Lev Kameněv: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
== Mládí == |
== Mládí == |
||
[[Soubor:Kamenev.lenin.jpg|thumb|left|Kameněv s [[Lenin]]em roku [[1922]]]] |
|||
Studoval na technologickém ústavě [[Moskevská státní univerzita|moskevské univerzity]], odkud byl roku [[1902]] vyloučen pro účast na demonstracích [[Sociální demokracie|sociální demokratické]] strany. Po propuštění z [[vězení]] odjel do [[Paříž]]e. Po rozpadu strany se přimkl k [[Bolševici|bolševikům]] a vrátiv se do Ruska, účastnil se revoluční práce v [[Tbilisi]], Moskvě a [[Petrohrad]]ě, kde rozvinul agitační propagandu slovem i písmem. Byl proto roku [[1908]] uvězněn, načež odešel za [[hranice]], kde působil jako obratný publicista strany. |
Studoval na technologickém ústavě [[Moskevská státní univerzita|moskevské univerzity]], odkud byl roku [[1902]] vyloučen pro účast na demonstracích [[Sociální demokracie|sociální demokratické]] strany. Po propuštění z [[vězení]] odjel do [[Paříž]]e. Po rozpadu strany se přimkl k [[Bolševici|bolševikům]] a vrátiv se do Ruska, účastnil se revoluční práce v [[Tbilisi]], Moskvě a [[Petrohrad]]ě, kde rozvinul agitační propagandu slovem i písmem. Byl proto roku [[1908]] uvězněn, načež odešel za [[hranice]], kde působil jako obratný publicista strany. |
||
Verze z 1. 5. 2010, 19:18
Lev Borisovič Kameněv (rusky Лев Борисович Каменев), vlastním jménem Leo Rosenfeld (rusky Лeo Розенфельд 18. července 1883 Moskva, Carské Rusko - 25. srpna 1936 Moskva, SSSR) byl přední sovětský politik a spisovatel.
Mládí
Studoval na technologickém ústavě moskevské univerzity, odkud byl roku 1902 vyloučen pro účast na demonstracích sociální demokratické strany. Po propuštění z vězení odjel do Paříže. Po rozpadu strany se přimkl k bolševikům a vrátiv se do Ruska, účastnil se revoluční práce v Tbilisi, Moskvě a Petrohradě, kde rozvinul agitační propagandu slovem i písmem. Byl proto roku 1908 uvězněn, načež odešel za hranice, kde působil jako obratný publicista strany.
Politika
Počátkem roku 1914 se vrátil do Petrohradu a vedl revoluční činnost strany v Rusku. V listopadu 1914 zatčen a poslán doživotně na Sibiř. Vrátil se po únorové revoluci roku 1917 a obnovil svou činnost v Petrohradě jako člen ústředního výboru strany kde ne vždy souhlasil s Leninem.
Po červencovém puči bolševiků byl nakrátko uvězněn. Po listopadové revoluci 1917, proti níž se stavěl, se na čas rozešel se stranou, a posléze se spojil s ostatními socialistickými stranami. Později se stal členem mírové delegace v Brestu a vůdce jednání s Finskem. Též se účastnil jednání o navázání styků s Anglií. Zastával řadu funkcí.
Spolu se Zinověvem bojoval proti opozici Trockého, ale roku 1925 sám do opozice vstoupil. Byl proto koncem roku 1926 zbaven funkcí a poslán do Itálie jako zástupce SSSR. V prosinci 1927 byl vyloučen ze strany a přijat teprve po veřejném doznání omylů. Svěřen mu pak byl úřad předsedy hlavního koncesionářského komisariátu. V roce 1936 byl obviněn z vytvoření teroristické organizace pro zavraždění Josefa Stalina a jiných účastníků vlády, proto byl shledán vinným a popraven v Moskvě 25. srpna 1936.