostoru nespadají.

Další mezistátní regionální organizace působící ve Střední Americe jsou:

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Střední Amerika na Wikimedia Commons

Související články

Reference

Externí odkazy

Šablona:Portál Střední Amerika a Karibik