Okolek: Porovnání verzí
m malé písmeno |
úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor: |
[[Soubor:Roue ferro 2.jpg|thumb|1 - okolek<br />2 - nákolek<br />3 - plocha odvalování]] |
||
'''Okolek''' (něm. ''Spurkranz'', angl. ''flange'') je výstupek na obvodu kola [[kolejové vozidlo|kolejového vozidla]] bránící [[vykolejení]]. |
'''Okolek''' (něm. ''Spurkranz'', angl. ''flange'', fr. ''boudin'') je výstupek na obvodu kola [[kolejové vozidlo|kolejového vozidla]] bránící [[vykolejení]]. Okolek se (obvykle) nachází na straně blíže ke středu [[železniční dvojkolí|železničního dvojkolí]] (na vnitřní straně), což je výhodné z hlediska fyzikálních poměrů provozu. |
||
== Vnitřní odkolek == |
|||
⚫ | U |
||
[[Soubor:Rollingstock axle.jpg|thumb|Dvojkolí s vniřními okolky]] |
|||
[[Soubor:Balance near derailment.PNG|thumb|Působení sil na hranici vykolejení (vnitřní okolek)]] |
|||
Při obvyklém vnitřním osazení okolku, při jízdě v přímém směru ale hlavně při [[Průjezd obloukem|průjezdu obloukem]], dochází k většímu zatížení vnějšího kola dvojkolí než vnitřního, a to zejména odstředivou silou a klopným momentem odvozeným od výšky těžiště a odstředivé síly. Toto působení sil je příznivější než u konstrukci vnějšího okolku. |
|||
Na [[výhybka|výhybkách]] a kolejových kříženích je kolejnice v protilehlém místě [[Srdcovka (část výhybky)|srdcovky]] doplněna [[přídržnice|přídržnicí]], která jistí okolek z vnitřní strany při přejezdu druhého kola přes srdcovku. Na [[železniční přejezd|železničních přejezdech]] obdobná lišta chrání prostor pro průjezd okolku. |
|||
⚫ | |||
== Vnější okolek == |
|||
Při použití vnějšího okolku by se výše uvedené síly přenášely přes vnitřní kolejnici a vnitřní kolo dvojkolí (vzhledem ke středu oblouku). Vzhledem k odlehčení vnitřního kola nemůže okolek přenést stejně velkou sílu bránící vykolejení jako vniřní okolek. |
|||
== Oboustranný okolek == |
|||
Oboustanný okolek se používá na [[Pozemní lanovka|pozemních lanovkách]] s kyvadlovým provozem, kdy jeden vůz má okolky na jedné straně a druhý vůz na straně druhé. Druhé kolo dvojkolí je pak hladké - bez okolků. |
|||
⚫ | Tohoto řešení se používá k vedení kabiny v místě míjení. To umožňuje konstrukci [[výhybka|výhybek]] bez pohyblivých částí - tzv. [[Abtova výhybka|Abtových výhybek]]. Ve [[výhybna|výhybně]] se pak každý vůz drží své nepřerušené vnější kolejnice, zatímco vnitřní kolejnice je poskládána z částí tak, aby byl vzniklými mezerami umožněn průjezd okolku druhého vozu a křížení s lanem (lany). |
||
== Okolek ve žlábkové koleji == |
|||
⚫ | U kolejí ze [[Kolejnice|žlábkových kolejnic]] funguje okolek podobně. [[Opornice]] na vnější straně kolejnice plní obdobnou roli jako hlava kolejnice u bezžlábkových kolejnic, avšak v celé délce koleje je okolek jištěn z vnitřních stran kolejnic i [[přídržnice|přídržnicí]]. Na výhybkách a kříženích je okolek veden žlábkem v [[srdcovka (výhybka)|srdcovce]]. |
||
== Související články == |
== Související články == |
Verze z 8. 4. 2010, 20:40
Okolek (něm. Spurkranz, angl. flange, fr. boudin) je výstupek na obvodu kola kolejového vozidla bránící vykolejení. Okolek se (obvykle) nachází na straně blíže ke středu železničního dvojkolí (na vnitřní straně), což je výhodné z hlediska fyzikálních poměrů provozu.
Vnitřní odkolek
Při obvyklém vnitřním osazení okolku, při jízdě v přímém směru ale hlavně při průjezdu obloukem, dochází k většímu zatížení vnějšího kola dvojkolí než vnitřního, a to zejména odstředivou silou a klopným momentem odvozeným od výšky těžiště a odstředivé síly. Toto působení sil je příznivější než u konstrukci vnějšího okolku.
Na výhybkách a kolejových kříženích je kolejnice v protilehlém místě srdcovky doplněna přídržnicí, která jistí okolek z vnitřní strany při přejezdu druhého kola přes srdcovku. Na železničních přejezdech obdobná lišta chrání prostor pro průjezd okolku.
Vnější okolek
Při použití vnějšího okolku by se výše uvedené síly přenášely přes vnitřní kolejnici a vnitřní kolo dvojkolí (vzhledem ke středu oblouku). Vzhledem k odlehčení vnitřního kola nemůže okolek přenést stejně velkou sílu bránící vykolejení jako vniřní okolek.
Oboustranný okolek
Oboustanný okolek se používá na pozemních lanovkách s kyvadlovým provozem, kdy jeden vůz má okolky na jedné straně a druhý vůz na straně druhé. Druhé kolo dvojkolí je pak hladké - bez okolků.
Tohoto řešení se používá k vedení kabiny v místě míjení. To umožňuje konstrukci výhybek bez pohyblivých částí - tzv. Abtových výhybek. Ve výhybně se pak každý vůz drží své nepřerušené vnější kolejnice, zatímco vnitřní kolejnice je poskládána z částí tak, aby byl vzniklými mezerami umožněn průjezd okolku druhého vozu a křížení s lanem (lany).
Okolek ve žlábkové koleji
U kolejí ze žlábkových kolejnic funguje okolek podobně. Opornice na vnější straně kolejnice plní obdobnou roli jako hlava kolejnice u bezžlábkových kolejnic, avšak v celé délce koleje je okolek jištěn z vnitřních stran kolejnic i přídržnicí. Na výhybkách a kříženích je okolek veden žlábkem v srdcovce.