Záření beta: Porovnání verzí
m Editace uživatele „188.92.10.194“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Mercy“ |
|||
Řádek 52: | Řádek 52: | ||
Podmínka přeměny (zdroj: UK přednáška): |
Podmínka přeměny (zdroj: UK přednáška): |
||
: m (<math>{}^{A}_{Z} \mathrm {X})</math> > m (<math>{}^{A}_{Z-1} \mathrm {Y}</math>) + 2.<math>\mathrm {m}_{e}</math> ⇒ m (<math>{}^{A}_{Z} \mathrm {X})</math> > m (<math>{}^{A}_{Z-1} \mathrm {Y}</math>) + <math>{E}_{ny} {/} {c}^{2}</math> |
: m (<math>{}^{A}_{Z} \mathrm {X})</math> > m (<math>{}^{A}_{Z-1} \mathrm {Y}</math>) + 2.<math>\mathrm {m}_{e}</math> ⇒ m (<math>{}^{A}_{Z} \mathrm {X})</math> > m (<math>{}^{A}_{Z-1} \mathrm {Y}</math>) + <math>{E}_{ny} {/} {c}^{2}</math> |
||
== Související články == |
|||
* [[Alfa částice]] |
|||
* [[Záření gama]] |
|||
{{Pahýl - fyzika}} |
|||
[[Kategorie:Fyzika částic]] |
|||
[[Kategorie:Radioaktivita]] |
|||
[[Kategorie:Záření]] |
|||
[[af:Betadeeltjie]] |
|||
[[ar:جسيم بيتا]] |
|||
[[ast:Partícula beta]] |
|||
[[bg:Бета частица]] |
|||
[[bs:Beta-zraci]] |
|||
[[da:Betastråling]] |
|||
[[de:Betastrahlung]] |
|||
[[en:Beta particle]] |
|||
[[es:Partícula beta]] |
|||
[[et:Beetaosake]] |
|||
[[eu:Beta partikula]] |
|||
[[fr:Particule β]] |
|||
[[hr:Beta-čestica]] |
|||
[[id:Partikel Beta]] |
|||
[[it:Particella beta]] |
|||
[[ja:ベータ粒子]] |
|||
[[kn:ಬೀಟ ಕಣ]] |
|||
[[ko:베타 입자]] |
|||
[[ml:ബീറ്റാ കണം]] |
|||
[[ms:Zarah beta]] |
|||
[[nds:Betaverfall]] |
|||
[[nl:Bètastraling]] |
|||
[[no:Betapartikkel]] |
|||
[[pl:Promieniowanie beta]] |
|||
[[pnb:بیٹا پارٹیکل]] |
|||
[[pt:Partícula beta]] |
|||
[[ru:Бета-частица]] |
|||
[[simple:Beta particle]] |
|||
[[sk:Žiarenie beta]] |
|||
[[sl:Delec beta]] |
|||
[[sr:Бета честица]] |
|||
[[sv:Betastrålning]] |
|||
[[th:อนุภาคบีตา]] |
|||
[[tr:Beta parçacığı]] |
|||
[[uk:Бета-частинки]] |
|||
[[vi:Hạt beta]] |
|||
[[zh:Β粒子]] |
Verze z 26. 4. 2010, 14:10
Záření beta jsou částice (elektrony nebo pozitrony), které jsou vysílány radioaktivními jádry prvků při beta rozpadu. Pohybují se velmi rychle, nesou kladný nebo záporný elektrický náboj a jejich pohyb může být tedy ovlivňován elektrickým polem. Jejich pronikavost je větší než u alfa částic, mohou pronikat materiály s nízkou hustotou nebo malou tloušťkou, k jejich zastavení stačí vrstva vzduchu silná 1 m nebo kovu o šířce 1 mm.
Jednomu typu přeměny beta podléhá bismut 212Bi. Při ní se v jádře atomu přemění neutron na proton, elektron a antineutrino. Proton zůstane v jádře a elektron s antineutrinem jádro opustí. Pohybující se elektron se stal beta zářením. Nové jádro má o jeden proton více. Beta rozpadem bismutu takto vzniká polonium 212Po.
Vznik
Radioaktivní přeměna beta je taková přeměna, při které se nemění nukleonové číslo A jádra. Jejím prostřenictvím může jádro s nadbytkem neutronů změnit poměr Z/A, a tak dosáhnout větší stability. Základním rysem všech beta přeměn je emise elektronového neutrina (antineutrina) a uvolnění energie odpovídající hmotnostnímu úbytku systému.
Přeměna Beta minus
Je emitován elektron.
Obecný předpis
- .
Příklad:
- .
Účast elektronu (pozitronu) při jaderných přeměnách poukazuje na skutečnost, že nukleony nejsou fundamentální částicemi. Při přeměně beta mínus se totiž uvnitř jádra mění neutron takto:
Podmínka přeměny (zdroj: UK přednáška):
- m ( > m()
Přeměna Beta plus
Dochází k emisi pozitronu (antičástice k elektronu)
Obecný předpis
Příklad:
- .
Přeměna beta plus spočívá v transformaci protonu na neutron
Záchyt elektronu jádrem
Jádro pohltí jeden z elektronů z vnitřních slupek svého obalu a jaderný proton se mění na neutron za současné emise neutrina.
Podle obecné rovnice reakce probíhá takto:
- 0-1e + 11p ⇒ 10n
a jádro podléhá přeměně, kterou lze obecně vyjádřit rovnicí:
- AZX + 0-1e ⇒ AZ-1Y
Elektronový obal je po tomto ději v excitovaném (základním) stavu; místo po zachyceném elektronu nezůstane prázdné, nýbrž je zaplněno elektronem z některého z vyšších atomových orbitalů. Současně dojde k emisi kvanta elektromagnetického záření, tj. fotonu.
Podmínka přeměny (zdroj: UK přednáška):
- m ( > m () + 2. ⇒ m ( > m () +