Dákové: Porovnání verzí
m robot přidal: sh:Dačani |
m link |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
V dnešní [[rumunština|rumunštině]] se zachovala slova, která mají zřejmě dácký původ - není jich však mnoho, řádově desítky, původní význam není vždy zřejmý. Patří k nim i slova jako ''brynza'', ''bača'', ''vatra'', která se v [[16. století]] dostala z rumunštiny do [[slovenština|slovenštiny]] a do valašského nářečí [[čeština|češtiny]]. |
V dnešní [[rumunština|rumunštině]] se zachovala slova, která mají zřejmě dácký původ - není jich však mnoho, řádově desítky, původní význam není vždy zřejmý. Patří k nim i slova jako ''brynza'', ''bača'', ''vatra'', která se v [[16. století]] dostala z rumunštiny do [[slovenština|slovenštiny]] a do valašského nářečí [[čeština|češtiny]]. |
||
Dákové žili v horách, kde stavěli svá hradiště. Největší centrum bylo Oraštijských horách v Sarmisegetuse v dnešním [[Rumunsko|Rumunsku]]. Zachovalé zbytky několika hradišť a zajímavé kultovní obřadní místo. Římané založili konkurenční město se stejným názvem, římská Sarmisegetusa se však nachází trochu jinde - v průsmyku mezi městy Simeria a Caransebeš, zatímco dácká Sarmisegetusa je několik kilometrů horským údolím z města [[Orăştie]] směr Gradištea. |
Dákové žili v horách, kde stavěli svá hradiště. Největší centrum bylo [[Şureanu|Oraštijských horách]] v Sarmisegetuse v dnešním [[Rumunsko|Rumunsku]]. Zachovalé zbytky několika hradišť a zajímavé kultovní obřadní místo. Římané založili konkurenční město se stejným názvem, římská Sarmisegetusa se však nachází trochu jinde - v průsmyku mezi městy Simeria a Caransebeš, zatímco dácká Sarmisegetusa je několik kilometrů horským údolím z města [[Orăştie]] směr Gradištea. |
||
Nejvíce informací poskytuje známý Trajánův sloup v [[Řím]]ě, na němž jsou různé výjevy ze života Dáků, jejich vzhled a oblečení. |
Nejvíce informací poskytuje známý Trajánův sloup v [[Řím]]ě, na němž jsou různé výjevy ze života Dáků, jejich vzhled a oblečení. |
||
Verze z 17. 3. 2010, 19:33
Dákové byli původní obyvatelé karpatského oblouku, blízce příbuzní Thráků a Ilyrů.
Roku 106 n. l. dobyli říši Dáků Římané. Dákové se postupně pořímštili a zmizeli stejně důkladně jako Keltové z Čech. Zůstalo po nich jen několik málo památek a na rozdíl od českých Keltů nemají žádné žijící příbuzné národy, podle kterých bychom si mohli dovytvářet obraz o jejich životě, zvycích a kultuře.
V dnešní rumunštině se zachovala slova, která mají zřejmě dácký původ - není jich však mnoho, řádově desítky, původní význam není vždy zřejmý. Patří k nim i slova jako brynza, bača, vatra, která se v 16. století dostala z rumunštiny do slovenštiny a do valašského nářečí češtiny.
Dákové žili v horách, kde stavěli svá hradiště. Největší centrum bylo Oraštijských horách v Sarmisegetuse v dnešním Rumunsku. Zachovalé zbytky několika hradišť a zajímavé kultovní obřadní místo. Římané založili konkurenční město se stejným názvem, římská Sarmisegetusa se však nachází trochu jinde - v průsmyku mezi městy Simeria a Caransebeš, zatímco dácká Sarmisegetusa je několik kilometrů horským údolím z města Orăştie směr Gradištea.
Nejvíce informací poskytuje známý Trajánův sloup v Římě, na němž jsou různé výjevy ze života Dáků, jejich vzhled a oblečení.