Stavovský stát: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 31. 3. 2010, 20:19

Stavovský stát je forma monarchie, v níž je státní moc rozdělena mezi panovníka a sněm, v němž zasedají zástupci jednotlivých stavů, tj. zpravidla vyšší (panstvo) a nižší (rytířstvo) šlechty, královských měst (měšťané) a duchovenstva (kněží). Panovník je vnímán především jako reprezentant státu a vrchní velitel vojsk. Zemský sněm má zákonodárnou moc a volí panovníka.

Země Koruny české

Silný vliv v zemích Koruny české získaly stavy v 2. polovině 15. století za vlády Vladislava Jagellonského, který měl jako český král jen omezenou suverenitu. Jednotlivé země vlastní autonomní zemské sněmy. Zasedali v nich zástupci šlechty a královských měst, nikoliv však církve. Rozhodnutí sněmů se stávala zákonem a byla zapisována do zemských desk.

Habsburkové po roce 1526 postavení panovníka posílili, a to hlavně díky nejednotnosti a vzájemné svárlivosti českých a moravských stavů. Poražením stavovského povstání v roce 1620 byly Ferdinandem II. provedeny kroky k omezení moci stavů a zavedení absolutismu. To bylo v roce 1627 v Čechách zakotveno zákonem (Obnovené zřízení zemské) a o rok později i na Moravě. Šablona:Pahýl - historie

Verze z 31. 3. 2010, 20:12 editovat Dezidor (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 17 782 editací {{upravit}}, zcela chybí význam ve smyslu korporativismu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 31. 3. 2010, 20:19 editovat zrušit editaci Elm (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 64 458 editací Verze 5166974 uživatele Dezidor (diskuse) zrušena, pokud něco chybí, tak na to je snad pahýl, ne? Přejít na další porovnání →
Řádek 1:		Řádek 1:
	{{upravit}}
	'''Stavovský stát''' je forma [[monarchie]], v níž je [[stát]]ní moc rozdělena mezi [[panovník]]a a [[sněm]], v němž zasedají zástupci jednotlivých stavů, tj. zpravidla vyšší (panstvo) a nižší (rytířstvo) [[šlechta\|šlechty]], královských [[město\|měst]] (měšťané) a duchovenstva (kněží). Panovník je vnímán především jako reprezentant státu a vrchní velitel vojsk. Zemský sněm má zákonodárnou moc a volí panovníka.		'''Stavovský stát''' je forma [[monarchie]], v níž je [[stát]]ní moc rozdělena mezi [[panovník]]a a [[sněm]], v němž zasedají zástupci jednotlivých stavů, tj. zpravidla vyšší (panstvo) a nižší (rytířstvo) [[šlechta\|šlechty]], královských [[město\|měst]] (měšťané) a duchovenstva (kněží). Panovník je vnímán především jako reprezentant státu a vrchní velitel vojsk. Zemský sněm má zákonodárnou moc a volí panovníka.