Amfitryón: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
DixonDBot (diskuse | příspěvky)
m robot změnil: ko:암피트리온
== O věrnosti či nevěře ženy ==, reformulace
Řádek 1: Řádek 1:
'''Amfitryón''' ([[starořečtina|řecky]] '''Ἀμφιτρύων''', [[latina|latinsky]] ''Amphitryon'') je v [[řecká mytologie|řecké mytologii]] synem krále [[Alkaios (mytologie)|Alkaia]] a jeho nástupcem na tírynthském trůnu. Je nevlastním otcem hrdiny [[Héraklés|Hérakla]].
'''Amfitryón''' ([[starořečtina|řecky]] '''Ἀμφιτρύων''', [[latina|latinsky]] ''Amphitryon'') je v [[řecká mytologie|řecké mytologii]] synem krále [[Alkaios (mytologie)|Alkaia]] a jeho nástupcem na tírynthském trůnu. Je nevlastním otcem hrdiny [[Héraklés|Hérakla]].


== O věrnosti či nevěře ženy ==
Jeho příběh v mýtech není ani o jeho hrdinství, ani o jeho zbabělosti. Přivedla jej tam podivná věc, která byla námětem k přemýšlení po celý jeho život.
Amfitryón a jeho příběh se sice zařadil mezi [[Mýtus|mýty]], ale ne pro jeho hrdinství či zbabělost, nýbrž pro podivnou událost, která mu byla námětem k přemýšlení po celý život.


Oženil se s krásnou [[Alkména|Alkménou]], dcerou mykénského krále [[Élektryón]]a. Byla tak krásná, že přitáhla pozornost samotného nejvyššího boha [[Zeus|Dia]]. Ten využil nepřítomnosti Amfitryóna, když vyřizoval jakési válečné záležitosti, vzal na sebe jeho podobu a vstoupil do Alkméniny ložnice. Byla s ním bez nejmenšího podezření a také po celý život nepřipustila, že by svému manželovi byla nevěrná. Manžel se brzy vrátil a byli spolu. Když Alkména přivedla po určité době na svět Hérakla, byl to syn Diův, a den nato porodila dalšího syna [[Ífiklés|Ífikla]], který byl synem Amfitryóna.
Oženil se s krásnou [[Alkména|Alkménou]], dcerou mykénského krále [[Élektryón]]a. Byla tak krásná, že přitáhla pozornost samotného nejvyššího boha [[Zeus|Dia]]. Ten využil nepřítomnosti Amfitryóna, když vyřizoval jakési válečné záležitosti, vzal na sebe jeho podobu a vstoupil do Alkméniny ložnice. Byla s ním bez nejmenšího podezření a také po celý život nepřipustila, že by svému manželovi byla nevěrná. Manžel se brzy vrátil a byli spolu. Když Alkména přivedla po určité době na svět Hérakla, byl to syn Diův, a den nato porodila dalšího syna [[Ífiklés|Ífikla]], který byl synem Amfitryóna.


Přemýšlení o věrnosti či nevěře zaměstnávalo mnohé, zejména však Amfitryóna až do chvíle jeho smrti. Byl zabit, když doprovázel Hérakla do jeho první bitvy.
Přemýšlení o věrnosti či nevěře zaměstnávalo mnohé, zejména však Amfitryóna až do chvíle jeho smrti. Byl zabit, když doprovázel Hérakla do jeho první bitvy.


==Odraz v umění==
==Odraz v umění==

Verze z 6. 4. 2010, 13:07

Amfitryón (řecky Ἀμφιτρύων, latinsky Amphitryon) je v řecké mytologii synem krále Alkaia a jeho nástupcem na tírynthském trůnu. Je nevlastním otcem hrdiny Hérakla.

O věrnosti či nevěře ženy

Amfitryón a jeho příběh se sice zařadil mezi mýty, ale ne pro jeho hrdinství či zbabělost, nýbrž pro podivnou událost, která mu byla námětem k přemýšlení po celý život.

Oženil se s krásnou Alkménou, dcerou mykénského krále Élektryóna. Byla tak krásná, že přitáhla pozornost samotného nejvyššího boha Dia. Ten využil nepřítomnosti Amfitryóna, když vyřizoval jakési válečné záležitosti, vzal na sebe jeho podobu a vstoupil do Alkméniny ložnice. Byla s ním bez nejmenšího podezření a také po celý život nepřipustila, že by svému manželovi byla nevěrná. Manžel se brzy vrátil a byli spolu. Když Alkména přivedla po určité době na svět Hérakla, byl to syn Diův, a den nato porodila dalšího syna Ífikla, který byl synem Amfitryóna.

Přemýšlení o věrnosti či nevěře zaměstnávalo mnohé, zejména však Amfitryóna až do chvíle jeho smrti. Byl zabit, když doprovázel Hérakla do jeho první bitvy.

Odraz v umění

Tento námět zpracoval v tragikomedii Amphitruo antický dramatik Plautus, z moderních autorů především Moliére, Kleist a O. Fischer.

Literatura

  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky