Matija Murko: Porovnání verzí
kosmetika, infobox, portál, kategorie, linky |
m Přidána kategorie Slovinští spisovatelé |
||
Řádek 61: | Řádek 61: | ||
[[Kategorie:Úmrtí 1952]] |
[[Kategorie:Úmrtí 1952]] |
||
[[Kategorie:Slovinští historikové]] |
[[Kategorie:Slovinští historikové]] |
||
[[Kategorie:Slovinští spisovatelé]] |
|||
[[en:Matija Murko]] |
[[en:Matija Murko]] |
Verze z 10. 4. 2010, 01:06
Šablona:Infobox Spisovatel Matija Murko známý také jako Mathias Murko (10. února 1861, Drstelja – 11. února 1952, Praha, Československo, dnešní Česká republika) byl slovinský literární historik, etnolog, slavista a redaktor.
Životopis
Matija Murko navštěvoval základní školu v Drstniku a v Ptuji, kde navštěvoval také nižší stupeň klasického gymnázia. Vyšší stupeň poté navštěvoval v Mariboru. Poté odešel do Vídně, kde studoval germanistiku a slavistiku. Po doktorátu z germanistiky se jel studijně zdokonalovat do Moskvy. Když se navrátil z Moskvy do Vídně, tak se stal prvním docentem slovanské filologie na Filozofické fakultě v rámci vídeňské univerzity. Právě zde začala jeho dlouholetá kariéra univerzitního profesora. Nejprve se stal řádným profesorem slovanské filologie na univerzitě v Grazu, kde působil patnáct let. Poté několik let působil na Filozofické fakultě v Lipsku. Matija Murko byl prvním profesorem jihoslovanských jazyků a literatury v letech 1920–1931 na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Murko byl mimo jiné jedním z prvních zakladatelů Slovanského ústavu, který se utvářel v rozmezí let 1932–1941 a kterému pak jako druhý předsedal. Slovanský ústav se pod jeho vedením stal významným vědeckým pracovištěm a centrem vědeckého života
Matija Murko patřil k poslední generaci „renesančních“ slavistů, jakým byl např. v 19. století Pavel Josef Šafařík nebo Murkův předchůdce, první předseda Slovanského ústavu, Lubor Niederle. Murko byl výraznou a všestrannou vědeckou osobností a svým dílem se zapsal do řady vědních oborů, ať již to byla lingvistika či literární věda nebo etnologie a folkloristika. Byl také výborným organizátorem vědecké práce a vynikajícím pedagogem.
Vědecké práce
Publicistické a vědecké práce začal psát a publikovat již jako student, psal až do konce svého života. Jeho poslední dílo Spomeniki 1951, vyšlo rok po jeho úmrtí u Slovinské matice v Lublani. Toto dílo bylo poté přeloženo do slovinštiny. Neocenitelný je jeho příspěvek spisů oblasti literární historie, etnologie a jeho filologický a knižní pojednání.
Byl redaktorem časoposu Slavia. V prvním čísle I. ročníku tohoto časopisu pro slovanskou filologii formuloval své názory o pojetí slavistiky. Tento časopis založil společně s O. Hujerem, vydávali ho v letech 1922–1939 a dodnes vychází ve Slovanském ústavu.
Bibliografie
- Miklošič in Hrvati: poslanica hrvatskemu akademičkemu društvu "Zvonimir" v Beču (1883)
- Enklitike v slovenščini. Napisal (1891–1892)
- Dr. Vatroslav Oblak. S podobo. (1899)
- Die slawische Liturgie an der Adria (1905)
- Geschichte der alteren sudslawischen Litteraturen (1908)
- Nauka o jeziku i književnosti Hrvata i Srba (1911)
- Tragom srpsko-hrvatske narodne epike. Putovanja u godinama 1930–1932 (1951)
- Narodopisna razstava češkoslovanska v Pragi l. 1895 (1896)
- Rozpravy z oboru slovanské filologie. Uspořádal Jiřá Horá (1937)
- Velika zbirka slovenskih narodnih pesmi z melodijami (1929)
- Vrazove za tisk pripravljene slovenske pesmi (1910)
- Dobrozdáni o návrhu Rukověti slovanske filologie (1925)
- Die Schrôpfkopfe bei den Slaven. Sltv. bańa, banka, lat. belnea. (1913)
- Das serbische Geistesleben (1916)
- Die slawische Philologie in Deutschlan (1917)
- Die Bedeutung der Reformation und Gegenreformation für das geistige Leben der Südslaven (1927)
- La poésie populaire épique en Yougoslavie au début XXe si`ecle (1929)
- Spomeni mojega Života (1939)
- Spomini (1951)