Matija Murko

Šablona:Infobox Spisovatel Matija Murko známý také jako Mathias Murko (10. února 1861, Drstelja – 11. února 1952, Praha, Československo, dnešní Česká republika) byl slovinský literární historik, etnolog, slavista a redaktor.

Životopis

Matija Murko navštěvoval základní školu v Drstniku a v Ptuji, kde navštěvoval také nižší stupeň klasického gymnázia. Vyšší stupeň poté navštěvoval v Mariboru. Poté odešel do Vídně, kde studoval germanistiku a slavistiku. Po doktorátu z germanistiky se jel studijně zdokonalovat do Moskvy. Když se navrátil z Moskvy do Vídně, tak se stal prvním docentem slovanské filologie na Filozofické fakultě v rámci vídeňské univerzity. Právě zde začala jeho dlouholetá kariéra univerzitního profesora. Nejprve se stal řádným profesorem slovanské filologie na univerzitě v Grazu, kde působil patnáct let. Poté několik let působil na Filozofické fakultě v Lipsku. Matija Murko byl prvním profesorem jihoslovanských jazyků a literatury v letech 1920–1931 na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Murko byl mimo jiné jedním z prvních zakladatelů Slovanského ústavu, který se utvářel v rozmezí let 1932–1941 a kterému pak jako druhý předsedal. Slovanský ústav se pod jeho vedením stal významným vědeckým pracovištěm a centrem vědeckého života

Matija Murko patřil k poslední generaci „renesančních“ slavistů, jakým byl např. v 19. století Pavel Josef Šafařík nebo Murkův předchůdce, první předseda Slovanského ústavu, Lubor Niederle. Murko byl výraznou a všestrannou vědeckou osobností a svým dílem se zapsal do řady vědních oborů, ať již to byla lingvistika či literární věda nebo etnologie a folkloristika. Byl také výborným organizátorem vědecké práce a vynikajícím pedagogem.

Vědecké práce

Publicistické a vědecké práce začal psát a publikovat již jako student, psal až do konce svého života. Jeho poslední dílo Spomeniki 1951, vyšlo rok po jeho úmrtí u Slovinské matice v Lublani. Toto dílo bylo poté přeloženo do slovinštiny. Neocenitelný je jeho příspěvek spisů oblasti literární historie, etnologie a jeho filologický a knižní pojednání.

Byl redaktorem časoposu Slavia. V prvním čísle I. ročníku tohoto časopisu pro slovanskou filologii formuloval své názory o pojetí slavistiky. Tento časopis založil společně s O. Hujerem, vydávali ho v letech 1922–1939 a dodnes vychází ve Slovanském ústavu.

Bibliografie

• Miklošič in Hrvati: poslanica hrvatskemu akademičkemu društvu "Zvonimir" v Beču (1883)
• Enklitike v slovenščini. Napisal (1891–1892)
• Dr. Vatroslav Oblak. S podobo. (1899)
• Die slawische Liturgie an der Adria (1905)
• Geschichte der alteren sudslawischen Litteraturen (1908)
• Nauka o jeziku i književnosti Hrvata i Srba (1911)
• Tragom srpsko-hrvatske narodne epike. Putovanja u godinama 1930–1932 (1951)
• Narodopisna razstava češkoslovanska v Pragi l. 1895 (1896)
• Rozpravy z oboru slovanské filologie. Uspořádal Jiřá Horá (1937)
• Velika zbirka slovenskih narodnih pesmi z melodijami (1929)
• Vrazove za tisk pripravljene slovenske pesmi (1910)
• Dobrozdáni o návrhu Rukověti slovanske filologie (1925)
• Die Schrôpfkopfe bei den Slaven. Sltv. bańa, banka, lat. belnea. (1913)
• Das serbische Geistesleben (1916)
• Die slawische Philologie in Deutschlan (1917)
• Die Bedeutung der Reformation und Gegenreformation für das geistige Leben der Südslaven (1927)
• La poésie populaire épique en Yougoslavie au début XXe si`ecle (1929)
• Spomeni mojega Života (1939)
• Spomini (1951)

• http://abicko.avcr.cz/cs/archiv/2002/5/obsah/mezinarodni-sympozium-matija-murko-osobnost-a-dilo.html
• http://www.jstor.org/pss/4204417
• http://sl.wikipedia.org/wiki/Matija_Murko