Ňingmapa: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
TXiKiBoT (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: uk:Ньїнґма
Řádek 13: Řádek 13:
== Učení ==
== Učení ==


Jádro učení školy Ňingmapa spočívá v nauce zvané dzogčhen. Stoupenci tohoto učení ho považují za poslední, tajné učení [[Gautama Buddha|Buddhy Gautamy]].
Jádro učení školy Ňingmapa spočívá v nauce zvané [[dzogčhen]]. Stoupenci tohoto učení ho považují za poslední, tajné učení [[Gautama Buddha|Buddhy Gautamy]].


== Učenci ==
== Učenci ==

Verze z 15. 4. 2010, 22:00

Klášter Samye

Ňingmapa (tibetsky རྙིང་མ་, ve Wylieho transkipci Rňing-ma-pa) je jedna ze čtyř hlavních škol tibetského buddhismu.

Vznik

Školu založil v 8. století současník krále Thisong Decäna Padmasambhava. Pojmenování ňingma („stará“) se objevilo teprve v 11. století, aby bylo možno odlišit tuto školu od právě vznikajících „nových škol“.[1] Ňingmapa má šest hlavních škol. V čele jedné z těchto škol stojí, od roku 2003 Mindroling Trichen Rinpočhe. Školy Ňingmapy neměly patriarchu. Tato situace nastala díky invazi
Číny na Tibet v roce 1959. Jedním z nejslavnějších mistrů Ňingmapy je v dnešní době Patrul rinpoče.

Učení

Jádro učení školy Ňingmapa spočívá v nauce zvané dzogčhen. Stoupenci tohoto učení ho považují za poslední, tajné učení Buddhy Gautamy.

Učenci

V tradici Nyingma se působili také mnozí velcí učenci. Asi nejdůležitější z nich je Longchen Rabjam (1308-1363). Je autorem mnoha spisů a organizoval všechna do svých dob odkryté Terma ve sbírce "Sto tisíc Nyingmapa tanter". Jeho nejvýznamnější díla jsou: "Sedmero pokladů" (Dzö dün), tři "Cykly uvolnění" (Ngalso Korsum), tři "Cykly přirozeného osvobození" (Rangdröl Korsum) a tři "Vnitřní esence" (Yangtig Namsum). Longchen Rabjam také systematizoval překlad, vycházející z Garab Dorje, Dzogchen-nauk linie Nyingma, které se od té doby učí jako "Longchen Nyingthik" (Srdeční esenze daleké dimenze).

Odkazy

Citace a reference

  1. FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. S. 319. 

Zdroje

  • FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. 
  • HRABAL, F. R. Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností. Bratislava: CAD PRESS, 1998. 
  • Berzin - archiv.

Související články

Externí odkazy

J.S. Mindrolling rinpoche

Simhanada Šablona:Portál Buddhismus Šablona:Pahýl - buddhismus