Němčina

Němčina je západogermánský jazyk a hovoří jí přibližně 200 mil. lidí na celém světě. V Evropě je z hlediska počtu rodilých mluvčích němčina s 100 mil. mluvčími druhým nejrozšířenějším jazykem po ruštině. V Evropské unii je němčina nejpoužívanějším mateřským jazykem. Patří také mezi 10 nejpoužívanějších jazyků na světě.

Píše se latinkou se spřežkovým pravopisem. Zvláštností je, že podstatná jména se píší velkými počátečními písmeny. Poslední reforma pravopisu proběhla v roce 1996 a přepracována byla v letech 2004 a 2006.

Rozšíření

Mapa rozšíření Němčiny v EU

Němčina je úředním jazykem v:

• Německu (80 mil. mluv.)
• Rakousku (7,9 mil. mluv.)
• Lichtenštejnsku (31 tis. mluv.).
• Švýcarsku (4,3 mil. mluv.) - spolu s francouzštinou, italštinou a rétorománštinou
• Lucembursku (270 tis. mluv.) - spolu s lucemburštinou a francouzštinou
• Belgii v regionu Eupen-St. Vith (110 tis. mluv.) spolu s úředními jazyky nizozemštinou a francouzštinou
• Itálii v Jižním Tyrolsku (260 tis. mluv.)

Do roku 1918 byla němčina úředním jazykem i na území dnešního Česka.

Rozšíření němčiny:

     původní jazyk

     druhý nebo neoficiální jazyk

     německá menšina

Německy dále hovoří menšiny ve:

• Francii (1,5 mil. mluvčích) – Alsasko a Lotrinsko
• Dánsku (25 tis. mluvčích) – region Severní Šlesvicko
• Rumunsku (380 tis. mluvčích)
• Maďarsku (200 tis. mluvčích)
• Polsku (500 tis. mluvčích)
• SNS (1,9 mil.) – Povolží, Kazachstán
• USA (1,5 mil. mluvčích) – zejména v Pensylvánii,Severní Dakotě,Jižní Dakotě
• Kanadě (560 tis. mluvčích)
• Brazílii (1,5 mil. mluvčích)
• Argentině (400 tis. mluvčích)
• Austrálii (135 tis. mluvčích)
• Namibii (25 tis. mluvčích) – do r. 1989 regionální úřední jazyk
• Jihoafrické republice (60 tis. mluvčích)
• Izraeli (desetitisíce mluvčích)
• Česku (několik tisíc nebo desítek tisíc, podle odhadu)

Historie

Spisovná němčina se od ostatních germánských jazyků liší změnami v důsledku druhého posouvání hlásek, které bylo uzavřeno ke konci 8. století.

V historii vývoje spisovného německého jazyka rozlišujeme tato období:

• prehistorické – germánské (5. – 8. století)
• stará horní němčina (8. století – 1050)
• střední horní němčina (1050 – 1350)
• raná nová horní němčina (1350 – 1650)
• nová horní němčina (1650 – současnost)

Nářečí

Soubor:GermanDialectAreas.cs.png

Mapa rozmístění německých nářečí

Základní členění nářečí v němčině je podle stupně druhého posouvání hlásek v jihoseverním směru:

• horní němčina (včetně rakouské a švýcarské němčiny) – úplné
• střední němčina – částečné
• Dolní němčina (Platt) – žádné posouvání hlásek

Mezi jednotlivými nářečími a dialekty existují značné rozdíly. Již dialekt v Kolíně nad Rýnem je pro mnohého Němce jen těžko srozumitelný. Značné potíže pak vznikají, jedná-li se o severoněmecké tzv. Plattdütsch z Fríska nebo o dialekty z Bavorska, Bádenska či Rakouska. Zcela nesrozumitelné je pak tzv. Schwyzerdüütsch, mluvené ve Švýcarsku: švýcarské filmy nebo televizní rozhovory, vysílané v německé televizi, mají většinou podtitulky.

Abeceda a výslovnost

Němčina se většinou píše latinkou, ale v minulosti a oficiálně dodnes se píše švabachem. S používá pět diakritisckých znamének, z toho čtyři při samohláskách a jednu při souhlásce V. Hojně používá všechna latinská písmena a navíc používá starou vikinskou runu ß, zvanou scharfes S (česky ostré S, v abecedě čteno jako eszett [ezcet]. Německá abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:

velké:

A

Ạ

Ä

B

C

D

E

Ẹ

Ė

É

F

G

H

I

Ị

J

K

L

M

N

O

Ọ

Ö

P

Q

R

S

ß

T

U

Ụ

Ü

W

V

V

X

Y

Ỵ

Z

malé:

a

ạ

ä

b

c

d

e

ẹ

ė

é

f

g

h

i

ị

j

k

l

m

n

o

ọ

ö

p

q

r

s

ß

t

u

ụ

ü

w

v

v

x

y

ỵ

z

výslovnost:

a

ɑ

æ

b

θ/k

d

e

ə

℮

e:

f

g

ɦ

i

ı

j

k

l

m

ŋ

o

ø

œ

p

kv

ʁ

z

s

t

u

ʋ

y

v

f

v

x

i/j

j

c

• ÄU a EU se čte jako OJ.
• CH se po A, O a U čte přibližně jako české CH, ale v jiných případech je měkčené – proud vzduchu při vyslovování se otírá o tvrdé patro, nikoliv o měkké jako u českého CH
• EI, AI, AY, EY se čte AJ.(Eis, Rain, Rayon, Speyer)
• EU (a ÄU), OY, OI se čte OJ. (Europa)
• SCH se čte Š. (Schlange)
• ß se čte jako S (daß), oproti normálnímu S, které se čte (až na nějaké výjimky) jako Z.
• ST se čte jako ŠT, SP se čte jako ŠP.
• TSCH se jako čte Č. (Tschechisch)
• DSCH se jako čte DŽ (Dschungel)
• Z se čte jako C (Zeit)
• TZ se čte jako C (Katze)
• CK se čte jako K a zkracuje předchozí samohlásku (Rock)
• IE se čte jako Í (Bier)

Časování

• SEIN (být)
• ich bin wir sind
• du bist ihr seid
• er ist Sie sünd
• sie ist Sie sünd
• es ist Sie sünd
• HABEN (mít)
• ich habe wir haven
• du hast ihr habt
• er hat Sie habent
• sie hat Sie habent
• es hat Sie habent
• PRAVIDELNÁ SLOVESA-KONCOVKY
• infinitiv: -en
• -e -en
• -st -d
• -t -ent

Gramatika a pravopis

Hlavní článek: Německá gramatika

• Rozlišuje se určitý (der, die, das) a neurčitý (ein, eine) člen.
• Rozlišují se čtyři pády u jmen: nominativ, genitiv, dativ a akuzativ. Jsou vyjádřeny většinou jen tvarem členu, k některým ale patří koncovky podstatného jména.
• Systém slovesných časů je bohatší než v češtině, ale ve srovnání s angličtinou chybí průběhové formy: předminulý (plusquamperfektum), minulý (préteritum a perfektum), přítomný (prézens) a budoucí I a II (futurum). Podmíněný děj se vyjadřuje konjunktivem a kondicionálem.
• Slovosled je o něco volnější než v angličtině, ale přece jen má pevné mantinely. Hlavní sloveso stojí na druhé syntaktické pozici ve větě. Typickým rysem němčiny je odsouvání ostatních slovesných tvarů (a také hlavního slovesa ve vedlejší větě) na konec, může se tam sejít i několik sloves najednou:
  • Wenn ich das früher gewusst hätte, hätte ich es nicht mehr tun müssen.
  • Doslova: Kdybych já to dříve věděl by měl, měl bych to ne více učinit stát muselo.
• Všechna podstatná jména se píší s velkým počátečním písmenem.

Slovní zásoba

Starší slovní zásoba byla ovlivněna hlavně latinou a románskými jazyky. V moderní době je patrný silný vliv angličtiny. Výpůjček je vcelku značné množství, němčina však k většině přejatých slov má i samotný německý protějšek, většinou složeninu. Častěji se však používá slovo přejaté.

Příklad:

• magnetofon: r Recorder, ale i s Bandspieler
• byznys, podnikání: s Business, ale i e Brotarbeit

Zvláštností je, že některá slova mají evidentně neněmecký a jasně anglický původ, přestože v angličtině neexistují (s Handy - mobilní telefon)

Překlad, vzorový text

Všeobecná deklarace lidských práv

německy	Alle Leute sind frei und gleich an Würde und Rechten geboren. Sie sind mit Vernụnft und Gewißen begabt und sollen einander im Geist der Brüderlichkeit begegnẹn.
doslova	Všichni lidé jsou svobodně a rovně na důstojnosti a právech narozeni. Oni jsou s rozumem a svědomím obdařeni a mají jeden druhého v duchu bratrství potkávat.
česky	Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Související články

• Německá gramatika
• Seznam jazyků
• Seznam písem
• Švýcarská němčina
• Rakouská němčina
• Dolnoněmčina
• Pensylvánská němčina
• Plautdietsch
• Lucemburština
• Slezská němčina

Externí odkazy

• WordReference – německé jazykové fórum
• Němčina – základní fakta o jazyce
• Nová pravidla pravopisu
• Rakouská němčina
• Digitalizovaná edice učebnic "Snadno a rychle" z počátku 20. století včetně dobové učebnice němčiny