Anna Uherská: Porovnání verzí
m +obrázek |
m WikiCleaner 0.99 - Opakovaná reference (Detekce nástrojem Wikipedie:WCW) |
||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
== Život == |
== Život == |
||
Anna byla oblíbenou<ref name="Charvátová26">{{citace knihy | jméno=Kateřina| příjmení=Charvátová| titul=Václav II. Král český a polský|vydavatel=Vyšehrad| místo= Praha | rok=2007 | jazyk = |strany=26|isbn =978-80-7021-841-9 }}</ref> dcerou [[seznam uherských králů|uherského krále]] [[Béla IV. Uherský|Bély IV.]] a [[Marie Laskaris|Marie]] z rodu [[Laskarisové|Laskarisů]]. Roku 1243<ref>Charvátová, str. 96</ref> se provdala za [[Rostislav Haličský|Rostislava Haličského]], syna [[Michal Černigovský|sv. Michala Černigovského]] z rodu [[Rurikovci|Rurikovců]], který na dvůr uherského krále uprchl před Tatary. <ref name="Vaníček92">{{citace knihy |
Anna byla oblíbenou<ref name="Charvátová26">{{citace knihy | jméno=Kateřina| příjmení=Charvátová| titul=Václav II. Král český a polský|vydavatel=Vyšehrad| místo= Praha | rok=2007 | jazyk = |strany=26|isbn =978-80-7021-841-9 }}</ref> dcerou [[seznam uherských králů|uherského krále]] [[Béla IV. Uherský|Bély IV.]] a [[Marie Laskaris|Marie]] z rodu [[Laskarisové|Laskarisů]]. Roku 1243<ref name="Charvátová96">Charvátová, str. 96.</ref> se provdala za [[Rostislav Haličský|Rostislava Haličského]], syna [[Michal Černigovský|sv. Michala Černigovského]] z rodu [[Rurikovci|Rurikovců]], který na dvůr uherského krále uprchl před Tatary. <ref name="Vaníček92">{{citace knihy |
||
| jméno=Vratislav |
| jméno=Vratislav |
||
| příjmení=Vaníček |
| příjmení=Vaníček |
||
| Řádek 23: | Řádek 23: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Rostislav se stal díky Bélově výpadu do Bosny po roce 1250 mačevským vévodou se sídlem v Bělehradě.<ref>Vaníček, str. 33</ref> Roku 1256 byl zprostředkovatelem mírového jednání mezi nikajským císařem [[Theodoros II. Laskaris|Theodorem II.]] a Bulharskem,<ref>[http://fmg.ac/Projects/MedLands/RUSSIA,%20Rurik.htm#RostislavMikhailovichdied1263B www.fmg.ac]</ref> které se později pokoušel získat pro sebe. Pomáhal svému tchánovi při válce s [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]],<ref |
Rostislav se stal díky Bélově výpadu do Bosny po roce 1250 mačevským vévodou se sídlem v Bělehradě.<ref>Vaníček, str. 33</ref> Roku 1256 byl zprostředkovatelem mírového jednání mezi nikajským císařem [[Theodoros II. Laskaris|Theodorem II.]] a Bulharskem,<ref name="fmg">[http://fmg.ac/Projects/MedLands/RUSSIA,%20Rurik.htm#RostislavMikhailovichdied1263B www.fmg.ac]</ref> které se později pokoušel získat pro sebe. Pomáhal svému tchánovi při válce s [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]],<ref name="fmg" /> zúčastnil se [[bitva u Kressenbrunnu|bitvy u Kressenbrunnu]] a po uzavření míru se stal tchánem českého krále. Poté společně se [[Štěpán V. Uherský|Štěpánem]] napadl Bulharsko a o dva roky později zemřel. Synové si sice rozdělili otcovo území, ale neustále museli odolávat výpadům svého strýce Štěpána, mladšího uherského krále. |
||
Ovdovělá Anna se zdržovala na uherském území asi do roku 1270, kdy zemřel její otec Béla IV., poté část uherské šlechty včetně Anny raději odešla do českého exilu. <ref>Vaníček, str. 129</ref> Anna s sebou tehdy na dvůr Přemysla Otakara II. a své dcery Kunhuty přinesla část královského pokladu a snad i korunu sv. Štěpána.<ref>Vaníček, str. 130</ref> [[Závišův kříž]] pravděpodobně pochází právě z této kolekce.<ref |
Ovdovělá Anna se zdržovala na uherském území asi do roku 1270, kdy zemřel její otec Béla IV., poté část uherské šlechty včetně Anny raději odešla do českého exilu. <ref>Vaníček, str. 129</ref> Anna s sebou tehdy na dvůr Přemysla Otakara II. a své dcery Kunhuty přinesla část královského pokladu a snad i korunu sv. Štěpána.<ref>Vaníček, str. 130</ref> [[Závišův kříž]] pravděpodobně pochází právě z této kolekce.<ref name="Charvátová96" /> Další osud vévodkyně není dostatečně znám. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 21. 4. 2010, 00:54
| otec | Béla IV. |
|---|---|
| matka | Marie Laskaris |
| manžel | Rostislav Haličský |
| syn | Béla Mačevský |
| syn | Michal Bosenský |
| dcera | Alžběta |
| dcera | Kunhuta Haličská |
| dcera | Griffina Haličská |
| dcera | Markéta |
Anna Uherská (1226/27 ? - po 1270) byla mačevskou vévodkyní, manželkou Rostislava Haličského.
Život
Anna byla oblíbenou[1] dcerou uherského krále Bély IV. a Marie z rodu Laskarisů. Roku 1243[2] se provdala za Rostislava Haličského, syna sv. Michala Černigovského z rodu Rurikovců, který na dvůr uherského krále uprchl před Tatary. [3]
Rostislav se stal díky Bélově výpadu do Bosny po roce 1250 mačevským vévodou se sídlem v Bělehradě.[4] Roku 1256 byl zprostředkovatelem mírového jednání mezi nikajským císařem Theodorem II. a Bulharskem,[5] které se později pokoušel získat pro sebe. Pomáhal svému tchánovi při válce s Přemyslem Otakarem II.,[5] zúčastnil se bitvy u Kressenbrunnu a po uzavření míru se stal tchánem českého krále. Poté společně se Štěpánem napadl Bulharsko a o dva roky později zemřel. Synové si sice rozdělili otcovo území, ale neustále museli odolávat výpadům svého strýce Štěpána, mladšího uherského krále.
Ovdovělá Anna se zdržovala na uherském území asi do roku 1270, kdy zemřel její otec Béla IV., poté část uherské šlechty včetně Anny raději odešla do českého exilu. [6] Anna s sebou tehdy na dvůr Přemysla Otakara II. a své dcery Kunhuty přinesla část královského pokladu a snad i korunu sv. Štěpána.[7] Závišův kříž pravděpodobně pochází právě z této kolekce.[2] Další osud vévodkyně není dostatečně znám.
Odkazy
Šablona:Portál Maďarsko Šablona:Portál Středověk
Reference
- ↑ CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Václav II. Král český a polský. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-841-9. S. 26.
- ↑ a b Charvátová, str. 96.
- ↑ VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-433-6. S. 92.
- ↑ Vaníček, str. 33
- ↑ a b www.fmg.ac
- ↑ Vaníček, str. 129
- ↑ Vaníček, str. 130