Nukleová kyselina: Porovnání verzí
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
# Translace z mRNA na [[polypeptid]] (pomáhá [[rRNA]] v ribozomech a [[tRNA]]) |
# Translace z mRNA na [[polypeptid]] (pomáhá [[rRNA]] v ribozomech a [[tRNA]]) |
||
{{Pahýl - biochemie}} |
|||
{{Nukleové kyseliny}} |
|||
{{Biogenní látky}} |
|||
[[Kategorie:Nukleové kyseliny| ]] |
|||
[[Kategorie:Genetika]] |
|||
[[ar:حمض نووي]] |
|||
[[bg:Нуклеинова киселина]] |
|||
[[bs:Nukleinske kiseline]] |
|||
[[ca:Àcid nucleic]] |
|||
[[da:Nukleinsyre]] |
|||
[[de:Nukleinsäuren]] |
|||
[[el:Νουκλεϊκά οξέα]] |
|||
[[en:Nucleic acid]] |
|||
[[eo:Nuklea acido]] |
|||
[[es:Ácido nucleico]] |
|||
[[eu:Azido nukleiko]] |
|||
[[fa:اسید نوکلئیک]] |
|||
[[fi:Nukleiinihappo]] |
|||
[[fr:Acide nucléique]] |
|||
[[gl:Ácido nucleico]] |
|||
[[he:חומצת גרעין]] |
|||
[[hi:न्यूक्लिक अम्ल]] |
|||
[[hr:Nukleinske kiseline]] |
|||
[[hu:Nukleinsavak]] |
|||
[[id:Asam nukleat]] |
|||
[[is:Kjarnsýra]] |
|||
[[it:Acido nucleico]] |
|||
[[ja:核酸]] |
|||
[[jv:Asam nukleat]] |
|||
[[ko:핵산]] |
|||
[[lb:Nukleinsaier]] |
|||
[[lt:Nukleino rūgštis]] |
|||
[[lv:Nukleīnskābes]] |
|||
[[mk:Нуклеинска киселина]] |
|||
[[ms:Asid nukleik]] |
|||
[[nl:Nucleïnezuur]] |
|||
[[no:Nukleinsyre]] |
|||
[[oc:Acid nucleïc]] |
|||
[[pl:Kwasy nukleinowe]] |
|||
[[pt:Ácido nucleico]] |
|||
[[ro:Acid nucleic]] |
|||
[[ru:Нуклеиновые кислоты]] |
|||
[[sh:Nukleinska kiselina]] |
|||
[[simple:Nucleic acid]] |
|||
[[sk:Nukleová kyselina]] |
|||
[[sl:Nukleinska kislina]] |
|||
[[sq:Acidi nukleik]] |
|||
[[sr:Нуклеинске киселине]] |
|||
[[stq:Nukleinsüüren]] |
|||
[[su:Asam nukléat]] |
|||
[[sv:Nukleinsyra]] |
|||
[[th:กรดนิวคลีอิก]] |
|||
[[tr:Nükleik asit]] |
|||
[[ug:يادور كىسلاتاسى]] |
|||
[[uk:Нуклеїнові кислоти]] |
|||
[[vi:Axít nucleic]] |
|||
[[zh:核酸]] |
[[zh:核酸]] |
||
Verze z 4. 5. 2010, 08:08
Nukleová kyselina je biochemická makromolekulární látka tvořená polynukleotidovým řetězcem, který ve své struktuře uchovává genetickou informaci. Nukleové kyseliny tím určují program činnosti buňky a nepřímo i celého organizmu.
Nukleové kyseliny se z tohoto důvodu nalézají ve všech živých buňkách a virech. Nejběžnějšími nukleovými kyselinami jsou kyselina deoxyribonukleová (DNA) a kyselina ribonukleová (RNA). Polynukleotidový řetězec je z chemického hlediska polymerem nukleotidů. V DNA i v RNA jsou vždy čtyři druhy nukleotidů. Jejich různým pořadím v řetězci lze dosáhnout obrovského počtu kombinací. Právě sekvence (různý sled) jednotlivých druhů nukleotidů – který se nazývá tzv. primární strukturou – v sobě uchovává genetickou informaci.
Nukleové fáze
- jadrova bomba RNA obsahují a jsou zde kombinovány tyto čtyři báze: Cytosin (C), guanin (G), adenin (A) a uracil (U).
- Nukleotidy DNA obsahují a v DNA jsou kombinovány tyto čtyři báze: Cytosin (C), guanin (G), adenin (A) a thymin (T).
PRD a RNA se tedy v primární struktuře liší tím, že RNA využívá ke stejné funkce místo thyminu uracil. DNA vytváří stabilní dvoušroubovici, ve které jsou jednotlivá vlákna antiparalelní, jdou tedy proti sobě (na jednom konci molekuly se setkává zároveň 3´konec jednoho řetězce a 5´konec druhého a na druhém konci molekuly naopak).
RNA vytváří jednotlivé řetězce, které jsou komplementární s templátovou DNA. Zatímco funkcí DNA je genetickou informaci uchovat, RNA je funkční molekula sloužící k tomu, že danou informaci „dává do pohybu“. genetická informace se prostřednictvím RNA realizuje v bílkovinu v procesu zvaném proteosyntéza. RNA je také mnohem méně stabilní, než DNA, která to das v buňkách vydržet po 1mesiac
Přenos genetické informace z jádra k ribozomům
Proces přenosu genetické informace z jádra k ribozomům (kde dochází k využité této informace při syntéze bílkovin), se dá rozdělit do několika fází:
- Rozpletení DNA
- Transkripce DNA do mRNA
- Translace z mRNA na polypeptid (pomáhá rRNA v ribozomech a tRNA)