Záření beta: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele „188.92.10.194“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Mercy
Řádek 52: Řádek 52:
Podmínka přeměny (zdroj: UK přednáška):
Podmínka přeměny (zdroj: UK přednáška):
: m (<math>{}^{A}_{Z} \mathrm {X})</math> > m (<math>{}^{A}_{Z-1} \mathrm {Y}</math>) + 2.<math>\mathrm {m}_{e}</math> ⇒ m (<math>{}^{A}_{Z} \mathrm {X})</math> > m (<math>{}^{A}_{Z-1} \mathrm {Y}</math>) + <math>{E}_{ny} {/} {c}^{2}</math>
: m (<math>{}^{A}_{Z} \mathrm {X})</math> > m (<math>{}^{A}_{Z-1} \mathrm {Y}</math>) + 2.<math>\mathrm {m}_{e}</math> ⇒ m (<math>{}^{A}_{Z} \mathrm {X})</math> > m (<math>{}^{A}_{Z-1} \mathrm {Y}</math>) + <math>{E}_{ny} {/} {c}^{2}</math>


== Související články ==

* [[Alfa částice]]
* [[Záření gama]]

{{Pahýl - fyzika}}

[[Kategorie:Fyzika částic]]
[[Kategorie:Radioaktivita]]
[[Kategorie:Záření]]

[[af:Betadeeltjie]]
[[ar:جسيم بيتا]]
[[ast:Partícula beta]]
[[bg:Бета частица]]
[[bs:Beta-zraci]]
[[da:Betastråling]]
[[de:Betastrahlung]]
[[en:Beta particle]]
[[es:Partícula beta]]
[[et:Beetaosake]]
[[eu:Beta partikula]]
[[fr:Particule β]]
[[hr:Beta-čestica]]
[[id:Partikel Beta]]
[[it:Particella beta]]
[[ja:ベータ粒子]]
[[kn:ಬೀಟ ಕಣ]]
[[ko:베타 입자]]
[[ml:ബീറ്റാ കണം]]
[[ms:Zarah beta]]
[[nds:Betaverfall]]
[[nl:Bètastraling]]
[[no:Betapartikkel]]
[[pl:Promieniowanie beta]]
[[pnb:بیٹا پارٹیکل]]
[[pt:Partícula beta]]
[[ru:Бета-частица]]
[[simple:Beta particle]]
[[sk:Žiarenie beta]]
[[sl:Delec beta]]
[[sr:Бета честица]]
[[sv:Betastrålning]]
[[th:อนุภาคบีตา]]
[[tr:Beta parçacığı]]
[[uk:Бета-частинки]]
[[vi:Hạt beta]]
[[zh:Β粒子]]

Verze z 26. 4. 2010, 14:10

Záření beta-, v neutronu se přeskupí kvarky a poté se neutron rozpadne.

Záření beta jsou částice (elektrony nebo pozitrony), které jsou vysílány radioaktivními jádry prvků při beta rozpadu. Pohybují se velmi rychle, nesou kladný nebo záporný elektrický náboj a jejich pohyb může být tedy ovlivňován elektrickým polem. Jejich pronikavost je větší než u alfa částic, mohou pronikat materiály s nízkou hustotou nebo malou tloušťkou, k jejich zastavení stačí vrstva vzduchu silná 1 m nebo kovu o šířce 1 mm.

Jednomu typu přeměny beta podléhá bismut 212Bi. Při ní se v jádře atomu přemění neutron na proton, elektron a antineutrino. Proton zůstane v jádře a elektron s antineutrinem jádro opustí. Pohybující se elektron se stal beta zářením. Nové jádro má o jeden proton více. Beta rozpadem bismutu takto vzniká polonium 212Po.

Vznik

Radioaktivní přeměna beta je taková přeměna, při které se nemění nukleonové číslo A jádra. Jejím prostřenictvím může jádro s nadbytkem neutronů změnit poměr Z/A, a tak dosáhnout větší stability. Základním rysem všech beta přeměn je emise elektronového neutrina (antineutrina) a uvolnění energie odpovídající hmotnostnímu úbytku systému.

Přeměna Beta minus

Je emitován elektron.

Obecný předpis

.

Příklad:

.

Účast elektronu (pozitronu) při jaderných přeměnách poukazuje na skutečnost, že nukleony nejsou fundamentální částicemi. Při přeměně beta mínus se totiž uvnitř jádra mění neutron takto:

Podmínka přeměny (zdroj: UK přednáška):

m ( > m()

Přeměna Beta plus

Dochází k emisi pozitronu (antičástice k elektronu)

Obecný předpis

Příklad:

.

Přeměna beta plus spočívá v transformaci protonu na neutron

Záchyt elektronu jádrem

Jádro pohltí jeden z elektronů z vnitřních slupek svého obalu a jaderný proton se mění na neutron za současné emise neutrina.

Podle obecné rovnice reakce probíhá takto:

0-1e + 11p ⇒ 10n

a jádro podléhá přeměně, kterou lze obecně vyjádřit rovnicí:

AZX + 0-1e ⇒ AZ-1Y

Elektronový obal je po tomto ději v excitovaném (základním) stavu; místo po zachyceném elektronu nezůstane prázdné, nýbrž je zaplněno elektronem z některého z vyšších atomových orbitalů. Současně dojde k emisi kvanta elektromagnetického záření, tj. fotonu.

Podmínka přeměny (zdroj: UK přednáška):

m ( > m () + 2. ⇒ m ( > m () +


Související články

Šablona:Pahýl - fyzika