Fridrich II. Lehnický: Porovnání verzí
→Reference: + iw |
m robot přidal: de, en, it, ja, nl |
||
Řádek 27: | Řádek 27: | ||
[[Kategorie:Úmrtí 1547]] |
[[Kategorie:Úmrtí 1547]] |
||
[[de:Friedrich II. (Liegnitz)]] |
|||
[[en:Frederick II of Legnica]] |
|||
[[it:Federico II di Legnica]] |
|||
[[ja:フリデリク2世 (レグニツァ公)]] |
|||
[[nl:Frederik II van Legnica]] |
|||
[[pl:Fryderyk II legnicki]] |
[[pl:Fryderyk II legnicki]] |
Verze z 4. 4. 2010, 19:03
otec | Fridrich I. Lehnický |
---|---|
matka | Ludmila z Poděbrad |
bratr | Jiří I. Břežský |
manželka | Alžběta Jagellonská |
manželka | Žofie Braniborsko-Ansbašská |
syn | Fridrich III. Lehnický |
syn | Jiří II. Zbožný |
dcera | Žofie Lehnická |
Fridrich II. Lehnický († 1547) byl lehnický a břežský kníže z dynastie slezských Piastovců.
Byl synem lehnicko-břežského knížete Fridricha I. a jeho ženy Ludmily z Poděbrad. Byl proponentem polské strany, měl blízko k Zikmundovi I. Starému, knížeti hlohovskému a nejvyššímu králevskému místodržiteli Slezska, bratru českého krále Vladislava Jagellonského a pozdějšímu polskému králi. Roku 1515 se dokonce oženil s jeho sestrou Alžbětou, která ale roku 1517 zemřela.[1] Podruhé se oženil s Žofií Braniborsko-Ansbašskou. Byl stoupenec reformace, k luterství dokonce veřejně konvertoval.[2] Na jeho dvoře působil také radikální kazatel Kašpar Švenkfeld, který dal základ tzv. švenkfeldským. Po smrti Ludvíka Jagellonského u Moháče v roce 1526 odmítl kandidaturu na český trůn (byl vnukem Jiřího z Poděbrad).[3] Místo toho podporoval kandidaturu pruského knížete Albrechta Braniborsko-Ansbašského, bratra krnovského knížete Jiřího.[4]
Reference
- ↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 142. Dále jen Neznámá země.
- ↑ Neznámá země, s. 156
- ↑ Neznámá země, s. 150
- ↑ Neznámá země, s. 242