Hasivka orličí: Porovnání verzí

Hasivka orličí
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	Vyšší rostliny (Cormobionta);
Oddělení	kapraďorosty (Pteridophyta);
Třída	Kapradiny (Polypodiophyta);
Řád	Osladičotvaré (Polypodiales );
Čeleď	hasivkovité (Dennstaedtiaceae);
Rod	hasivka (Pteridium);
Binomické jméno
	Pteridium aquilinum; (L.) Kuhn, 1879
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 22. 3. 2010, 12:31

Hasivka orličí (Pteridium aquilinum (L.) Kuhn, 1879) je naše největší kapradina z čeledi hasivkovitých.

Lidové názvy

kapraď orličí, křídlatěnec, kapradí samice

Popis

Nejstatnější vytrvalá kapradina.
Nepřezimující světle zelené 2 - 3x zpeřené listy hasivky orličí vyrůstají po jednom ze silného plazivého oddenku, který je hluboko pod zemí.
Listy jsou až 2,5 m vysoké,kožovité a mají trojhranný řapík vysoký až 1 m. V mládí je spirálovitě svinutý.
Na šikmém průřezu dolní části řapíku vytvářejí cévní svazky obraz, který se podobá dvouhlavému orlu - odtud vznikl druhový název.
Rodové jméno hasivka je odvozeno od schopnosti druhu zahajovat sukcese na plochách vzniklých po lesním požáru, jelikož její oddenek roste hluboko pod zemí.
Světle zelená listová čepel je tuhá a obvykle vodorovně rozložená. Skládá se z podlouhle kopinatých lístečků.
Kopinaté lístečky jsou na špičce celokrajné, při spodině laločnaté, s kupkami výtrusnic při ohrnutém okraji.
Kvete od července do září.

Rozmnožování

Výtrusnice dozrávají v červenci až září, pukají příčnou skulinkou a vypadává z nich mnoho drobných výtrusů, které jsou chráněné ohrnutým okrajem čepele.
Z výtrusů vyrůstá nadzemní prvoklíček srdčitého a lupenitého tvaru s četnými kořínkovými vlákny.
Na prvoklíčku dále vyrůstají kuželovité pelatky se samčími buňkami a později lahvicovité zárodečníky s vaječnou buňkou, z níž po oplodnění vyrůstá nová rostlinka.

Možnost záměny

Hasivka orličí se někdy může zaměňovat s další vytrvalou kapradinou - kapraď samec(Dryopteris filix-mas (L.)Schott.), který má kratší a rezavě zbarvený oddenek, ze kterého vyrůstají asi 120 cm vysoké,tmavě zelené a jednoduše zpeřené listy. Listy obsahují lístky, které jsou vpředu zoubkaté. Řapík má kratší než čepel a jeho výtrusy jsou zcela kryté ledvinovitou ostěrou.

Stanoviště

Roste na písčitých i hlinitých kyselých půdách,zvláště ve světlých listnatých i jehličnatých lesích, zejména borových. Může se vyskytovat ve vřesovištích nebo na stráních, někdy i mimo les. Preferuje nevápenité půdy. Často vytváří rozsáhlé a souvislé porosty.

Areál rozšíření

Hasivka orličí je typický kosmopolitní druh rozšířený po celém světě. Roste ve všech zemích v lesním pásmu, kromě Jižní Ameriky.

Využití

Hasivka orličí má oddenky bohaté na škrob a sliz, které se dříve používaly v lidovém léčitelství.
V době hladu se z usušených oddenků pekl chléb nebo se z nich vařilo pivo.
Hasivka se používá i jako bylinný lék, efektivní je zvláště proti parazitům. Američtí Indiáni jedli syrové oddenky jako opatření proti bronchitidě.
V součastnosti je ve Wales sklízena jako průmyslový kompost.
Syrová hasivka obsahuje enzym thyamin. Nadměrnou konzumací může způsobit beriberi, zvláště u zvířat s jednoduchým žaludkem. Přežvýkavci jsou méně náchylní, protože dokáží thyamin syntetizovat.

Ohrožení

Velice rozšířený druh, bez ohrožení.

Literatura

Květena ČSR, kol.autorů, Academia, Praha, 1981

Externí odkazy

CHYBA: {{Wikidruhy}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „kategorie“, „taxon“.

Galerie hasivka orličí na Wikimedia Commons V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bracken na anglické Wikipedii.

@@ Řádek 40: / Řádek 40: @@
 == Možnost záměny ==
-Hasivka orličí se někdy může zaměňovat s další vytrvalou kapradinou - [[kapraď samec]](Dryopteris filix-mas (L.)Schott.), který má kratší a rezavě zbarvený oddenek, ze kterého vyrůstají asi 120 cm vysoké,tmavě zelené a jednoduše zpeřené listy. Listy obsahují lístky, které jsou vpředu zoubkaté. Řapík má kratší než čepel a jeho výtrusy jsou zcela kryté ledvinovitou ostěrou.
+Hasivka orličí se někdy může zaměňovat s další vytrvalou kapradinou - [[kapraď samec]](Dryopteris filix-mas (L.)Schott.), který má kratší a rezavě zbarvený [[oddenek]], ze kterého vyrůstají asi 120 cm vysoké,tmavě zelené a jednoduše zpeřené listy. Listy obsahují lístky, které jsou vpředu zoubkaté. Řapík má kratší než [[čepel]] a jeho výtrusy jsou zcela kryté ledvinovitou ostěrou.
 == Stanoviště ==