Interkosmos

Východoněmecká poštovní známka s motivem Interkosmosu

Interkosmos je název pro kosmický program socialistických států probíhající v letech 1967–1990. Jejím cílem byl výzkum a mírové využití kosmického prostoru. Zároveň to byla protiváha západoevropských programů tohoto zaměření.

Vznik a zánik organizace

Poprvé v říjnu, pak v 15-20. listopadu 1965 se v Moskvě sešli zástupci všech pozvaných zemí k podpisu dokumentu o spolupráci. Sověti zdarma nabídli svou raketovou a kosmickou techniku. Naši delegaci vedl akademik Jaroslav Kožešník, od roku 1966 místopředseda ČSAV. O dva roky později byl přijat „Program společných prací v oblasti výzkumu a využití kosmického prostoru s mírovými cíli“ (Программа по совместным работам в области исследования и использования космического пространства в мирных целях) dohodnutý 13. dubna 1967 v Moskvě. Název Interkosmos byl schválený až v roce 1970 na poradě národních koordinačních orgánů. Tehdy byly dohodnuty i pravidla spolupráce. Zúčastněné země byly Bulharsko, ČSSR, Kuba, Maďarsko, Mongolsko, NDR, Polsko, Rumunsko, SSSR a od roku 1979 i VSR.

Název Interkosmos byl používán i pro označení vědeckých družic vypouštěných v rámci programu.

Organizace Interkosmos se rozpadla koncem roku 1990 v důsledku politických změn (rozpad východního bloku) v Evropě.

Činnost

Úloha organizace patřila hlavně do oblasti kosmické fyziky. Kromě šestadvaceti družic řady Interkosmos byly vypouštěny i výzkumné výškové rakety Vertikal, které byly určeny pro atmosferický výzkum a dosahovaly výšky asi 500 km.

Podíl Československa

Československo pro program vytvořilo pět pracovních skupin, rozhodující úlohu měl Astronomický ústav ČSAV , zejména RNDr.Boris Valníček, DrSc. Podíleli jsme se na programu např. přípravou experimentů Morava, Chlorella a Kyslík pro práci československého kosmonauta v Saljutu 6. V rámci programu byly též vypouštěny československé družice Magion (subdružice družic Interkosmos). Československé přístroje byly použity též na některých sovětských družicích Kosmos a sondách Prognoz a Vega.

Pilotované lety

Součástí programu Interkosmos byly i lety s mezinárodní posádkou. Začaly v roce 1978 společným letem sovětského a československého kosmonauta na palubě kosmické lodi Sojuz 28. Potom se na těchto letech postupně vystřídali kosmonauti všech tehdejších socialistických zemí sdružených v programu.

Data letu		Hlavní kosmonaut	Záložní kosmonaut	Země	Mise
2. března - 10. března 1978		Vladimír Remek	Oldřich Pelčák		Sojuz 28
27. června - 5. července 1978		Mirosław Hermaszewski	Zenon Jankowski		Sojuz 30
26. srpna - 3. září 1978		Sigmund Jähn	Eberhard Köllner		Sojuz 31
10. dubna - 12. dubna 1979		Georgi Ivanov	Alexandr Panajotov Alexandrov		Sojuz 33
26. května - 3. června 1980		Bertalan Farkas	Bela Magyari		Sojuz 36
23. července - 31. července 1980		Pham Tuan	Thanh Liem Bui		Sojuz 37
18. září - 26. září 1980		Arnaldo Tamayo Mendez	Jose Lopez Falcon		Sojuz 38
22. března - 30. března 1981		Džugderdemidin Gurragčá	Majdaržavyn Ganzorig		Sojuz 39
14. května - 22. května 1981		Dumitru Prunariu	Dumitru Dediu		Sojuz 40
7. června - 17. června 1988		Alexandr Panajotov Alexandrov	Krasimir Stojanov		Sojuz TM-5 Sojuz TM-4

Odkazy

Literatura

• REMEK, Vladimír; RICHTER, Karel. Pod námi planeta Země. Praha: Naše vojsko, 1979. 
• LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. 

Externí odkazy

http://technet.idnes.cz/cesi-se-v-kosmu-neztratili-exkluzivni-serial-o-dobyvani-vesmiru-pxu-/tec_vesmir.asp?c=A071127_160218_tec_vesmir_vse