Václav Vlček (letec): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m + kat + formátování
Lovecz (diskuse | příspěvky)
m →‎Život: typo
Řádek 9: Řádek 9:
Po vypuknutí [[první světová válka|první světové války]] v červenci 1914 byl vyslán k balonovému oddílu, se kterým prošel většinu válečných front.
Po vypuknutí [[první světová válka|první světové války]] v červenci 1914 byl vyslán k balonovému oddílu, se kterým prošel většinu válečných front.


Po vzniku [[První republika|první čs. republiky]] se zapojil do budování čs. letectva postupně na posádkách [[Pardubice]], [[Olomouc]], [[Bratislava]] a [[Košice]]. Při letu u 7. letky v Košicích podél maďarských hranic dne 14. 7. 1920 přistál pro poruchu těsně u hranic na maďarské půdě. Byl uvězněn, postaven před vojenský bolševický soud a odsouzen k smrti. Teprve po na rozkaz [[Ferdinand Foch|maršála Focha]], velitele [[Trojdohoda|dohodových]] vojsk, byl 13. 11. 1921 propuštěn z vězení.
Po vzniku [[První republika|první čs. republiky]] se zapojil do budování čs. letectva postupně na posádkách [[Pardubice]], [[Olomouc]], [[Bratislava]] a [[Košice]]. Při letu u 7. letky v Košicích podél maďarských hranic dne 14. 7. 1920 přistál pro poruchu těsně u hranic na maďarské půdě. Byl uvězněn, postaven před vojenský bolševický soud a odsouzen k smrti. Teprve na rozkaz [[Ferdinand Foch|maršála Focha]], velitele [[Trojdohoda|dohodových]] vojsk, byl 13. 11. 1921 propuštěn z vězení.


V roce 1925 absolvoval speciální výcvik s [[Karel Janoušek|generálem Janouškem]] u bombardovacího pluku v [[Nancy]] pro létání v noci. Poté vedl výcvik letců u III. odboru MNO.
V roce 1925 absolvoval speciální výcvik s [[Karel Janoušek|generálem Janouškem]] u bombardovacího pluku v [[Nancy]] pro létání v noci. Poté vedl výcvik letců u III. odboru MNO.

Verze z 3. 5. 2010, 11:16

Václav Vlček

Václav Vlček (22. července 1895 v Čakovicích – 23. října 1974 v Praze) byl plukovník československého letectva.

Aktivně se podílel na budování čs. letectva, zúčastnil se odboje i povstání v květnu 1945, v r. 1949 byl odsouzen za velezradu a degradován.

Život

Po vypuknutí první světové války v červenci 1914 byl vyslán k balonovému oddílu, se kterým prošel většinu válečných front.

Po vzniku první čs. republiky se zapojil do budování čs. letectva postupně na posádkách Pardubice, Olomouc, Bratislava a Košice. Při letu u 7. letky v Košicích podél maďarských hranic dne 14. 7. 1920 přistál pro poruchu těsně u hranic na maďarské půdě. Byl uvězněn, postaven před vojenský bolševický soud a odsouzen k smrti. Teprve na rozkaz maršála Focha, velitele dohodových vojsk, byl 13. 11. 1921 propuštěn z vězení.

V roce 1925 absolvoval speciální výcvik s generálem Janouškem u bombardovacího pluku v Nancy pro létání v noci. Poté vedl výcvik letců u III. odboru MNO.

5. 7. 1926 za sokolského sletu uspořádal čs. aeroklub velké letecké závody na trase Praha-Hradec Králové-Ostrava-Olomouc-Nitra-Bratislava-Brno-České Budějovice-Plzeň-Praha. Na letounu BH-9 „Boska“ s motorem Walter Vlček získal první cenu závodu.

26. 7. a 8. 12. 1927 překonal s BH-9 další světové rekordy.

V r.1933 byl jmenován velitelem I. perutě pluku T.G. Masaryka.

V r.1935 byl jmenován předsedou Svazu letců a profesorem Vojenské velitelské akademie v Praze.

V již vypjaté době hrozby Hitlerova Německa 7. dubna 1937 uspořádal pod patronací Svazu letců ve Smetanově síni Obecního domu v Praze varovnou manifestaci s heslem „Pro mohutné letectví na obranu státu“ se slibem letců národu“. Dne 30. května 1937 organizoval na Staroměstském náměstí slavnost odevzdání praporu od Obce sokolské Prvnímu leteckému pluku s heslem „Na křídlech za vítězstvím“. Druhý den byl přijat na Hradě co předseda Svazu letců prezidentem republiky dr. E. Benešem. Panu prezidentovi předal „Slib letců“.

Od r. 1939 za protektorátu Svaz letců organizoval vysílání vycvičeného leteckého personálu do ciziny. Těchto akcí se aktivně zúčastňoval spolu s plk. Hamšíkem, mjr. Malým a kpt. Černým. Stal se členem odbojové skupiny „Sázava“.

Od r. 1941 pracoval jako civilní zaměstnanec v továrně Walter v Jinonicích. Zde 5. května 1945 velel osvobození továrny a obsazení německého pancéřového vlaku. Dne 6. května byl zraněn výbuchem pancéřové pěsti. Nadále zůstává v továrně, navštěvuje velitelství divize generála Vlasova v Řeporyjích a dne 7. května přijímá generála Buňačenka, kterému umožňuje týž den zřídit velitelství přímo v objektu Waltrovky.

Pro trvalé poškození oka pancéřovou pěstí končí s létáním a byl jmenován velitelem leteckého týlu 2. oblasti v Českých Budějovicích.

Dne 10. května 1949 byl zatčen v Čimelicích Státní bezpečností, odvezen k vyšetřování do „Domečku“ na Hradčanech a později odsouzen ve zinscenovaném procesu za velezradu. Tím se loučí se svou činností v letectvu i armádě.

Po propuštění, ztrátě vojenských hodností a občanských práv, pracoval jako dělník v modřanském cukrovaru, později jako skladník v Pramenu. Jeho život ukončila mozková mrtvice při pracovní brigádě na vlakovém nádraží Modřany dne 23. října 1974 v nedožitých 80 letech.